Vtipy

[TomášFencl]

Lidojedi zajmou Pražáka, Brňáka a Ostravaka. Přijde náčelník a povídá:
„Máte to špatný, pánové, sežereme vás a z vašich kůží si naděláme kánoe. Ale že jste cizinci, můžete si vybrat, jak chcete umřít.“
Pražák se zamyslí, řekne si o dvě krabičky rohypnolu, všechny ty prášky sní, usne a tiše umře.
Brňák se zamyslí, řekne si o pět litrů slivovice, vypije to na ex, upadne do bezvědomí a umře na otravu alkoholem.
Ostravak se zamyslí, řekne si o vidličku a začne se s ní bodat všude, po celém těle. Už je samá díra, krev stříká, Ostravak pomalu vypouští duši, ale z posledních sil se ještě vzchopí, koukne na náčelníka a povídá: „A máš po kánoi...“

[TomášFencl]

Ještě jeden sportovní:

Ztroskotá loď a na ostrově se zachrání bohemák, sparťan a slávista. A co čert nechtěl, než se rozhlédnou, zajmou je lidožrouti. Přivedli je do vesnice a chlapi koukají, že tam stojí gilotina.
Náčelník lidožroutů povídá: "No co koukáte, i k nám už dorazila civilizace. Ale teď máme hlad, takže se rozlučte se světem!"
Položej pod gilotinu bohemáka, spustěj, nůž švihne a zastaví se bohemákovi těsně nad krkem. Lidožrouti padnou k zemi a začnou vzývat duchy předků, kteří cizince zachránili. Ihned ho zpod gilotiny vyndají a zeptají se, co by on, duchy a bohy vyvolený, od nich chtěl, že má tři přání.
Bohemák na to: "Za prvé loď, za druhé šest veslařů na ni, aby mě odvezli do civilizace a za třetí pytlík perel, vidím, že je tu lovíte."
Je mu vyhověno.
Vzápětí šoupnou pod gilotinu sparťana, spustěj, nůž švihne a zastaví se sparťanovi těsně nad krkem. Lidožrouti padnou k zemi a začnou vzývat duchy předků, kteří cizince zachránili. Ihned ho zpod gilotiny vyndají a zeptají se, co by on, duchy a bohy vyvolený, od nich chtěl, že má tři přání.
Sparťan povídá: "Tak za prvé loď. Za druhé šest veslařů na ni, aby mě odvezli do civilizace a třetí... nemáte tu trošku oleje a desítku klíč? Já bych vám tu gilotinu spravil...

[hilda4sea]

Jirka a Jarda jsou celý život velcí kamarádi. Jirka je děvkař, hráč a podvodník. Jarda žije spořádaně s rodinou, šetří a občas si utrhne od úst, pro děti. Oba časem zemřou a podle očekávání Jirka skončí v pekle a Jarda v nebi. Sv. Petr u brány říká: "Jardo celý život jsi byl skromný a hodný máš nějaké přání za odměnu?". "Mám, chtěl bych se podívat na kamaráda Jirku v pekle". "To se dá zařídit "- říká Petr. Jarda je v pekle a sedí na baru s Jirkou. Popíjejí, okolo tančí krasavice a jídla je habaděj. Jarda se zeptá - " můžu si také s nějakou krasavicí zašpásovat, když se v tom pekle máte tak dobře a my máme jen tu manu nebeskou a kúry?" Jirka říká - "no jasně, jen si nějakou vyber". Jarda se z jednou krasavicí vzdálí a asi za čtvrt hodiny přiběhne, oči navrch hlavy a vytřeštěně koktá: "Člověče ona ji nemá!". "Vidíš" - říká Jirka - "a to je právě to peklo".

