Fotografovani oblohy - dotaz
Moderátor: Moderátoři
-
- Nový uživatel
- Příspěvky: 17
- Registrován: 13 úno 2012, 21:25
- Bydliště: Lukovany
- Kontaktovat uživatele:
Fotografovani oblohy - dotaz
Ahoj, omlouvam se jestli uz to tady je, bouzel jsem nenasel
Jak dlouhou uzaverku muzu zvolit na svem K-r s DAL 18-55mm pri foceni nocni hvezdne oblohy pri ohnisku 18mm, nez se hvezdy "pohnou" ?
Diky moc za odpoved
Jak dlouhou uzaverku muzu zvolit na svem K-r s DAL 18-55mm pri foceni nocni hvezdne oblohy pri ohnisku 18mm, nez se hvezdy "pohnou" ?
Diky moc za odpoved
Pentax K-r FW v1.12
18-55 D-AL + 55-200 D-AL
18-55 D-AL + 55-200 D-AL
Re: Fotografovani oblohy - dotaz
Plus minus autobus to vychazi na 300/ohniskovou vzdalenosti. Zkus z tutoho vychazet a sam to jeste budes zkontrolovat a zjistit jestli ti to takle staci, oni ty se casto pohnou jen o kousek a nekdo to bere jako ostry, nekdo ne, ale sam uvidis...
Největší hustodémon a krutopřísňák jižně od Murmansku
-
- Nový uživatel
- Příspěvky: 17
- Registrován: 13 úno 2012, 21:25
- Bydliště: Lukovany
- Kontaktovat uživatele:
Re: Fotografovani oblohy - dotaz
Diky moc, zkusim jak bude prilezitost
Pentax K-r FW v1.12
18-55 D-AL + 55-200 D-AL
18-55 D-AL + 55-200 D-AL
-
- Nový uživatel
- Příspěvky: 17
- Registrován: 13 úno 2012, 21:25
- Bydliště: Lukovany
- Kontaktovat uživatele:
Re: Fotografovani oblohy - dotaz
Update:
Takze po zkoumani vseho moznyho a par testech to vychaz na nasledujici vypocet:
600/ohniskova vzdalenost = delka zaverky, aniz by se rozmazly hvezdy.
Takze po zkoumani vseho moznyho a par testech to vychaz na nasledujici vypocet:
600/ohniskova vzdalenost = delka zaverky, aniz by se rozmazly hvezdy.
Pentax K-r FW v1.12
18-55 D-AL + 55-200 D-AL
18-55 D-AL + 55-200 D-AL
Re: Fotografovani oblohy - dotaz
Pomáhá použít O-GPS1 příslušenství a pohyb hvězd sledovat pohybem snímače.
Re: Fotografovani oblohy - dotaz
To je zajímé sdělení, po pravdě ale nevím, jak bych to prakticky udělal. Přiznávám, že GPS nevlastním, ty ano?elho_cid píše:Pomáhá použít O-GPS1 příslušenství a pohyb hvězd sledovat pohybem snímače.
Pentax K5 II
Pentax SMC DA 18-135 f3,5-5,6 ED AL IF DC WR, Pentax SMC DA 35 f2,8 Macro Ltd., PENTAX SMC D–FA 100/2,8 MACRO , Pentax AF-360 FGZ
Pentax SMC DA 18-135 f3,5-5,6 ED AL IF DC WR, Pentax SMC DA 35 f2,8 Macro Ltd., PENTAX SMC D–FA 100/2,8 MACRO , Pentax AF-360 FGZ
Re: Fotografovani oblohy - dotaz
Jo, já si jí loni koupil. Všechno závisí na tom, jak přesně je nakalibrovaný kompas, taky to chce hodně trpělivosti a pevný stativ a hlavu. Ale expozice přes minutu nejsou problém ani s delším sklem, když se zadaří tak přes dvě minuty.
Re: Fotografovani oblohy - dotaz
Fotil jsi někdy Perseidy, nebo jiné létavice?
Co jsi nastavoval, dejme tomu obecně, nemluvme o konkrétním objektivu a když tak třeba pro 35tku?
Co jsi nastavoval, dejme tomu obecně, nemluvme o konkrétním objektivu a když tak třeba pro 35tku?
