Vtipy

[TomášFencl]

Sénfeld jde k zubaři a nechá si provést anestézii. Když ho pak za chvíli sestra volá, po pacientovi jako by se slehla zem. Zubař je udiven a tak příhodu večer povídá v kavárně U notáře. Jeden jeho kolega se začne smát:
- Tak teď už mi je to jasnější. Také divná příhoda. I ke mně přišel dnes pacient jménem Sénfeld, a chtěl zase lacino vytrhnout zub bez umrtvení!

[TomášFencl]

Přijde dědek k doktorovi na pravidelnou prohlídku. Všechno je v pořádku, doktor se ho ještě ptá, jestli mu něco neschází, dědek že ne, ale že jeho babka je hrozně hluchá. Tak doktor povídá, že než si ji zavolá na vyšetření, ať dědek udělá takovej test, jak moc je hluchá. Dědek se ptá jak a doktor na to, ať si stoupne deset metrů od babky a normálním hlasem se na něco zeptá, a když neodpoví, tak ať jde na osm metrů, šest metrů atd. až úplně k ní. Dědek přijde domů a vidí, že babka vaří večeři. Stoupne si do rohu druhé místnosti a zeptá se normálním hlasem:
- Co bude dneska k večeři?
Nic. Popojde o dva metry blíž a zase:
- Co bude dneska k večeři?
Nic. Popojde až do kuchyně, zase se zeptá:
- Co bude dneska k večeři?
Ticho. Přijde na dva metry od babky a opakuje stejnou otázku. Hrobové ticho. Tak přijde úplně k ní a do ucha jí zařve:
- Co bude dneska k večeři?
Babka se na něj otočí:
- Neřvi na mě, dědku blbej, říkám ti už popátý, že kuře!

[TomášFencl]

Matka uspává malého Davida. Přezpívala už třetí ukolébavku, ale syn pořád nespí. Pak se Davídek otočí a řekne:
- Mami, můžu už spát, nebo budeš ještě zpívat?

[TomášFencl]

[TomášFencl]

Den po vynesení rozsudku jde obhájce za soudcem a požaduje znovuotevření případu:
- Mám nová fakta, která výrazně ovlivní obhajobu mého klienta.
– Prosím vás, jaká nová svědectví můžete mít?
– Můj klient, jak jsem právě zjistil, má na kontě ještě 200.000.

[TomášFencl]

- Poslechnou, Kohn, já mám slabej zrak, copak je napsáno na té synagoze?
– Ábeles, tam je napsáno ‚Voni jsou moula‘.
– Nepovídaj, Kohn! A to je tam napsáno hebrejsky?
– Nemlich hebrejsky, Ábeles.
– Ale v tom případě se to, Kohn, čte pozpátku, takže je tam napsáno ‚Moula jsou voni‘.

[TomášFencl]

Šnorer přišel za panem Roubíčkem a poprosil ho o padesátikorunu, kterou pravidelně každý měsíc dostával.
– Jsem rád, že vás vidím, ale dneska vám nemůžu nic dát, musel jsem manželce koupit kožich, poznamenal Roubíček.
Šnorer se zatvářil ukřivděně a prohlásil:
- Cože, za moje peníze?

[TomášFencl]

Doktor volá paní Liebermannové.
- Vážená paní! Ten šek, kterým jste měla uhradit svoji poslední návštěvu v mé ordinaci, byl nekrytý! Právě se mi vrátil zpět!
Paní Liebermannová:
- Stejně jako ta moje artritída.

[TomášFencl]

- Nejsem si moc jistý diagnózou, pane Nováku, ale pravděpodobně to bude z nadměrného požívání alkoholu.
– Dobrá, pane doktore. Já přijdu zítra, až se z té opice vyspíte.

[TomášFencl]

Chajim Jankel vykládá v kavárně.
– … a pak v tom obchodáku ukradli mé ženě Sáře její kreditku.
Rambousek na to:
- A co policajti, chytli už zloděje?
Chajimek na to:
- Já jsem jim to ani nehlásil. Po týdnu jsem totiž zjistil, že ten zloděj v průměru utrácí mnohem méně než Sára.

[TomášFencl]

Šmúle a Mojše kráčí po Edgware High Street. Chodí tak spolu už od nepaměti. A vedou přitom řeči.
- Mojše, praví Šmúle, kdybys měl dva rolls-royce, dal bys mi jednoho?
Mojše neváhá:
- Šmúle, jsme přece přátelé už od školních dob, známe se přes třicet let. To se rozumí, že kdybych měl dva rollse, jednoho bych ti dal.
A jdou dál. Za chvíli se ozve Mojše:
- Ty, Šmúle, kdybys měl dva pěkný malý tryskáče, takový akurátní na obchodní cesty i na dovolenou, dal bys mi jeden?
Šmúle potřese hlavou.
- Mojšele, jak se můžeš takhle ptát. Jsme jako dvojčata. Šel jsi mi na svatbě za svědka. Léta spolu trávíme dovolené. Samosebou, že kdybych měl dva, tak bych ti jednoho tryskáče dal.
A jdou dál. Za chvíli se Šmúle zastaví:
- Mojše, a co kdybys měl dvě televize s dvaatřicetipalcovou HD plochou LCD obrazovkou?
Mojše ho přeruší:
- Zadrž! Ty přece víš, že mám dvě televize s dvaatřicetipalcovou HD plochou LCD obrazovkou!

[TomášFencl]

Jde chlap po mostě. Všimne si, že na zábradlí balancuje nešťastník, který se zjevně chystá skončit svůj život.
Zvolá:
- Hej, stůj, nedělej to!
– A proč ne?
– Je spousta věcí, kvůli kterým stojí za to žít!
– Co třeba?
– Třeba… jsi věřící, nebo ateista?
– Věřící.
– Já taky! Křesťan nebo žid?
– Křesťan.
– Já taky! Jsi katolík, nebo protestant?
– Protestant.
– Já taky! Episkopál, nebo baptista?
– Baptista.
– Já taky! Jsi z Baptistické Církve Páně, nebo z Baptistické Církve Hospodina?
– Z Církve Páně.
– Bezva! Já taky! Jsi z původní Církve Páně, nebo z Reformované Církve Páně?
– Z Reformované Církve Páně.
– Bezva! Já taky! Jsi z Reformované Církve Páně reformou v roce 1879, nebo z Reformované Církve Páně reformou v roce 1915?
– Z Reformované Církve Páně reformou v roce 1915!
– No to se ovšem nedá nic dělat. Klidně skoč, ty kacířský bezbožníku!