[TomášFencl]

Jednou před Silvestrem......
Byli jsme oblečeni a připraveni odejít na Silvestrovskou oslavu. Rozsvítili jsme noční světlo, zapnuli telefonní záznamník, zakryli klec s andulkou a vyhnali kočku na dvůr. Zavolali jsme do taxislužby a objednali taxík. Taxi přijel a my jsme vyšli z domu předními dveřmi. Když jsme vycházeli, kočka, kterou jsme vyhnali na dvůr, proklouzla pod našima nohama zpět do domu. Nechtěli jsme, aby zůstala uvnitř domu, protože vždy když je tam sama, snaží se sežrat andulku. Manželka si šla sednout do taxíku a já jsem vběhl do domu, abych vyhnal kočku z domu na dvůr. Kočka mi ale vyběhla do patra a já jsem musel běžet za ní. Manželka, která zatím čekala v taxíku nechtěla, aby taxikář věděl, že dům bude celou noc prázdný. Řekla proto taxikáři, že se hned vrátím, že jsem jen šel dát dobrou noc její mámě (mé tchýni). Po pár minutách jsem si sedl do taxíku vedle manželky. "Promiňte, že mi to trvalo tak dlouho", řekl jsem když jsme se rozjížděli. "Ta mrcha se schovávala pod postelí. Musel jsem ji píchat do prdele věšákem, aby odtud vylezla! Snažila se mi utéct, tak jsem ji popadl pod krkem. Pak jsem ji ještě musel zabalit do deky, aby mě ta svině nepoškrabala. Ale - podařilo se! Odtáhl jsem ji po schodech dolů a vyhodil zpět na dvůr! Doufám, že se zase nevysere u dveří ! "

To ticho v taxíku bylo okouzlující ...

[Jindras]

Super!!

[TomášFencl]

Pan farář jde na cesty. U dálnice vidí billboard, na kterém je kříž, na kříži visí Ježíš a nad tím je nápis: "Naše hřebíky udrží všechno!"
Pan farář se zarazí a rozhodne se, že to tak nenechá. Jde za majitelem železářství a říká mu, že ten nápis tak nemůže zůstat, že to uráží jeho víru a vyznání. Majitel ho vyslechne a praví: "Víte co, pane farář, jděte na faru a dělejte si svoje věci. My to zatím dáme do pořádku."
Farář jde tedy domů a na druhý den se jde schválně podívat, jak to dopadlo. Na billboardu je prázdný kříž, pod křížem se v blátě válí Ježíš a nad tím je nový nápis: "S našimi hřebíky by se to nestalo!“

[TomášFencl]

Po poušti jde poutník, který zpozoruje, že ho pronásleduje lev. Začne utíkat, avšak lev je stále blíže. Když už je těsně u něho, padne na kolena a prosí Boha: "Pane, prosím dej tomu lvu, křesťanské smýšlení!"
Lev okamžitě padne na kolena, tlapky dá k sobě, podívá se do nebe a praví: "Pane, děkuji ti za tento pokrm, který mi tak milosrdně posíláš do cesty..."

[TomášFencl]

Bůh, Aláh a Buddha se nudí a přemýšlejí, co budou dělat.
Bůh: - Pojďme na Merkur!
Aláh: - To je blbost, tam jsou metanové deště a agresivní atmosféra. Nedělá mi to dobře na mou pleť. Tam nejdu, ale pojďme na Mars!
Buddha: - Tam zase nejdu já! Není tam vzduch ani voda a víte, že já mám pořád žízeň. Ale pojďme na Zem!
Bůh: - To určitě! Tam jsem byl před 2000 lety! Měl jsem tam poměr s jednou židovkou a dodnes tam o tom lidé vypráví!

[TomášFencl]

Babka s dědkem chodí do kostela. Dědek vždy usne, a tak si babka bere s sebou klacek, že ho vždy píchne, aby se probudil.
Přijdou do kostela a dědek usne. Pan farář se ptá: "Koho považujeme za spasitele?"
Babka píchne dědka a ten vykřikne: "Ježíši Kriste!"
A farář odpoví: "Ano, správně."
Dědek zase usne. A farář se ptá: "Koho považujeme za Kristova otce?"
Babka píchne dědka a ten vykřikne: "Pane Bože."
A farář odpoví: "Správně."
A dědek zase usne. Farář se ptá: "Co řekla Eva Adamovi, když zplodili 300-sté dítě?"
A babka zase píchne dědka a dědek vykřikne na celý kostel: "Jestli mne tím ještě jednou píchneš, tak ti to strčím do řiti!!!“