Pentax K5 II
Pentax SMC DA 18-135 f3,5-5,6 ED AL IF DC WR, Pentax SMC DA 35 f2,8 Macro Ltd., PENTAX SMC D–FA 100/2,8 MACRO , Pentax AF-360 FGZ
Pentax SMC DA 18-135 f3,5-5,6 ED AL IF DC WR, Pentax SMC DA 35 f2,8 Macro Ltd., PENTAX SMC D–FA 100/2,8 MACRO , Pentax AF-360 FGZ
Re: Fotografovani oblohy - dotaz
Ne, fotil jsem spíš planety nebo mlhoviny. 35mm jsem nezkoušel, zkoušel jsem hodně široký (14mm, 24mm) nebo zase dlouhý (180, 500).
-
- V.I.P.
- Příspěvky: 1458
- Registrován: 01 led 1970, 01:00
- Bydliště: Hradec Králové
- Kontaktovat uživatele:
Re: Fotografovani oblohy - dotaz
Ahoj všem - přestože jsem začátečník, který nemá kvůli škole moc času se přes den rozvíjet ve focení ( ), tak přidám pár postřehů z focení přes noc
Dost záleží na tom, co chceš z té hvězdné oblohy fotit.
Pokud si vystačíš s nejjasnějšíma hvězdama, aby byly vidět souhvězdí, tak stačí kratší časy. Ale fotit např. na široká ohniska nějakou tu jasnou mlhovinu je lepší s časy delšími a přežít mírné protažení hvězd. Na 18mm se seťákem beru 30s na nejmenší clonu (3,5). Důležitější než čárkovité hvězdy je dobře manuálně zaostřit - metodou cvaknu mrknu na hvězdy a pokud jsou čárky (tady se vyplatí mít delší časy protože je zaostření lépe vidět na čárkách než na tečkách) moc tlusté tak malinko přeostřit cvaknout a zase zkontrolvoat... Občas na palici. Další faktor je tmavá obloha - většinou celkem bída díky světelnému znečištění nebo špinavé atmosféře...
Ony se ty mírně protáhlé hvězdy dají přežít viz.např. http://slavek-m.rajce.idnes.cz/Hvezdna_ ... _vyrez.jpg
Co se týče nastavení ISO tak standardem je 1600 a z vlastních zkušeností mohu potvrdit, že to je opravdu nejlepší nastavení citlivosti. Co nejvyšší elminaci šumu pak eliminovat větším počtem expozic, protože při postprocesingu pak stejně opět vyleze a je jen na autorovi, aby našel svůj kompromis mezi šumem a tím, co z fotek vytáhne...
Z delších ohnisek jsem zkoušel pouze 35mm na Macru Ltd. tam je díky nižší cloně (2,8) možno i na tomto o něco delším ohnisku použít i 15s aby to bylo esteticky únosné. Ideální max je 10s.
Focení meteorů: tak tam tě moc hvězdy nezajímají, takže volit na 18mm bezproblémů těch 30s (pokud je směrem k focení moc světelného znečištění od města např. tak dávám jen 15s) s co nejnižší clonou. Zas tak moc jich nelítá a už vůbec ne do záběru, takže čím širší ohnisko, tím lepší... http://slavek-m.rajce.idnes.cz/Hvezdna_ ... _kopie.jpg
No a kromě bodových hvěd je tu ještě možnost startrails S dobře komponovanou krajinou (ještě jsem nezkoušel )se dají udělat opravdu krásné snímky...
S delšími ohnisky zatím nemám zušenosti, ale tam už to bohužel bude problém. Ideální je mít peníze a investovat do paralaktické montáže a nějaký čas neřešit. Pak už se člověk pere jen s postprocesingem - eliminace světelného znečištění od obzoru odstraněním gradientu, aplikace darkfield a flatfield a hromada hraní si s PS pro co nejlepší barevné zpracování atd.
Hm, koukám, že jsem se nějak rozjel tak snad to přežijete a omluvíte mě
Dost záleží na tom, co chceš z té hvězdné oblohy fotit.
Pokud si vystačíš s nejjasnějšíma hvězdama, aby byly vidět souhvězdí, tak stačí kratší časy. Ale fotit např. na široká ohniska nějakou tu jasnou mlhovinu je lepší s časy delšími a přežít mírné protažení hvězd. Na 18mm se seťákem beru 30s na nejmenší clonu (3,5). Důležitější než čárkovité hvězdy je dobře manuálně zaostřit - metodou cvaknu mrknu na hvězdy a pokud jsou čárky (tady se vyplatí mít delší časy protože je zaostření lépe vidět na čárkách než na tečkách) moc tlusté tak malinko přeostřit cvaknout a zase zkontrolvoat... Občas na palici. Další faktor je tmavá obloha - většinou celkem bída díky světelnému znečištění nebo špinavé atmosféře...
