Vtipy

Příspěvek od **fjo** » 07 srp 2009, 06:16

...Pentax ve středověku..:

http://www.pbase.com/abrazo/image/109151826&exif=Y

Reklama od **Google Adsense**

Příspěvek od **TomášFencl** » 13 srp 2009, 11:34

INZERÁT:
"Už mne unavuje falešná skromnost, proto to povím na rovinu - jsem krásná 25 letá dívka s dobrými způsoby a vyjadřováním. Hledám chlapa, který vydělává alespoň půl miliónu dolarů ročně. Zní to možná trochu troufale, ale pokud si uvědomíme, že lidé s milióny ročně jsou v New Yorku jen střední třídou, tak si nemyslím, že bych měla přehnané požadavky. Chodila jsem s biznismanem, který vydělával čtvrt miliónu ročně, ale čtvrt miliónu mi nezaručí apartmán u Central parku. Zdůrazňuji, že mám zájem jen o manželství a doufám, že můj inzerát nevyvolá záplavu urážlivých odpovědí - jsem alespoň čestná."

ODPOVEĎ:
"Váš inzerát jsem si přečetl s velkým zájmem a mohu vás uklidnit, že spadám do vámi stanovené příjmové kategorie. Je tu však jeden velký problém. V podstatě navrhujete jednoduchý obchod - vy dodáte krásu, já peníze. Jenže vaše krása bude postupem času vadnout, zatímco moje příjmy stoupat. Dokonce mohu s jistotou prohlásit, že už nikdy nebudete krásnější. Jste sice aktivum, ale s neustále klesající hodnotou. Z ekonomického hlediska teda nemá velký význam koupit si vás. Co by jste řekla na dlouhodobý pronájem? Pokud máte zájem, ozvěte se."

Kajfik · Příspěvek od **Kajfik** » 22 srp 2009, 18:19

Podle me je QadroPod (tedy stativ se ctyrmi nohami) dobry vtip sam o sobe:)

No jeste vetsi pak je fakt, ze ziskal oceneni EISA Award:)

http://www.ephoto.sk/foto-technika/novi ... 2009-2010/

Příspěvek od **TomášFencl** » 26 srp 2009, 09:25

Spor o dítě po rozvodu. Žena prohlašuje: "To dítě jsem koneckonců přivedla na svět já!
Manželův argunent: "Když vhodím do automatu peníze a vypadnou mi cigarety, komu patří? Mně nebo automatu?

Příspěvek od **TomášFencl** » 26 srp 2009, 09:27

Manžel není doma a manželka si mezitím užívá s milencem.
Zachrastí klíče, je slyšet zámek, manželka schová milence do skříně, sepne ruce k nebi a prosí: "Ó Bože, udělej si se mnou co chceš, jenom ať nás neobjeví můj muž. Je strašně žárlivý a určitě by zabil nejen mě, ale i mého milence."
Na to se nebesa otevřou a ozve se: "Dobře, bude to jak chceš, ale za tři roky tě povolám k sobě, utopíš se."
"Dobře, dobře, jen ať ho teď nenajde."
Všechno proběhne úplně hladce. Tři roky se žena nekoupe, jenom sprchuje. Nechodí na koupaliště, vodě se zdaleka vyhýbá. Tři roky uběhnou. Uběhnou čtyři, pět let. Na svůj slib už zapomněla. Po pěti letech si koupí zájezd na okružní plavbu okolo světa. Na lodi je velká zábava, samé ženy, když v tom se začne loď potápět, žena si vzpomene na svůj slib. Poklekne, sepne ruce k nebesům a volá: "Ó Bože, teď, teď mě chceš povolat k sobě? Podívej se, kolik nevinných žen teď zemře spolu se mnou!"
Nebesa se opět otevřou a ozve se: "Dva roky, dva roky mi trvalo, než jsem vás, vy ku.vy, dostal na jednu loď!"

Příspěvek od **TomášFencl** » 28 srp 2009, 07:02

Sousedi

Jak už se tak stává, moje zahrada přiléhá k jiné parcele s obydlím. Dobrý kamarád, který tam dlouhá léta bydlel, náhle ztratil poslední zbytky rozumu a oženil se. Přestěhoval se za manželkou do pohodlného paneláku a domek prodal. S novým sousedem jsme se celkem nijak nesblížili. Občas jsme se pozdravili, někdy jen mlčky potkali a nic více. Až do dne, kdy si u mého plotu zřídil mohutné hnojiště, vyluzující strašlivý smrad s dostřelem na dva kilometry a spolehlivě hubící slabší jedince. Zapřemýšlel jsem hned o pomstě a hledal vhodnou příležitost k odvetě.