[TomášFencl]

V džungli zajmou domorodí lidožrouti Němce, Američana a Čecha. Náčelník jim praví:
„Abyste neřekli, že vám nedám šanci na osvobození, tak vám dám úlohu. Každý dostane 2 skleněné koule, a pokud mi ukáže něco, co jsem ještě neviděl, budete svobodní.“
Každého zavřou do chatrče a dají jim den na nacvičování. Na druhý den přijde náčelník do chatrče, kde je Němec a ptá se, co mu předvede. Němec položí koule na zem a ty se koulejí po zemi, po stěnách, dokonce i po stropě. Náčelník nato praví: „Velmi pěkné, působivé, ale to jsem už viděl. ZABÍT!“
„Potom vejde do chatrče s Američanem, položí mu stejnou otázku a čeká, co mu předvede. Američan vyhodí koule a ty létají a blikají. Náčelník je z toho nadšený a praví: „Toto je fakt dobré, velmi dobré, ale také jsem to tu už viděl. Takže ZABÍT!“
Nakonec dojde za Čechem, vejde do chatrče, ale po půl minutě vychází a pouští Čecha na svobodu. Ostatní domorodci se ho ptají: „Tak co?“
Náčelník kroutí hlavou a praví: „Tak toto jsem ještě neviděl. On jednu kouli ztratil a druhou rozbil…“

[TomášFencl]

