Vtipy

[likelayk]

Jdou dvě blondýnky do lesa pro vánoční stromek. Po dvou hodinách se ptá jedna druhý:
„Tak co, máš něco?“
„Nemám,“ odpoví druhá, „co ty?“
„Taky nic... Tak víš co? Vezmem nějakej bez ozdob!“

[likelayk]

„Mami, můžu mít na Vánoce psa?”
„Na to zapomeň! Budeš mít kapra jako ostatní.”

[Max Hardcore]

Do baru vojde prasa , klamár, neúspešný právnik a zlodej.
Barman sa pýta: Pán Fico , zase kolu , ako obyčajne ??



Najlepší politický vtip je taký, že keď si na neho po 20 rokoch spomeniete, tak sa tak rozosmejete, až sa musíte mreží držať, aby ste nepadli na zem.

[chalejkum]

...priatelka po piatich rokoch prehlasila: "dala som ti najlepsie roky zivota" a ja na to s pivom v ruke "to chces povedat ze uz to bude len horsie?" ...


AFY

[TomášFencl]

Student Právnické fakulty v Plzni přijde na zkoušku z Právní logiky dutý jako bambus.
Když jej profesor dusí, tak student mu řekne: zdá se mi, že jste nějakej moc chytrej a kdoví jestli tomu co učíte, vůbec rozumíte.
Samozřejmě, že tomu rozumím, jsem profesor, tak se ptejte a já vám odpovím.
Tak dobře, pokud mi nebudete umět odpovědět, tak mi dáte zkoušku za 1 a když budete umět odpovědět, tak mě od zkoušky vyhodíte.
Souhlasím, tak se ptejte a student říká:
řekněte mi, co je legální a nelogické, co je logické a nelegální a co je nelogické a nelegální?
Profesor nakonec nezná odpověď a tak dá studentovi zkoušku za 1.
Když odejde, tak profesor zatelefonuje nejlepšímu studentovi a položí mu stejnou otázku, na kterou mu šprt okamžitě odpoví:
Pane profesore, je vám 65 let a máte 35tiletou manželku, což je legální, ale nelogické. Vaše manželka má 25letého milence, což je logické, ale nelegální a vy nakonec milenci vaší manželky dáte zkoušku za 1, což není ani logické, ani legální.

[TomášFencl]

Dva pejskaři v krutém mraze venčí své čtyřnohé miláčky. Jednoho zima zmáhá a tak říká: "Pojďte na pivo..."
Tak dodupou k první hospodě, ale ouha, na dveřích nápis, že prý psům vstup zakázán. Ale ten zmrzlejší pejskař říká: "Sledujte, jak se na to musí."
Vejde se svým vlčákem dovnitř a směle se usadí k prvnímu volnému stolu. Okamžitě k němu přikvačí vrchní a povídá: "Pane, sem se psem nesmíte."
On s přivřenýma očima praví tak neurčitě směrem k vrchnímu: "Ale to je můj slepecký pes!"
"Ech, promiňte, já si nevšiml. Co si dáte?"
Chlápek si objedná pivo a nenápadně mrkne na druhého. Ten z gestikulace pochopil princip a tak se usadí u toho samého stolu. Vrchní zas přiběhne a povídá: "Pane, sem se psem nesmíte."
"Ale to je můj slepecký pes!"
"Ale vždyť to je pudl!"
"Cože?!? Oni mi dali pudla?"

[TomášFencl]

Já až jednou zemřu, tak chci zemřít jako můj děda. Klidně, ve spánku a ne u toho řvát, jako ty lidi, co je vezl v autě.

[marmot]

Při střídání směny se baví dva chirurgové: „Tak co?”
„Ale, s narkózou - prostě nuda.”

[TomášFencl]

Před porodnicí volá manžel na manželku: “Už se to narodilo?“
„Ano, je to kluk 52 cm a má 3 kila“
„A komu je podobný?“
„Ale toho stejně neznáš!“

[TomášFencl]

Jaké je největší překvapení pro muže po čtyřicítce?
Když čeká druhou mízu a přijde první infarkt.

[TomášFencl]

Když jste nešťastní, osamělí nebo frustrovaní, vždycky si uvědomte, že jedno z nejkrásnějších světel ve vašem životě je žárovka v lednici.

[TomášFencl]

Přijde zákazník do baru a poručí si 3x vodku a deci sody. Barman ho obslouží, chlapík vypije sodu a ty tři půl-decáky nalije do té deckové sklenice.
Barman s údivem povídá: „Jééé vy jste kouzelník?“
Zákazník vytahuje průkaz a říká: „Ne, Česká obchodní inspekce.“

[likelayk]

Na tanečním parketu je chlapík, na kterém je vidět, že si život skutečně užívá.
Break dancing, moon walking, back flips a kupuje rundy pro celý klub.
Manželka se obrátí k manželovi a řekne, "Vidíš toho chlapa? Před 25 lety mě
požádal o ruku a já jsem jej odmítla."
Manžel na to zareaguje: "Vypadá, že stále ještě oslavuje!!!"