Nebylo třeba čekat dlouho. Záhy vyprali a na řádně zašňůrovanou zahradu rozvěsili bělostné povlečení, prostěradla a záclony. Aby okolí obdivovalo jejich ložnici a miniaturní spodní prádlo. Vítr také vál příznivým směrem, tedy přímo k rozvěšené domácnosti. Nyní přišla má chvíle. Stačilo na druhém konci mé zahrady zapálit oheň, vylepšit čerstvou trávou, térovým papírem a několika plechovkami staré barvy, ještě předválečné, po dědovi. Očekávání mě nezklamalo. Plameny ohně se zkrátily, až zmizly úplně a nahradil je mohutný sloup barevného dýmu, uvnitř něhož se vytvořily nádherné, půlmetrové chundály černých sazí. Zvolna se vznesly jen proto, aby za plotem klesaly ve štědrých dávkách na prostěradla a zachytávaly se v podprsenkách, jako v korečkách říčního bagru.

K mému úžasu mi nevynadal, jen zachmuřeně pozoroval prostor. Za týden jsem v neděli objevil za kůlnou umně zamaskovanou hadici, ze které pramenil hromově páchnoucí septik. V plynové masce s biofiltrem se mi zdařilo do hadice narvat uříznutou násadku od koštěte. Vyjdu ven a očekávám dobrou zábavu. Vidím, jak se sousedova kalovka namáhá, supí, skřípe. Ten kolem komicky poskakuje a tahá za různé páčky, očividně neví co se děje. Posadím se na židličku a dívám se, což ho děsně nervuje a točí, čím nemá. O půl okamžiku později poznal podstatu věci. Natlakovaná hadice povolila rovnou u příruby. Všechny fekálie a merkaptany se s radostí z nenadálé svobody vrhly na jeho nedělní oblek venkovana - montérky a ještě před chviličkou dokonce nové. Nechci hádat, co mu vlítlo za lacl.

A tak začalo naše strašlivé nepřátelství, kdy jsme si dělali navzájem to nejhorší, a mlčky vytrpěli nastraženou léčku a přemýšleli o šťavnaté odvetě. Vynalézavost obou byla vynikající, nelitovali jsme jakékoliv námahy. Soustředit tuto energii na něco užitečného, přebudujeme celou vesnici na kulturní centrum střední Evropy. Slabší jedinci by si stěžovali na úřadech, ale to bylo pod úroveň takových skvělých mozků.

Například když jsem česal jablka, zlomily se pode mnou naříznuté štafle. Nemohu už za to, že mi při tom spadly natrhané renety i s košíkem a zbytky žebříku do vedlejší zahrady, bohužel přímo na nově zasklený pařník. Možná jsem trochu nepatrně těm troskám pomohl získat správnou průraznou rychlost. Za to mě hned nevinně ztrestal hromadou pichlavého trní, které zakrylo celý záhon kedluben. Orval snad všechny akáty a šípky v okolí padesáti kilometrů a ještě přidal lodyhy bolševníku. Tak jsem celý den sbíral v parku psí exkrementy, abych jich vedle, na pečlivě udržovaný trávník naházel štědrou dávku a pro lepší zážitky doplnil koňskými kobližky, pro ty jel až do jezdeckého oddílu. Druhý den si jdu vytáhnout ze země mrkev. Soused si dal celou noc práci s tím, že sklidil mojí karotku a zapíchal na původní místo jen zbylý chrást. Oplatil jsem mu stejnou s pórkem, on se revanšoval cibulí.

V zimě kolega nevyjel autem, neboť mu ho někdo celou noc polejval vodou, až ráno vypadalo jako eskymácké iglú a ne dopravní prostředek. Roztálo tuším až na jaře. Kontroval tím, že mi do rána zašrouboval vchodové dveře domu a tak jsem musel ven oknem a osvobodil dveře až po hodině páčení a tahání stovek vrutů. Představte si to překvapení, když ráno pádíte rozespalý do práce, odemknete a s dveřma stejně nehnete, akorát se majznete do nosu.