Trapasy s dětmi ve veřejné dopravě jsou jedny z nejhorších situací, které se rodičům mohou přihodit. Protože není kam utéct. Vždycky si vzpomenu na toho prcka, co viděl starou babičku natřenou jak plakát a na celý vagón zaječel: "Tátí, proč je ta paní taková zmalovaná?"
Tatík jej odtáhl na druhou stranu tramvaje, něco do něj chvíli hučel, kluk zmlkl, ale po chvíli zase zakřičel: "A tatí, co je to ta stará rašple?"
Tak my bychom rádi, aby se nám stalo jenom tohle…
Tramvaj přijela skoro prázdná, Viki se nám vytrhla, prosmýkla se návalem a hned vylezla na jednu volnou sedačku. Snažili jsme se k ní postupně prodrat, ale šlo to těžce, tak jsme čekali, až si lidé označí lístky.
Nad Viki se postavila slečna, která se na ní usmívala a Viki se hned začala culit. To je stádium seznamování. Pokud Viki uzná, že se s danou bytostí dá mluvit, naváže občas konverzaci sama. Svým způsobem.
Její první seznamovací větu bych označil za jednu z nejhorších, co se snad dá ve veřejné dopravě zvolit: "Máte holej ZADEK!" vyprskla na celou tramvaj s důrazem na poslední slovo a začala se děsně hihňat.
Slečna měla prostě nějaké kalhoty se sníženým pasem, nebo jak se jim říká a ano, část pozadí byla vidět. Do jisté míry to bylo tím, že se držela stropních madel, takže se jí bunda vysunula nahoru a tím se "holost" zvýraznila. I v této zimě. Ne, že bych si toho všímal, ale když už na to dcera upozornila… Slečna zrudla. Všichni v tramvaji se začali uculovat a několik puberťáků u dveří se svalilo na schůdky. Kéž by to skončilo jen tímhle…
Zatímco si slečna snažila stáhnout bundu, Viki svým hláskem, co dokáže překonat jakýkoli hluk veřejné dopravy, zase vyprskla: "Nastydne a bude vám kejchat!"
Manželka na mne vrhla vražedný pohled. Jako kdybych za to mohl!
"To jí říkáš vždycky ty!" sykl jsem nenápadně. To musela uznat a hned zrudla. Maminka vždycky dbá na to, aby bylo dítě zakasané a nikde mu nic nečouhalo, tak jí přesně tohle vždycky říká: "Nastydne ti zadek a bude ti kejchat!" Jsem z obliga! Super. To se mi často nestává. Vlastně vůbec.
Pár lidí v tramvaji vyprsklo taky, slečna byla celá červená a nervózně se smála. My už se k Viki nesnažili dostat. Jen jsme tak stáli v tlačenici a vezli jsme se, jako bychom k nikomu nepatřili. Viki se pak dívala z okýnka a byla ticho. Slečna několikrát málem spadla, protože se už neodvážila držet nahoře. Potom Viki s pohledem ven a poučně vztyčeným prstíkem hlasitě zadeklamovala, jako by si vzpomínala na nějakou poučku: "Hlavní problém zítřka: nastydnou ti střívka!"
Dva vysokoškoláci kousek od ní se začali nepokrytě řehtat, jeden mlátil hlavou do tyče. Puberťáci u dveří se na schůdkách jen klepali jako hromada rosolu. Manželka znovu vrhla vražedný pohled. Ok, tak za to jsem již mohl já. Kdo by čekal, že si na to zrovna vzpomene, zas tak často jí to neříkám, já jsem otec, mně je fuk, jestli je zakasaná. Já to hlídám, jen když mi řekne maminka. Pak ji upravím a občas to doprovodím nějakou replikou s varováním ministerstva zdravotnictví.
Viki se otočila ke slečně a potřetí vyprskla: "Budete KADIT sněhuláky!"
Slečna i my měli jedinou touhu: být úplně někde jinde. Byla tak červená, jako by jí prosakovala krev. Jeden pán naproti začal proti své vůli chrochtat, nějak to nemohl udržet. Jeden vysokoškolák si to začal psát do mobilu. Puberťáci na schůdkách měli smrtelné křeče.
Slečna se otočila po chrochtajícím pánovi, což neměla dělat, protože Viki ukázala svůj lehce odhalený zadeček, ta to chápala jako hru, ukázala na její pozadí a s hysterickým chechotem zavýskla: "BUTTCOIN!"
V angličtině se ten výraz používá pro půlky zadku, protože připomínají otvor na vhazování mincí. No ano, teď už vím, že jsem jí to neměl učit. Stále v tramvaji bylo několik cizinců, kteří netušili, o co jde. Takže teď se začali řezat všichni. Vysokoškolákovi z toho vypadl mobil. My s manželkou jsme se začali přesouvat na druhou stranu vagónu.
Zase pohled ven a zamyšlené deklamování se vztyčeným ukazováčkem: "K nemoci nás přivádí – odhalené pozadí."
Budu muset navrhnout mamince, aby s nezakasaným dítětem nebyly dělány takové cavyky, sám jsem netušil, kolik průpovídek se k tomu pojí. A že si je Viki všechny pamatuje. Najednou Viki začala poskakovat na sedadle a vůbec nedbala na slečnu, která jí zuřivě naznačovala, ať už nic neříká nebo jen potichu. Zřejmě si vzpomněla na nějakou obzvlášť dobrou věc. A opravdu zakřičela: "VE TMĚ SVÍTÍ – HOLOU ŘITÍ!"
Tramvaj se rozeřvala tak, že řidič začal brzdit. Vysokoškolák myslím svůj mobil spolkl. Puberťáci se drželi dveří a klepali se, jako by probíjely. Chrochtající pán několik lidí okolo poprskal. Slečna se již smála taky, ovšem celá její pokožka vykazovala známky, že jí brzo vyrazí ještě srp a kladivo.

Z toho plyne poučení tzv. Miranda warning: buďte obezřetní, když napomínáte své dítě, protože všechno, cokoli řeknete, může být – a bude – použito proti vám.

[TomášFencl]

Padesátiletý manželský pár sedí v restauraci u oběda, když ke stolu přijde krásná, vysoká, štíhlá blondýnka, políbí muže na čelo a zeptá se, zda se tenhle víkend potkají zase tam, co posledně? Chlap přikývne, a když krasavice odejde, žena vybouchne: "Kdo to byl?"
"To byla moje milenka." přizná bez mrknutí muž.
"Tak ty takhle, darebáku, já se dám rozvést!" vyhrožuje žena.
"No prosím, dej, ale zapomeň na kosmetické salony, dovolené na jachtě, norkové kožichy a zlaté šperky."
Žena se v tu ránu uklidní a je jak pěna.
Po čtvrt hodině projde kolem stolu starší muž s mladou, pohlednou brunetkou, pozdraví manžela a žena se znovu ptá, kdo to byl?
"To byl kolega se svou milenkou.“
Na ta slova se žena ušklíbne a spiklenecky prohodí: "Pche, ta naše je hezčí!"

