Vtipy

[TomášFencl]

V tramvaji
Malý Pepíček jede v tramvaji. Paní, sedící vedle, ho pohladí po hlavě a pochválí, že je hezký chlapeček. Pepíček se jí zeptá, zda má doma taky takového chlapečka. Paní se začervená a smutně konstatuje, že jí čáp žádného nepřinesl.
"A máte alespoň holčičku?", ptá se Pepíček.
"Ne, vrána mi žádnou nepřinesla."
Pepíček se chvilku za myslí a pak se nevinně zeptá: "A s jiným ptákem jste to nezkusila?"

[TomášFencl]

"Kdo mi vyjmenuje alespoň tři Shakespearova díla?", ptá se učitelka.
Hlásí se jedině Pepíček a ač se učitelka bojí, že z Pepíčka vypadne zase nějaká sprosťárna, nezbude jí, než ho vyvolat.
"Mnoho povyku pro nic, Sen noci Svatojánské a Zkrocení zlé ženy."
"Výborně Pepíčku, mile jsi mne překvapil. Jak si to, prosím tě, pamatuješ?"
"Podle pánského přirození, paní učitelko."
"???"
"Když měří 10 cm, tak je to Mnoho povyku pro nic, když 15 cm, je to Sen noci Svatojánské, a když 20 cm, tak Zkrocení zlé ženy."
"A co když měří 30 cm?", ptá se zvědavě učitelka.
"Tak to už není Shakespeare, ale Neruda - Kam s ním?"

[TomášFencl]

Ptá se Pepíček maminky: "Mami, a kdybych vylezl z té druhé dírky, jmenoval bych se Peprdýlek?"

[TomášFencl]

Víš, která prostitutka je na světě ze všech nejhorší?
Sportka...
Nejdřív tě nechá zaplatit, pak tě celý týden vzrušuje a nakonec dá někomu jinýmu!

[TomášFencl]

K Rotschildovi přišel šnorer a praví:
- Pánbu chraň, já u vás nechci žebrat, já jsem se pouze přišel vsadit, že mám něco, co vy nemáte a mít nemůžete!
– Dobře, Rotschild na to, platí. O tisíc korun. A teď jsem zvědav, co vy si můžete opatřit a já ne.
– Dobře, praví šnorer, já tedy příkladmo mám od židovské náboženské obce osvědčení chudoby.

[TomášFencl]

Rabínova manželka čekala dítě. Rabín šel a požádal o zvýšení platu. Po dlouhé diskusi schválili pravidlo, že když se rabínova rodina rozroste, tak se zvýší i jeho výplata. Po pěti nebo šesti dětech to začalo být drahé. Náboženská obec se rozhodla znovu uspořádat schůzi, aby diskutovala o platové situaci rabína. Umíte si představit, že to znamenalo hodně křiku a hádek. Nakonec se rabín postavil na bimu a promluvil.
„Mít děti je aktem Božím!“, zvolal rabín.
V zadní části templu se zvedl muž s dlouhým bílým plnovousem a jarmulkou a pronesl slabým hlasem:
„Sněžení a déšť jsou také aktem Božím, ale my přesto nosíme galoše!“

[TomášFencl]

Moritz přijde celý natěšený ze školy a říká mámě:
"Mamele, představ si, že mě obsadili do role ve školní divadelní hře."
"A jakou roli si dostal?"
"Hraji židovského manžela."
"Víš co, Moritz, jdi za paní učitelkou a řekni jí, že chceš roli, v níž se také něco říká."

[TomášFencl]

Kohn a Stern přecházejí na červenou. Policista je zastaví a beze slova začne vypisovat pokuty. Stern tu svou beze slova zaplatí. Kohn se ptá:
- Pokutujete také válečné hrdiny?!
– To samozřejmě ne, zasalutuje policista a odchází.
– Voni byli ve válce, Kohn? A já o tom nic nevím? nestačí se divit Stern.
– Můžou bejt klidnej, Stern, nic jim neuteklo, vece Kohn. Já ve válce nebyl, jen jsem se tak pro úplnost zeptal.

[TomášFencl]

Žáci psali písemnou práci, která měla trvat dvě hodiny. Po dvou hodinách profesor oznámil konec písemky a žáci své práce odevzdali, pouze Moritz zůstal sedět v zadní lavici a dále pokračoval v psaní. Uběhlo ještě asi půl hodiny, profesor se připravoval na další hodinu, když Moritz přišel k němu a chtěl položit svou písemku na kopu ostatních prací:
"Ani to nezkoušej, tvou práci už nebudu akceptovat, odevzdal si ji pozdě."
"A víte, kdo jsem?"
"Tak to tedy nevím."
"Tak vy nevíte, kdo jsem?"
"Ne, a ani mě to nezajímá."
"Fajn," řekl Moritz a strčil svou práci někam dovnitř hromady s ostatními písemkami.

[TomášFencl]

"Pane Kohn, oni se chtěj ženit? A koho že si berou?"
"Slečnu Etelku Krausovou."
"Pane Kohn, kam dali rozum?! Vždyť je jí už dvacet a jim je čtyřicet! Za deset let jim bude padesát - a jí třicet. A za dalších deset let jim bude šedesát a jí čtyřicet. A pane Kohn, co budou dělat s takhle starou ženskou?!"

[TomášFencl]

"Lžička za mámu … Lžička za tátu... Za babičku... Lžička za dědečka...
Malý Icik jedl krupicovou kaši a začínal tiše nenávidět všechny své příbuzné.

[TomášFencl]

"Synku, na dnešek budeš vzpomínat jako na svůj nejšťastnější den až do konce života."
"Ale, tate, vždyť se žením až zítra!"
"Já vím."

[TomášFencl]

Zavolá si Pilát Josefa z Arimatie: "Jak si to představuješ, nabídnout pro Ježíše svůj hrob?!"
Josef mávne rukou a říká: "Ále, vždyť je to jen na tři dny."

[TomášFencl]

Do řeznictví vběhne pes, ukradne několik buřtů a uteče. Rozčilený řezník však psa pozná; je to pes jednoho ze stálých zákazníků, právníka. Odpoledne zajde řezník k právníkovi a zeptá se jej:
- Když mi vběhne do řeznictví pes a ukradne svazek špekáčků, mám nárok na finanční náhradu od majitele psa?
– Ano, samozřejmě, odpoví právník.
– V tom případě mi dlužíte 120 korun, říká řezník, to totiž byl váš pes.
Právník si povzdechne, vytáhne šekovou knížku a napíše šek na 120 korun. Když je řezník na odchodu, právník jej zadrží:
- Ještě moment! Tady máte účet na 500 korun za konzultaci…

[marian_r]