
http://www.whattheduck.net
Taháček pro angličtiny neznalé:
1. DOBRÁ FOTKA, ČÉČE. JAK DLOUHO JSI JÍ SMUDLIL V PHOTOSHOPU?
2. TO SI FAKT MYSLÍŠ, ŽE DNESKA NEVZNIKNE ŽÁDNÁ SKVĚLÁ FOTKA BEZ LADĚNÍ V PSKU?!
3. SE NEDĚLEJ.
TŘI HODINY.
Kdy fotka přestává být fotkou po úpravách v PC.
Hodně se debatuje o tom, jaké úpravy v PC jsou přípustné, aby fotka byla ještě fotkou a ne grafické/kreslířské/malířské dílo.
Výše uvedený strip vtipně naráží na tuto problematiku.
Já osobně si myslím, že většina odpůrců uprav si moc neuvědomuje na čem je digitální fotografie založená. A proto prosazují minimum zásahů do obrazu. Nějakou tu úpravu úrovní, trochu doostřit, odstranit sum, ale hlavně aby to nebylo moc nápadné. Ale je opravdu soubor, který vyleze s foťaku nebo z raw konvertoru opravdu košer fotka?
Ne, není.
Hodně lidí si neuvědomuje, jak moc je digitální fotka opravdu digitální. Osobně si myslím, že tak min. 50% celé práce na digi fotce má na starosti software. Hned na začátku je těžký kalibr v podání algoritmus pro Bayerovou interpolaci a další úpravy ve fotáku či raw převodníku, které se snaží na základní nastavení přijít s již použitelným výsledkem. No a takovou fotku většina lidí považuje za čistý vystup z čipu a proto tak kritizují další úpravy i přes to, že ve skutečnosti může být jejich zásah do fotky jen kapkou ve vaně celkové proměny surových dat z čipu na digitální obrázek.
Podle mě, je „viditelný“ zásah do fotky spíše otázkou vkusu než věc fotograficko-eticky nepřípustná. Taková vytuněná digi fotka, může někomu připadat příliš umělá, ale to je prostě jedna z mnoha možností, jakou digitální snímání nabízí.
No a co vy, jaký máte na tuto problematiku názor?
Uff, musím omezit přísun Ledňáčků, koukám že mě po nadměrné konzumaci nanuků chytá psaňoamok.