[TomášFencl]

Manželé hrají golf. Při jednom odpalu proletí míček sklem terasy sousedního domu. Manželé, vědomi si viny, běží hned tím směrem a jdou se omluvit majiteli. Volají, ale nikdo neodpovídá. Dívají se teda rozbitou terasou do domu a vedle rozbité krásné láhve vidí stát poměrně atraktivního muže s turbanem na hlavě.
"Jste majitelem domu?" Ptá se ho manžel. Muž chvilku hledí na pár a potom odpoví: "Ne, já jsem byl 1000 roků uvězněný v této láhvi a někdo střílel na golfovém hřišti, láhev rozbil a mne osvobodil."
Manžel: "Óóó, potom jste teda duch z té láhve!"
"Úplně správně. Splním vám dvě přání, třetí bych si nechal pro sebe!"
Manžel si teda rychle přeje: "Super! Takže já bych chtěl plat 1.000.000 Eur zdaněných ročně!"
"Splněno! A druhé přání?"
Manželka: "Aby jsme měli stále na stole jen nejlepší jídla a nápoje!"
"Jistě!!! No a teď moje přání ..." Na to duch.
"1000 roků jsem byl uvězněný v láhvi a neměl žádnou ženu. Přál bych si teď si užít zbytek dne s vaší ženou!"
Manželé rozpačitě souhlasili, on šel zpět na golfové hřiště, ona s duchem do ložnice. Když byli právě v nejlepším, ptá se duch ženy:
"Jak starý je tvůj manžel?"
"37!" Ona na to.
"A to ještě věří na duchy z láhve?!"

[TomášFencl]

Muž, kterého kdysi vysadili na pustý ostrov v Tichém oceánu, jde po pláži. Vousy až po kolena. Náhle se z vln vynoří překrásná žena.
"Jste tu už dlouho?" Ptá se.
"Čtrnáct let." Odpoví.
"Jak dlouho jste neměl cigaretu?" Ptá se.
"Čtrnáct let."
Žena rozepne kapsičku na své mokré kombinéze, vytáhne krabičku Camelek, jednu zapálí a podá mu ji. Muž dychtivě šlukuje.
"Jak dlouho jste neměl panáka whisky?"
"Čtrnáct let."
Rozepne další kapsu a nabídne mu láhev. Muž si pořádně lokne a láskyplně se na ženu dívá.
"A jak dlouho jste si to s nikým nerozdal?" Zeptá se žena plaše.
"Čtrnáct let." Odpoví muž roztouženě.
Žena si začne rozepínat kombinézu.
"To mě podrž," vyhrkne muž, "snad tam nemáte golfové hole?"

[Jindras]

Doktor jde k soudu,za to,že opětovně souložil s pacientkou. Čeká na chodbě,až ho zavolají. Bojí se trestu,ostudy.
V tom mu na rameno přiletí malý čert a říká-" Ničeho se doktore neboj,to je normální,dělají to všichni,co se bojíš !! A zmizí.
Doktor si říká- Nakonec,vždyť je to pravda,o co jde,kašlu na to. - oddychne si a čeká dál v pohodě.
Vtom mu na rameno přiletí malý anděl a říká- " Bože doktore,co to zase děláš,už jsem tu u tebe po šesté,byl jsi na komisi,slíbil jsi tam,že už to neuděláš,ta ostuda pro tebe,co jsi mi slíbil? Zapoměl jsi ? Pokaždé mi řekneš,že jsi zapoměl,doktore, takhle zapomínáš sliby? A víš,co jsi ještě zapoměl? ---Vždyť ty jsi veterinář !!!!