Na jaře pak měl soused šikovně vykopanou stružku do zahrady, zrovna přišel podpořit mojí snahu mohutný liják. Když jsem šel vyhodit svinstvo do popelnice, už se tam nic nevešlo, protože byla celá pečlivě zalitá betonem až po okraj. A nepřejte si slyšet, co mi řekli popeláři, když se jí pokusili nadzvednout do kuka vozu. Mnoho těch slov jsem ani neznal. Tak jsem mu na oplátku zahodil dřevěný můstek, když v naší ulici kopali kanalizaci a tudíž měl před vchodem neschůdný pětimetrový sráz. Ještě jsem tmavočeské úderníky s milým úsměvem mystifikoval, že má zadní východ ze zahrady, můžou mu proto klidně podkopat i vrata. Po té, co jámu zaházeli a já s radostí po dlouhé době zajížděl do garáže, našel jsem v trávě zamaskované prkno s trčící sadou hřebíků, bohužel až po zaparkování.

Jednou se mi podařil nádherný kousek: Vzduchovkou jsem sestřelil sousedovi jeho vlastní vosí hnízdo otevřeným oknem rovnou do kuchyně. Na ten řev a tolik neslušných slov budu vzpomínat s radostí ještě dlouho. Nevím jak on to dokázal, ale druhý den jsem měl v kuchyni párek tchořů i s mláďaty, čímž si vykoledoval přestříkání třešní acetonovou barvou namodro. Byl to nádherný pohled, když po flámu opatrně vylezl v pyžamu před dům. Protáhl se a slastně otevřel oči. Na modré třešně je vytřešnil, pardon vytřeštil, zalapal po vzduchu a zapřemýšlel co včera pili. On pak triumfoval natřením mých nádherných růží něčím strašlivě lepkavým a určitě to obsahovalo sekret oněch tchořů.

Vůbec nemluvím o drobnostech, jako je neustálé přehazování chcíplého potkana navzájem přes plot, dokud se ta krysa zcela nerozpadla, vyrábění hluku rádiem, zvonkem či starými hrnci, když druhý spí, neustálé zavírání plynu a vody v chodníku (to nejlépe když je někdo řádně namydlen a ve vaně), naopak pouštění hmyzu a ptactva otevřenými okny do bytu. Na to jsme si už dávno zvykli, považovali za nutnou součást života a ani nijak neopláceli.

Až jednou jsme se potkali v hospodě. A tam jsou všichni lidé kamarádi, obzvláště po deseti pivech. Kupodivu, soused ani netušil, že všechno zavinila jeho kupka hnoje. Prý, stačilo říci, že mi vadí a ihned by jí přestěhoval jinam. Na druhou stranu zahrady. K jinému sousedovi...

Rafinovanost našich zlomyslných léček z nás udělala nejlepší kamarády, protože oba máme obrovský smysl pro humor, jinak bychom totiž ono vzájemné vytáčení nevydrželi. A brzy spojíme své síly a vynalézavé hlavy, protože naproti nám v ulici, se rozhodli podnikat. Je mi jich už předem líto. Koupili si totiž dva plemenné kozly...

Příspěvek od **fjo** » 28 srp 2009, 07:26

Tome.. Sousedi jsou excelentní.. opravdu to stojí za přečtení.. trochu jsem to čekal, ale to nesnižuje hodnotu příspěvku.. jojo, je to holt taková naše malá česká povaha...

Příspěvek od **TomášFencl** » 01 zář 2009, 06:34

Ambiciózní manažer se po dlouhé době rozhodl jet na dovolenou na Karibské ostrovy. Během plavby přišel hurikán a celou loď smetl do moře, jen on jediný se zachránil a ocitl se sám na opušteném ostrově. Čtyři měsíce jedl jen kokosové ořechy a spal na pláži a žádostivě se díval na moře, kdy se objeví nějaká loď. Jednoho dne zpozoroval, jak se po říčce blíží malý člun s nádhernou ženou.
"Kdo jsi? Jak jsi se sem dostala?"
"Byla jsem na té samé lodi jako ty a ztroskotala jsem na opačné části ostrova."
"No to si měla štěstí, že se ti zachránil člun."
"Nezachránil, ten jsem si vyrobila."
"Prosím?"
"No, vždyť je tu všude okolo bambus a třtina..."
"Ale kde jsi vzala nářadí?!"
"Z kamenů jsem si vyrobila nástroje a použila jsem je i na stavbu chatky. A ty spíš kde?"
"Celé 4 měsíce na pláži," zahanbeně přiznal manažer.
"Tak pojď ke mně na návštěvu..."
Doplaví se k její chatce a žena říká: "V prvním patře máš holicí strojek a i sprchu..."
Manažer je úplne hotový, už se na nic neptá, vyběhne do patra a tam je holicí strojek z nabroušené kosti nějakého zvířete a říká si: "Tato žena je neuvěřitelná. Co bude dál?"
Sejde dolů a tam už ho čeká žena, v ruce láhev vína, na sobě jen nějaký ten fíkový list... přitulí se k němu a říká: "Jsme už tak dlouho pryč od domova... a celý ten čas jsi byl tak sám. Jsem si jistá, že je něco, co by si právě teď chtěl dělat... něco, co jsi nedělal už dlouhé měsíce..."
Manažer nevěří vlastním uším a povídá: "Chceš mi říct, že si odsud můžu zkontrolovat e-maily?"

