Vtipy

[Rawac]

Jaké jsou tři nejhorší momenty při vývoji webu?

1. Programátor zapne Photoshop.
2. Grafik spustí HTML editor.
3. Klient dostane nápad.

[TomášFencl]

Takhle čtyři přátelé vyrazili hrát golf.
Jeden se zdržel v klubu a tak ti ostatní šli napřed a vyprávěli si o osudech svých dětí.
"Můj syn si udělal docela jméno ve stavebnictví. Začal jako tesař a vypracoval se, teď má vlastní stavební firmu. Je tak úspěšný, že loni dokonce daroval svému příteli kompletní nový barák."
Druhý se přidává:
"To můj synek začínal jako prodejce aut a teď je spoluvlastníkem celé sítě prodejen a vydělává tolik, že k vánocům dal kamarádovi nejnovější model Lincolna."
Třetí pak vypráví o synovi, který se stal burzovním obchodníkem a teď dělá takové obchody, že si mohl dovolit věnovat jednomu svému kamarádovi portfolio nejlepších akcií za dva milióny.
Když konečně dorazil čtvrtý hráč, jeden mu říká, že si povídali o úspěších svých dětí a ptá se, jak si vedl jeho syn. Tak on tedy začne:
"No, víte, abych pravdu řekl, nejsem nějak potěšen životní cestou svého syna. Už čtrnáct let dělá kadeřníka. A jak jsem nedávno zjistil, je homosexuál. Ale na druhou stranu je asi docela dobrej, protože jeho poslední tři partneři mu věnovali barák, auto a balík akcií."

[TomášFencl]

Dva mladí lidé mají před svatbou a oba mají obdobný problém. Jejich partner o nich ještě neví úplně všechno.
Ženich přijde za svým otcem a povídá:
"Tatínku, bojím se o osud svého manželství. Víš, hrozně mi smrdí nohy a bojím se, že až to Marie zjistí, bude se chtít rozvést."
"Synku, snadná pomoc. Musíš si často mýt nohy a hlavně, pořád nos ponožky. I v noci... Řekni jí, že je ti v noci zima na nohy."
Synovi se tohle zdálo jako rozumné řešení.
Nevěsta zase přišla za maminkou:
"Maminko, po ránu mám úplně hrozný dech a nevím, co s tím mám dělat."
"Dceruško, to je normální, to má kdekdo. Stačí, když každé ráno, hned jak vstaneš, půjdeš do kuchyně dělat snídani a předtím si pořádně vyčistíš zuby. Ale nesmíš předtím říct ani slovo."
"Neměla bych aspoň pozdravit, říct dobré ráno nebo něco?"
"Ne, ani slovo."
Dcera tuto radu přijme.
Nadejde velký den a po něm líbánky a první měsíce společného života. Vše je v pořádku - jeho věčné ponožky i její ranní mlčení nejsou nijak podezřelé. Až jednou ráno se manžel probudí a zjistí, že mu chybí jedna ponožka. V obavě z možných následků ji spěšně začne hledat, čímž vzbudí manželku. Ta se rozespale zeptá:
"Sakra, co to děláš?"
On zkřiví obličej a povídá:
"Proboha, tys spolkla moji ponožku!"

[TomášFencl]

Mojžíš vede svůj lid z Egypta. Dojdou k moři. Na nebi se na obláčku objeví pán Bůh, nakloní se k Mojžíšovi a říká: "Teda Mojžíš, to jsem zvědav co s tím uděláš. Jestli se ti podaří projít slibuji ti, že o tobě budou dvě stránky ve Starém zákoně!"

[Pedroke]

Tomáši, kde ty na to chodíš..

[kluzo]

ftip 8.jpg.jpg.jpg (14.64 KiB) Zobrazeno 2016 x

[TomášFencl]

Tomáši, kde ty na to chodíš..

Tak různě. Něco odposloucháno, něco občas posílají kolegové v práci, na leccos se narazí na webu...

Třeba ten poslední s Mojžíšem byl oblíbený vtip spisovatele Arnošta Lustiga...

[TomášFencl]

Jaký je rozdíl mezi cihlou a rádiem?
Zkus si pustit cihlu na plný koule...

[TomášFencl]

V cukrárně povídá návštěvník majitelce:
- Paní, ty vaše zákusky jsou ale otřesné!
- Co si to dovolujete, mladý muži? - osopí se na něj majitelka
- Já jsem ty zákusky dělala v době, kdy vy jste ještě nebyl na světě!
- Hmm, v pořádku - zareaguje mladík - Potom ale nechápu, proč je prodáváte až teď!

[TomášFencl]

Šel jsem s mým 70-letým otcem do nákupního střediska koupit nové boty. Z běhání po obchodě jsme vyhladověli, tak jsme se rozhodli někam jít najíst. V lokále jsem zpozoroval, že otec civí na vedle sedící dívku. Měla vysoko natupírovanýho kohouta, nabarveného do zelena, oranžova, červena a modra. Otec od ní nemohl odtrhnout oči. Dívka zpozorovala, že kdykoliv k němu obrátila oči, že na ni civí. Když už toho měla dost, tak se ho sarkasticky zeptala:
"Co máš za problém dědo, tys v životě neudělal nic divokýho!?"
Protože otce znám, tak jsem raději rychle polkl to, co jsem měl v puse, aby mě při jeho odpovědi nezaskočilo. Otec s důstojným klidem a bez mrknutí oka povídá:
"Jedenkrát jsem si vzal drogu a přefiknul jsem páva. Teď se ptám, jestli ty nejseš ten výsledek".

