Průměr předního závitu: 67mm
Hmotnost: 550g
Minimální a maximální možná clona: f1,4-f22
Materiál těla objektivu: kov
Bajonet: KAF
Vestavěná sluneční clona A/N: N
Prachotěsnost a voděodolnost A/N: N
Vhodné pro digitální a analogové fotoaparáty: Ano
Clonový kroužek A/N: Ano
Počet lamel clony: 9
Ozval se mi kolega ze své cesty do Japonska, že prý jestli nechci přivézt objektiv. Měli tam docela slušný výběr bazarových FA* a tak jsem se rozhodl využít příležitosti a pořídit si „ultimátní“ portréťák. Kamarád vybíral nejlepší FA*85 ze 4 kusů. Když už tak už
.Touha koupit podobný objektiv ve mně zrála už dlouho – nafotil jsem pár povedených fotek osvědčeným Zeiss Pancolar 80mm f1,8 ale štvala mě nutnost manuálního ostření i expozice. Ani clona nezaskakuje automaticky jako u M objektivů. Zkoušel jsem DA70, ale zmlsaný clonou 1,8 jsem mu nemohl přijít na chuť. Takže jsem tiše vyčkával na příležitost koupit výhodně nějaký FA portréťák – Samyang by bylo z bláta do louže a za Sigmu 25 tisíc z principu věci nedám.
Optika a konstrukce
S nástupem autofokusu měli u Pentaxu problém s konstrukcí některých špičkových A* objektivů. Těžké objektivy bez interního ostření by vyžadovaly extrémní kroutící moment motorku, nebo by ostřily velmi pomalu. To se stalo osudným legendárnímu A* 135/1,8, ale kratšího portréťáku se u Pentaxu vzdát nechtěli. Proto konstrukci od základu předělali, aby mohl 85/1,4 ostřit svižně. Tomu padl za oběť patentovaný systém „FREE“, který zajišťoval optimální výsledky bez ohledu na zaostřenou vzdálenost. Nedal se s [IF] zkombinovat. Nový objektiv byl optimalizovaný pro portrét.
Objektiv vypadá jako křišťálová koule obalená plechem a ovázaná gumovým páskem. To byl můj první dojem a to jsou až na pár detailů i materiály ze kterých byl vyrobený. Ostřící kroužek je posuvný a umožňuje rychle přejít na ruční ostření posunutím směrem k tělu aparátu. Tenhle „předkožkový“ kroužek mi vyhovuje skoro víc než celý quickshift (a vždycky nadávám, jak nepoužitelný a stupidní je podobný kroužek na Sigmách a Tamronech).
Konstrukce clonového kroužku během výroby prošla obměnami, mám tu nejnovější, plastovou. Mít MZ-S tak mi to možná vadí, ale na digitálu kroužek zůstává v poloze A. Stejně tak se v průběhu výroby FA*85 změnila i sluneční clona. Mají rozdílné uchycení, na to pozor! Clona má vepředu tlustou gumovou obrubu, zevnitř je vystlaná jemnými antireflexními chloupky a v masivním kovovém bajonetu na předku objektivu jezdí po 16 (!) malých odpružených kolečkách. Používá se pohodlně a objektiv spolehlivě chrání, navíc vypadá i nezničitelně. Podle toho jak studí a z dostupných zdrojů se zdá být také kovová.
S nasazenou clonou vypadá objektiv trochu jako dopravní kužel a nasadit na něj standardní FA krytku je zhola nemožné. Pořizuji krytku od DA*50-135.
Nevím jestli je to v téhle kategorii objektivu relevantní informace, ale nasazená clona nevadí internímu blesku ani na K10D.
Kresba a ostrost
Na f1,4 je bez problémů použitelný na portréty a „bokehovky“. Ostrost je výborná ve středu obrazu a slušná až k rohům, ale kontrast trochu pokulhává.
Na f1,7 nastupuje kontrast a s ním další detaily. I na okraji je objektiv tak ostrý, že na K10D způsobí moiré. Čučel jsem jako puk (fotka kachny).
