Pentax Friends - Komunita příznivců fotoaparátů Pentax

Ahoj, omlouvam se jestli uz to tady je, bouzel jsem nenasel
Jak dlouhou uzaverku muzu zvolit na svem K-r s DAL 18-55mm pri foceni nocni hvezdne oblohy pri ohnisku 18mm, nez se hvezdy "pohnou" ?
Diky moc za odpoved

Plus minus autobus to vychazi na 300/ohniskovou vzdalenosti. Zkus z tutoho vychazet a sam to jeste budes zkontrolovat a zjistit jestli ti to takle staci, oni ty se casto pohnou jen o kousek a nekdo to bere jako ostry, nekdo ne, ale sam uvidis...

Diky moc, zkusim jak bude prilezitost

Update:
Takze po zkoumani vseho moznyho a par testech to vychaz na nasledujici vypocet:
600/ohniskova vzdalenost = delka zaverky, aniz by se rozmazly hvezdy.

Pomáhá použít O-GPS1 příslušenství a pohyb hvězd sledovat pohybem snímače.

elho_cid píše:Pomáhá použít O-GPS1 příslušenství a pohyb hvězd sledovat pohybem snímače.

To je zajímé sdělení, po pravdě ale nevím, jak bych to prakticky udělal. Přiznávám, že GPS nevlastním, ty ano?

Jo, já si jí loni koupil. Všechno závisí na tom, jak přesně je nakalibrovaný kompas, taky to chce hodně trpělivosti a pevný stativ a hlavu. Ale expozice přes minutu nejsou problém ani s delším sklem, když se zadaří tak přes dvě minuty.

Fotil jsi někdy Perseidy, nebo jiné létavice?
Co jsi nastavoval, dejme tomu obecně, nemluvme o konkrétním objektivu a když tak třeba pro 35tku?

Ne, fotil jsem spíš planety nebo mlhoviny. 35mm jsem nezkoušel, zkoušel jsem hodně široký (14mm, 24mm) nebo zase dlouhý (180, 500).

Ahoj všem - přestože jsem začátečník, který nemá kvůli škole moc času se přes den rozvíjet ve focení ( ), tak přidám pár postřehů z focení přes noc

Dost záleží na tom, co chceš z té hvězdné oblohy fotit.

Pokud si vystačíš s nejjasnějšíma hvězdama, aby byly vidět souhvězdí, tak stačí kratší časy. Ale fotit např. na široká ohniska nějakou tu jasnou mlhovinu je lepší s časy delšími a přežít mírné protažení hvězd. Na 18mm se seťákem beru 30s na nejmenší clonu (3,5). Důležitější než čárkovité hvězdy je dobře manuálně zaostřit - metodou cvaknu mrknu na hvězdy a pokud jsou čárky (tady se vyplatí mít delší časy protože je zaostření lépe vidět na čárkách než na tečkách) moc tlusté tak malinko přeostřit cvaknout a zase zkontrolvoat... Občas na palici. Další faktor je tmavá obloha - většinou celkem bída díky světelnému znečištění nebo špinavé atmosféře...

Ony se ty mírně protáhlé hvězdy dají přežít viz.např. http://slavek-m.rajce.idnes.cz/Hvezdna_ ... _vyrez.jpg

Co se týče nastavení ISO tak standardem je 1600 a z vlastních zkušeností mohu potvrdit, že to je opravdu nejlepší nastavení citlivosti. Co nejvyšší elminaci šumu pak eliminovat větším počtem expozic, protože při postprocesingu pak stejně opět vyleze a je jen na autorovi, aby našel svůj kompromis mezi šumem a tím, co z fotek vytáhne...
Z delších ohnisek jsem zkoušel pouze 35mm na Macru Ltd. tam je díky nižší cloně (2,8) možno i na tomto o něco delším ohnisku použít i 15s aby to bylo esteticky únosné. Ideální max je 10s.

Focení meteorů: tak tam tě moc hvězdy nezajímají, takže volit na 18mm bezproblémů těch 30s (pokud je směrem k focení moc světelného znečištění od města např. tak dávám jen 15s) s co nejnižší clonou. Zas tak moc jich nelítá a už vůbec ne do záběru, takže čím širší ohnisko, tím lepší... http://slavek-m.rajce.idnes.cz/Hvezdna_ ... _kopie.jpg

No a kromě bodových hvěd je tu ještě možnost startrails S dobře komponovanou krajinou (ještě jsem nezkoušel )se dají udělat opravdu krásné snímky...

S delšími ohnisky zatím nemám zušenosti, ale tam už to bohužel bude problém. Ideální je mít peníze a investovat do paralaktické montáže a nějaký čas neřešit. Pak už se člověk pere jen s postprocesingem - eliminace světelného znečištění od obzoru odstraněním gradientu, aplikace darkfield a flatfield a hromada hraní si s PS pro co nejlepší barevné zpracování atd.

Hm, koukám, že jsem se nějak rozjel tak snad to přežijete a omluvíte mě

Slavek:
díky za postřehy a zkušenosti, to se vždy hodí! zrovna se chystám na výrobu paralaktické montáže - nejdřív bych chtěl udělat manuální (otáčení šroubem) a jestli to bude fakčit, tak tam hodím motorek Jako největší problém vidím právě světelné znečištění, procházím teď různá fóra a až si uvedené tipy v praxi vyzkouším, podělím se o výsledek.

přehled k ASTROTRACERu jsme dávali před časem zde: http://diit.cz/clanek/astrotracer-modul ... du-funguje - na K5 samozřejmě funguje lépe než na Kr, neboť K5 dokáže více hýbat se snímačem.

Bob van Sikorski: díky za odkaz, nějaké fotky s Astrotracerem jsem už viděl, ale tohle je první, kde je porovnání s a bez Funguje docela dobře ale pro mě je tu menší problém - mám K-7, takže zůstanu u šetření na montáž, což taky nevím kdy bude, protože teď mám v plánu pořídit telátko...

uray: Přeji hodne štěstí se stavbou paralaktického stolku a těším se na fotky Já nemám moc času abych si s tím takhle vyhrál, tak zůstávám zatím jen u stativu... Každopádně astrofoto je hodně o hraní si a samoučení ve smyslu najít si techniku focení takovou, aby vyhovovala a fungovala pro mě a hlavně aby to člověka bavilo - stejně jako jakékoli jiné cvakání

...to som nasiel a skopcil...len pre zaujimavost...

Prechody Venuše cez Slnko sú najzriedkavejším zo všetkých predvídateľných astronomických fenoménov a súčasne sa vyskytujú vo vzoroch, ktoré sa opakujú každých 243 rokov, s dvojicou prechodov oddelených od seba osem rokov. Medzi týmito dvojicami je rozdiel 121.5 a 105.5 roka. Pred rokom 2004 bola posledná dvojica prechodov Venuše v decembri 1874 a v decembri 1882. Prvý z dvojice prechodov Venuše na začiatku 21. storočia nastal 8. júna, 2004 a ďalší z tejto dvojice bude práve teraz, 6. júna, 2012. Po roku 2012 bude ďalší prechod Venuše až v decembri 2117 a v decembri 2125. Pozerajte o týždeň pri východe Slnka o piatej ráno Venušu ako prechádza popred slnečný kotúč.

O piatej? si sa zbláznil to ešte spinkám