[chalejkum]

Vážená poisťovňa,

v odpovedi na Váš list, v ktorom ste ma žiadali o upresnenie môjho úrazu,
Vám uvádzam nasledovné:

Do oznámenia o úraze som uviedol, že som si pracovný úraz spôsobil sám.
Som zamestnaný ako murár a v uvedený deň som pracoval úplne sám na stavbe
domu.
Po dokončení práce mi zostalo asi 250 kg tehál na streche dokončeného
domu.
Zišiel som teda dolu, tam som cez pripravenú kladku vytiahol prázdny sud,
do ktorého som chcel uložiť tieto zostávajúce tehly. Lano som dolu pevne
zabezpečil a šiel som na strechu naložiť tehly do suda. Po naložení
všetkých tehál som zišiel opäť dolu, aby som ten sud s tehlami spustil. V
poistnej zmluve máte uvedené, že vážim iba 75 kg. V momente, keď som lano
odviazal a držal ho iba v ruke, uistil som sa o tom, že zemská príťažlivosť
(inteligenti tomu hovoria že ‘gravitácia’) existuje. Ako som už vyššie
uviedol, sud, ktorý má sám o sebe 25 kg, bol naložený ďalšou tiažou – 250
kg tehál. Ako si veľmi ľahko domyslíte a predstavíte, bol to márny súboj –
moja váha 75 kg nemohla odolať tak ťažkému sudu – a než som si uvedomil
tieto súvislosti, bol som už v prudkom pohybe nahor (pomer síl cca 1 ku 4)
a sud (sviňa jedna) ktorý bol pôvodne na úrovni strechy baraku, padal
smerom dolu.
Samozrejme na úrovni asi tretieho podlažia sme sa stretli – ja a menovaný
sud. To vysvetľuje tú zlomeninu kosti lebečnej a lícnej, ako aj vykĺbenie
ramena. Po tomto stretnutí so sudom som však pokračoval stále nahor, až
som sa zastavil s prstami uviaznutými v kladke. Napriek veľkej bolesti a
plackatým prstom som sa stále držal lana – nebolo čoho iného sa držať.
Ale v tom momente sud s tehlami dopadol na zem a rozbilo sa mu dno! Ako somuž uviedol, sud sám o sebe váži 25 kg a ja, ako máte uvedené v poistnej
Zmluve vážim 75 kg. No a keďže gravitačný zákon medzitým ani nezrušili, ani
nenovelizovali, stále platil. Ľahko si domyslíte nasledujúci dej – ja s
mojimi 75 kg hore na kladke a sviňa sud – už vyprázdnený a vážiaci iba 25
kg – dolu. Neviem koľko to trvalo, ale bolo to rýchle – znovu sme sa
stretli. Ja (75 kg) letiaci dolu a sviňa sud (25 kg, rok výroby 1978)
nahor.
V okolí tretieho poschodia sme sa teda znovu stretli – následkom sú
zlomeniny oboch členkov. Členkov preto, lebo som padal v pozore. Padal
som teda ďalej smerom nadol, kde som prudko dopadol na zem (tvrdú, nepršalo
už 2 mesiace), čím vysvetľujem rozdrvené kolená a panvu. V týchto strašných
bolestiach som už nedokázal lano v rukách udržať, preto som ho pustil.
Priznávam, že som mal viac uvažovať, ale nešlo to. Tým sa stalo, že sviňa
sud v spolupráci so sviňa gravitáciou sa ocitol v prudkom pohybe nadol,
presne na miesto, kde som ležal – to vysvetľuje tie moje tri zlomené
rebrá.
Dúfam, že som Vám dostatočne vysvetlil priebeh poistnej udalosti. Čo si
Ešte pamätám, sud po dopade na mňa sa skotúľal a zlomil mi palec pravej
ruky.

S pozdravom Matej Korčok

[marmot]

Veľký, obrovský mnohoposchodový supermarket v USA, v ktorom dostanete všetko. Šéf prijíma nového predavača, s tým, že ho vezme na deň na skúšobnú dobu, aby videl, ako sa osvedčí. Po záverečnej si ho zavolá do kancelárie:
- Tak koľko ste dnes urobil obchodov?
- Jeden, šéfe.
- Čože!? Jeden? Naši predavači urobia priemerne šesťdesiat až sedemdesiat obchodov denne! Čo ste celý deň robil!? A koľko ste vlastne utŕžil?
- Tristoosemdesiat tisíc dolárov.
Šéfovi došla reč.
- Tristoosemdesiat tisíc? Preboha, čo ste predal?
- No, prvý som predal malinký háčik na ryby...
- Háčik na ryby? Za tristo osemdesiat tisíc?
- ... potom som zákazníka presvedčil, že by si mohol zobrať ešte aj stredný a veľký háčik. Potom som ho presvedčil, že by si mal zobrať aj nejakú udicu, predal som mu tri prúty - malý, stredný a veľký. Dal som sa s ním do reči, opýtal som sa, kde bude rybárčiť. Povedal, že na myse dvadsať míľ na sever. Tak som mu predal ešte poriadnu vetrovku, nepremokavé nohavice a gumáky, pretože tam dosť fúka.
Presvedčil som ho, že na pobreží neberú, tak sme išli vybrať motorový čln. Potom som sa ho opýtal, čo má za auto - vyliezlo z neho, že dosť malé, čln by na ňom nemohol odviesť. Tak som mu predal ešte príves...
- A toto všetko ste predal človeku, ktorý si prišiel kúpiť jediný háčik na ryby!?
- Nie. On pôvodne prišiel kúpiť vložky pre svoju ženu. Tak som mu navrhol, že keď si teda cez víkend neužije, že by si mohol zájsť aspoň na ryby...