Tak to pokračuje, na f2,4 a dál už je na portrét nepoužitelný, pokud nezaostříte kousek před obličej. Je vidět každý pór a chloupek. Dermatologické vyšetření a ne pěkná fotka...
Laterální aberace jsou jen slabé a snadno korigovatelné. Horší je situace s podélnými aberacemi, které nejdou odstranit jinak než apochromatickou konstrukcí. Pokus si nedáte pozor a nezvolíte pozadí bez kontrastních přechodů, nebo dokonce přepalů, může vám ho zhyzdit fialovozelená mapa. Pokud vím, je tohle společná vlastnost všech objektivů téhle kategorie kromě nějakého drahého a nesehnatelného Leica Summilux-R 80/1,4. Tenhle problém se dá omezit i zacloněním, ale od f2,8 nahoru už je stejně lepší použít na portrét DA*50-135. Tím chci říct, že kvůli focení na f3,5 je hloupost kupovat takhle světelný objektiv.
Naopak když tuhle bokeh mašinu nakrmíte pozadím s bodovými světýlky a neutrálními barvami, vyrobí vám jemnou smetanu s líbivými kolečky. Chce to prostě umět, já se musím učit.
Praxe
Začnu tím, čím se nejvíc odlišuje od přinejmenším třikrát levnějšího Samyangu – autofokus. Díky vnitřnímu ostření je opravdu celkem svižný. Není to nejrychlejší objektiv, ale ani nejpomalejší. Je určitě rychlejší než DA*55, ale třeba FA35 zaostří rychleji. Přesnost AF je jiná kapitola. Na f1,4 se ani K-5 vždycky netrefí přesně. Pokud není optimální světlo, tak ani na f1,7. Ale f2,4 už dává slušnou jistotu ostrého snímku, pokud nefotíte v extrémních podmínkách i s K10D. S manuálním ostřením jsem se standardní matnicí neměl šanci pod f3,5.
Při večerním focení v parku (světlo jen lampy a AF assist) jsem měl i při clonách pod f2,0 daleko větší odpad kvůli špatnému nasvícení modelky (jsem amatér) nebo kvůli tomu že mrkla, než kvůli AF chybám. To si s manuálním ostřením nedovedu moc představit, nehledě na pohodlí a rychlost.
Zajímavé je (a čtením internetových diskuzí jsem si potvrdil že to není jen záležitost mého kusu) že zaostření na kontrast a zaostření na fázi zaostří různě, i když jsou správně nastavené. Prostě tenhle objektiv má největší kontrast o kousek vedle, než kde ukazuje nejjemnější detaily (a kam tedy zaostří fázový AF). V praxi tedy portrét vypadá subjektivně líp, když je AF seřízený na drobný front fokus.
Přesnost expozice rovněž spokojenost, protisvětlo je SMC normálka, člověk musí opravdu hodně dráždit sluníčko aby dostal flare, ale pořád nezpůsobí mléčný závoj.
Nejmenší zaostřovací vzdálenost je 85cm a na kytičky to tedy moc není. Mezikroužek je řešení - ne zrovna elegantní, ale stačí malý mezikroužek pro viditelné zlepšení, přídáním dalších jsem se dostal až na 1:1. Pak jsem si uvědomil, že použít FA*85 na makro je jako vozit cement ve Ferrari.
S AF 1,7x telekonvertorem dostanu celkem slušné tele 145mm f2,8, ale kombinace dost zvýrazní aberace a na chuť jsem jí nepřišel. Možná časem přijdu.
Objektiv je sice relativně velký a také víc jak dvojnásobně těžký oproti populární FA77, ale aspoň je za co chytit. Když se podíváte na konkurenci, tak je FA*85 vlastně ve své třídě střízlík a ani nevypadá nejhůř. Nikoní a Sigmí 85/1,4 jsou větší a těžší. Vodorovně se drží skvěle s K10D o málo hůř s K-5 (menší objektivy mám zase raději na K-5). Vertikálně si říká o battery grip a asi si ho časem pořídím.
Ukázkové obrázky
Podpora PFS
Menu
Náhodné obrázky
Statistiky
Odkazy