Ony se ty mírně protáhlé hvězdy dají přežít viz.např. http://slavek-m.rajce.idnes.cz/Hvezdna_ ... _vyrez.jpg
Co se týče nastavení ISO tak standardem je 1600 a z vlastních zkušeností mohu potvrdit, že to je opravdu nejlepší nastavení citlivosti. Co nejvyšší elminaci šumu pak eliminovat větším počtem expozic, protože při postprocesingu pak stejně opět vyleze a je jen na autorovi, aby našel svůj kompromis mezi šumem a tím, co z fotek vytáhne...
Z delších ohnisek jsem zkoušel pouze 35mm na Macru Ltd. tam je díky nižší cloně (2,8) možno i na tomto o něco delším ohnisku použít i 15s aby to bylo esteticky únosné. Ideální max je 10s.
Focení meteorů: tak tam tě moc hvězdy nezajímají, takže volit na 18mm bezproblémů těch 30s (pokud je směrem k focení moc světelného znečištění od města např. tak dávám jen 15s) s co nejnižší clonou. Zas tak moc jich nelítá a už vůbec ne do záběru, takže čím širší ohnisko, tím lepší... http://slavek-m.rajce.idnes.cz/Hvezdna_ ... _kopie.jpg
No a kromě bodových hvěd je tu ještě možnost startrails S dobře komponovanou krajinou (ještě jsem nezkoušel )se dají udělat opravdu krásné snímky...
S delšími ohnisky zatím nemám zušenosti, ale tam už to bohužel bude problém. Ideální je mít peníze a investovat do paralaktické montáže a nějaký čas neřešit. Pak už se člověk pere jen s postprocesingem - eliminace světelného znečištění od obzoru odstraněním gradientu, aplikace darkfield a flatfield a hromada hraní si s PS pro co nejlepší barevné zpracování atd.
Hm, koukám, že jsem se nějak rozjel tak snad to přežijete a omluvíte mě
K-1, K-1, K-3II, K-3, K-5 mod, K-7, K-30 mod
DA10-17FE; DA*11-18/2.8;DFA15-30WR; DA15/4Ltd; DA20-40Ltd;DFA24-70WR; FA31/1.8Ltd; DA35/2.8MacroLtd; A50/1.2; DFA*50/1.4; DA*55/1.4; FA77/1.8Ltd; DFA*85/1.4;DFA100/2.8MacroAW; M135/3.5; K200/2.5; DA*300/4;DFA150-450AW
a další...
DA10-17FE; DA*11-18/2.8;DFA15-30WR; DA15/4Ltd; DA20-40Ltd;DFA24-70WR; FA31/1.8Ltd; DA35/2.8MacroLtd; A50/1.2; DFA*50/1.4; DA*55/1.4; FA77/1.8Ltd; DFA*85/1.4;DFA100/2.8MacroAW; M135/3.5; K200/2.5; DA*300/4;DFA150-450AW
a další...
Re: Fotografovani oblohy - dotaz
Slavek:
díky za postřehy a zkušenosti, to se vždy hodí! zrovna se chystám na výrobu paralaktické montáže - nejdřív bych chtěl udělat manuální (otáčení šroubem) a jestli to bude fakčit, tak tam hodím motorek Jako největší problém vidím právě světelné znečištění, procházím teď různá fóra a až si uvedené tipy v praxi vyzkouším, podělím se o výsledek.
díky za postřehy a zkušenosti, to se vždy hodí! zrovna se chystám na výrobu paralaktické montáže - nejdřív bych chtěl udělat manuální (otáčení šroubem) a jestli to bude fakčit, tak tam hodím motorek Jako největší problém vidím právě světelné znečištění, procházím teď různá fóra a až si uvedené tipy v praxi vyzkouším, podělím se o výsledek.
-
- Pokročilý uživatel
- Příspěvky: 117
- Registrován: 01 led 1970, 01:00
Re: Fotografovani oblohy - dotaz
přehled k ASTROTRACERu jsme dávali před časem zde: http://diit.cz/clanek/astrotracer-modul ... du-funguje - na K5 samozřejmě funguje lépe než na Kr, neboť K5 dokáže více hýbat se snímačem.
hw: K200D + O-ME53 + klínová matnice, 8xEneloop, Tamron 18-200, Porst Color Reflex MC Auto 55/1.2, (v šuplíku 18-55 II, Vivitar 50/2.0, Jupiter 135/3.5, MD Rokkor 45/2.0, MC Rokkor-X PG 50/1.4); sw: DNG; Photivo/Rawtherapee + GIMP
-
- V.I.P.