[kluzo]

Nesnáším svatby. Nenávidím, když mě příbuzní plácají do zad a říkají: „Další jseš na řadě ty!”
Oplácím jim to na pohřbech - říkám jim to samé...

[kluzo]

Když si uvědomím, že dnes mám na stole 30x rychlejší počítač se 160x větší pamětí a 333x větším diskem než před 8 lety a nové programy na tom dokážou běhat úplně stejně jako tehdy ty tehdejší, je to na pováženou. A když si představím, že jedna operace dnes procesoru trvá cca 0.000000001 sec, že během mrknutí oka dokáže 80 000 000x přesunout čísla mezi registry, sečíst a odečíst je, během toho současně 35x překreslit všech 995 328 bodů na obrazovce a ještě si 130 000x ověřit, jestli jsem náhodou mezitím nestiskl klávesu nebo nepohnul s myší - tak se prostě musím zeptat: Co ten Word už minutu sakra dělá?!

[kluzo]

Specialista Microsoftu se zúčastnil střeleckého kursu. Dostal bezpečnostní instruktáž, pušku, náboje. Vystřílel deset ran a od cíle mu hlásí, že žádná kulka nezasáhla terč. Střelec se zadívá na pušku, pak na terč. Znovu na pušku a na terč. Dá prst před hlaveň, stiskne spoušť. Podívá se na krvácející zbytek prstu a volá k cíli: „Tady je všechno normální, chyba musí být na vaší straně...”

[TomášFencl]

Manželé Smithovi nemohli mít spolu děťátko, a tak se rozhodli využít služeb náhradního otce, s nímž by počali potomka. Toho dne, kdy měl zastupující otec dorazit, políbil pan Smith svou ženu a pravil: "Odcházím. Ten člověk by tu měl být každou chvíli."
Po půlhodině náhodou zazvonil u dveří podomní dětský fotograf, který doufal, že se mu podaří udělat nějaký obchod. "Dobrý den, paní, já jsem přišel, abych..."
"Ne, ne, nic nevysvětlujte. Už jsem vás očekávala," přerušila ho paní Smithová.
"Opravdu?" podivil se fotograf. "Výborně! Dělám překrásné dětičky."
"To je přesně to, v co s manželem doufáme. Pojďte prosím dál posaďte se."
Po chvíli se s uzarděním zeptala: "Tak čím začneme?"
"Všechno nechejte na mně. Obvykle to zkusím dvakrát ve vaně, třikrát na pohovce a párkrát v posteli. Někdy je to docela zábavné i na podlaze v obýváku... můžete se tam více roztáhnout!"
"Vana? Podlaha v obýváku? Není divu, že nám to s Harrym nefungovalo."
"No, víte, paninko, nikdo vám nemůže zaručit, že se to povede pokaždé. Ale pokud vyzkoušíme několik různých poloh a já to vezmu ze šesti nebo sedmi úhlů, jsem si jist, že budete s výsledkem spokojena."
"To, to, to je snad trochu moc..." zalapala paní Smithová po dechu.
"Paninko, při takovéhle práci je třeba si dát na čas. To víte, že bych to nejraději sfouknul za pět minut, ale jsem si jist, že byste s tím nebyla spokojena."
"To tedy asi ne," zamumlala paní Smithová. Fotograf otevřel kufřík a vytáhl album s obrázky dětiček.
"Tohle se dělalo na střeše autobusu."
"Prokristapána!" vykřikla paní Smithová, mačkajíc v ruce kapesníček.
"A tahle dvojčata vyšla výborně, ale s jejich matkou byla potíž."
"Byla s ní potíž?" otázala se paní Smithová.
"Hrozná. Nakonec jsem ji musel vzít do parku, abych mohl odvést svou práci pořádně. Lidé se tam kolem nás shlukli ve čtyřech nebo pěti řadách, jen aby pořádně viděli."
"Ve čtyřech nebo pěti řadách?" zeptala se paní Smithová, oči doširoka otevřené v údivu.
"Ano," řekl fotograf, "však to také trvalo více než tři hodiny. Matka pořád ječela a vřískala - vůbec jsem se nemohl soustředit! Pak se začalo stmívat a já jsem s tím začal pospíchat. A když mi pak veverky začaly ohryzávat to moje nádobíčko, tak jsem to všechno zabalil."
"Vaše...ehm... nádobíčko?"
"No ano. Tak, paninko, pokud jste připravena, tak já si postavím trojnožku, abychom se mohli dát do díla."
"Trojnožku?"
"No jistě, musím používat trojnožku a položit si na ni ten svůj Canon. Je příliš velký na to, abych ho udržel dlouho v ruce. Paní? Paní! Proboha, ona omdlela!"

[marmot]

Fotograf jednoho renomovaného magazínu dostal za úkol udělat reportáž o velkém lesním požáru. Jeho šéf mu vyjednal na letišti zapůjčení malého letadla i s pilotem. Fotograf dorazil na letiště hodinu před západem slunce a opravdu, na letištní ploše stála malá Cesna a v ní seděl pilot. Fotograf si vlezl s výstrojí na zadní sedadlo a povídá:
"Tak honem do vzduchu!"
Pilot nahodil motor a za chvilku se letadlo odlepilo od země. Letělo sice dost nevyrovnaně, ale letělo. Fotograf říká:
"Leťte na severní stranu požáru a udělejte tam několik nízkých průletů."
"Proč?" zeptal se nervozně pilot.
"Protože chci udělat fotky. Jsem fotograf a fotografové dělají fotky."
Po kratké pauze pilot povídá:
"Chcete říct, že nejste můj letecký instruktor?"