Fotografické krédo
Napsal: 07 led 2007, 07:19
Založil jsem toto vlákno protože jsem přesvědčen, že ve fotce je sice velmi důležité ovládání kamery, rozumět optice, světlu, kompozici, prostě všem těm "technickým stránkám", které by každý měl znát. Ale to se předpokládá. Jsem přesvědčen, že mnohem důležitější je motivace, tedy proč vlastně ty fotky dělám, co chci jimi sdělit, o jaký zážitek se chci fotkou podělit atd.atd. Očekával jsem, že toto téma se rozjede ve vláknu Váš oblíbený fotograf....A když už si říkáme "Friends", abychom si vzájemně víc porozuměli a chápali proč fotky toho druhého jsou právě takové, jaké jsou..... Jestli tento pokus o komunikaci narazí na další zeď mlčení a nezájmu, pak toto vlákno za nějaký čas vymažu a přestanu se snažit, trhat si triko, riskovat pověst atd.atd.
Dovolil bych si tady vyslovit takové malé a jenom částečné fotografické kredo....
Nechci dělat ÚSPĚŠNOU fotku, chci dělat POCTIVOU fotku, tak jak se život přiházívá člověku v normálním běžném světě. Jsem znechucen Hollywoodem (tj. samí krásní, mladí a šťastní lidé, exklusivní zaměstnání, exklusivní byty atd.atd.), turistickou reklamou a kalendáři, kde všechno je tak krásné a atraktivní (a když tam přijedeš tak...), samé lži a kecy..... Proto ani krajinu nedělám atraktivně, v nějakém speciálním okamžiku a světle, které se přihodí jednou za 10 let, dělám ji v její typické podobě....
O čem že fotka pro mne je, co jsem se snažím v ní popsat? Fotka je hlavně komunikační kanál a je víc literaturou než malířstvím.
Jasně, že vizuálně, kompozičně atd., musí být fotka co možná nejlépe zvládnutá, ale ta vizuální stránka je jenom takovými vstupními "dveřmi" do vlastního sdělení, nebo prvním políčkem filmu, který už si potom každý domýšlí a exponuje sám podle své schopnosti imaginace, schopnosti a ochoty vnímat co ten druhý říká
Jsem si vědom, že 99% "diváků" se chce podívat na něco hezkého, jen žádné přemýšlení ..... nestěžuji si, jen konstatuji .... zajímá mne to 1%, ti kteří umí tenhle "jazyk" číst a rozumí mu, ví že je v tom i spousta humoru atd., ty zvu na tyhle výlety....
Nemusím snad dodávat, že takovéhle fotky se k hodnocení nehodí, co by se na nich dalo hodnotit ?
Dovolil bych si tady vyslovit takové malé a jenom částečné fotografické kredo....
Nechci dělat ÚSPĚŠNOU fotku, chci dělat POCTIVOU fotku, tak jak se život přiházívá člověku v normálním běžném světě. Jsem znechucen Hollywoodem (tj. samí krásní, mladí a šťastní lidé, exklusivní zaměstnání, exklusivní byty atd.atd.), turistickou reklamou a kalendáři, kde všechno je tak krásné a atraktivní (a když tam přijedeš tak...), samé lži a kecy..... Proto ani krajinu nedělám atraktivně, v nějakém speciálním okamžiku a světle, které se přihodí jednou za 10 let, dělám ji v její typické podobě....
O čem že fotka pro mne je, co jsem se snažím v ní popsat? Fotka je hlavně komunikační kanál a je víc literaturou než malířstvím.
Jasně, že vizuálně, kompozičně atd., musí být fotka co možná nejlépe zvládnutá, ale ta vizuální stránka je jenom takovými vstupními "dveřmi" do vlastního sdělení, nebo prvním políčkem filmu, který už si potom každý domýšlí a exponuje sám podle své schopnosti imaginace, schopnosti a ochoty vnímat co ten druhý říká


Jsem si vědom, že 99% "diváků" se chce podívat na něco hezkého, jen žádné přemýšlení ..... nestěžuji si, jen konstatuji .... zajímá mne to 1%, ti kteří umí tenhle "jazyk" číst a rozumí mu, ví že je v tom i spousta humoru atd., ty zvu na tyhle výlety....
Nemusím snad dodávat, že takovéhle fotky se k hodnocení nehodí, co by se na nich dalo hodnotit ?