- Příspěvky: 1458
- Registrován: 01 led 1970, 01:00
- Bydliště: Hradec Králové
- Kontaktovat uživatele:
Re: Fotografovani oblohy - dotaz
Bob van Sikorski: díky za odkaz, nějaké fotky s Astrotracerem jsem už viděl, ale tohle je první, kde je porovnání s a bez Funguje docela dobře ale pro mě je tu menší problém - mám K-7, takže zůstanu u šetření na montáž, což taky nevím kdy bude, protože teď mám v plánu pořídit telátko...
uray: Přeji hodne štěstí se stavbou paralaktického stolku a těším se na fotky Já nemám moc času abych si s tím takhle vyhrál, tak zůstávám zatím jen u stativu... Každopádně astrofoto je hodně o hraní si a samoučení ve smyslu najít si techniku focení takovou, aby vyhovovala a fungovala pro mě a hlavně aby to člověka bavilo - stejně jako jakékoli jiné cvakání
uray: Přeji hodne štěstí se stavbou paralaktického stolku a těším se na fotky Já nemám moc času abych si s tím takhle vyhrál, tak zůstávám zatím jen u stativu... Každopádně astrofoto je hodně o hraní si a samoučení ve smyslu najít si techniku focení takovou, aby vyhovovala a fungovala pro mě a hlavně aby to člověka bavilo - stejně jako jakékoli jiné cvakání
K-1, K-1, K-3II, K-3, K-5 mod, K-7, K-30 mod
DA10-17FE; DA*11-18/2.8;DFA15-30WR; DA15/4Ltd; DA20-40Ltd;DFA24-70WR; FA31/1.8Ltd; DA35/2.8MacroLtd; A50/1.2; DFA*50/1.4; DA*55/1.4; FA77/1.8Ltd; DFA*85/1.4;DFA100/2.8MacroAW; M135/3.5; K200/2.5; DA*300/4;DFA150-450AW
a další...
DA10-17FE; DA*11-18/2.8;DFA15-30WR; DA15/4Ltd; DA20-40Ltd;DFA24-70WR; FA31/1.8Ltd; DA35/2.8MacroLtd; A50/1.2; DFA*50/1.4; DA*55/1.4; FA77/1.8Ltd; DFA*85/1.4;DFA100/2.8MacroAW; M135/3.5; K200/2.5; DA*300/4;DFA150-450AW
a další...
Re: Fotografovani oblohy - dotaz
...to som nasiel a skopcil...len pre zaujimavost...
Prechody Venuše cez Slnko sú najzriedkavejším zo všetkých predvídateľných astronomických fenoménov a súčasne sa vyskytujú vo vzoroch, ktoré sa opakujú každých 243 rokov, s dvojicou prechodov oddelených od seba osem rokov. Medzi týmito dvojicami je rozdiel 121.5 a 105.5 roka. Pred rokom 2004 bola posledná dvojica prechodov Venuše v decembri 1874 a v decembri 1882. Prvý z dvojice prechodov Venuše na začiatku 21. storočia nastal 8. júna, 2004 a ďalší z tejto dvojice bude práve teraz, 6. júna, 2012. Po roku 2012 bude ďalší prechod Venuše až v decembri 2117 a v decembri 2125. Pozerajte o týždeň pri východe Slnka o piatej ráno Venušu ako prechádza popred slnečný kotúč.
Prechody Venuše cez Slnko sú najzriedkavejším zo všetkých predvídateľných astronomických fenoménov a súčasne sa vyskytujú vo vzoroch, ktoré sa opakujú každých 243 rokov, s dvojicou prechodov oddelených od seba osem rokov. Medzi týmito dvojicami je rozdiel 121.5 a 105.5 roka. Pred rokom 2004 bola posledná dvojica prechodov Venuše v decembri 1874 a v decembri 1882. Prvý z dvojice prechodov Venuše na začiatku 21. storočia nastal 8. júna, 2004 a ďalší z tejto dvojice bude práve teraz, 6. júna, 2012. Po roku 2012 bude ďalší prechod Venuše až v decembri 2117 a v decembri 2125. Pozerajte o týždeň pri východe Slnka o piatej ráno Venušu ako prechádza popred slnečný kotúč.