Příspěvek od **TomášFencl** » 01 zář 2009, 16:30

Paní učitelka přivítá nové prvňáčky ve třídě, a aby prověřila jejich znalosti, namaluje na tabuli křídou jablko.
"Tak děti, jestlipak poznáte, co jsem nakreslila."
Jako první se hlásí Pepíček:
"Prosím, nakreslila jste na tabuli pr.el"
Paní učitelka zmateně vyběhne ze třídy, a za necelou minutu rozrazí dveře třídy rozčilený pan ředitel.
"Vy darebáci, darební, co jste to provedli paní učitelce, že jste ji dohnali až k pláči? A kdo z Vás namaloval na tabuli pr.el?"

oumik85 · Příspěvek od **oumik85** » 03 zář 2009, 09:41

Definice hmoty a energie podle meho kamarada:

Hmota je vsechno co jde nabrat na vidle, energie ani na lopatu!

spachal · Příspěvek od **spachal** » 03 zář 2009, 09:50

Žena přijde domů a povídá svému manželovi: "Pamatuješ, jak mě pořád
bolela hlava celé ty roky? Tak je to pryč!"
"Žádné bolesti hlavy?" ptá se manžel. "Jak se to stalo?"
Jeho žena odpoví: "Marie mě doporučila k jednomu hypnotistovi a ten
mi poradil si stoupnout před zrcadlo, dívat se soustředěně na sebe a opakovat:
Nebolí mě hlava!
Nebolí mě hlava!
Nebolí mě hlava!
No a ono to funguje! Veškerá bolest hlavy je pryč!"
"No to je skvělý!" nadšeně přitakává manžel.
Jeho žena pak říká: " Víš, ty taky nejsi bůhvíco v posteli posledních
párlet, proč za ním taky nezajdeš, třeba ti něco poradí?"
Manžel souhlasí, že to udělá.
Po jeho první návštěvě u hypnotisty se manžel vrátí domu, strhá ze
sebe šaty, popadne manželku do náruče a odnáší ji do ložnice.
Položí ji na postel a povídá:" Nehýbej se, hned jsem zpátky!"
Odejde do koupelny, vrátí se za pár minut, skočí do postele a
pomiluje vášnivě manželku, jako nikdy před tím.
Jeho žena celá omámená zvolá: "No tak to bylo teda úžasné!!"
Manžel odpoví: "Nehýbej se, hned jsem zpátky!"
Odejde znovu do koupelny, vrátí se zpátky a druhé kolo je ještě
úžasnější než poprvé. Manželka se posadí na posteli, hlava jí jde do závratě a
jenom slastně vzdychá "Pane Bože, pane Bože..."
Manžel opět řekne: "Nehýbej se, hned jsem zpátky," a odejde do
koupelny.Tentokrát ho ale manželka potichu následuje, a tam, v koupelně, ho
uvidí zírat na sebe do zrcadla a říkat:
"To není moje manželka!
To není moje manželka!
To není moje manželka!"

Poslední rozloučení se zesnulým se koná příští sobotu....

100r · Příspěvek od **100r** » 03 zář 2009, 13:33

Příspěvek od **TomášFencl** » 10 zář 2009, 07:29

V Brdech se začne stavět radar mezikontinentálního významu.
Protože se ovšem bohužel nachází uprostřed lesů, povedou k němu dlouhé kabely. Mějte se na pozoru, Američané! Ten, kdo vás může položit na lopatky, nevolá "Alláh Akbar!", ale křičí: "Fero, tady je mědi jak sviňa!"

Příspěvek od **TomášFencl** » 10 zář 2009, 07:29

Pepíček nechce jíst. Matka ho přemlouvá:
„Miláčku, budeme si hrát na tramvaj. Ty budeš tramvaj a lžička s polévkou nastupující lidé.“
Pepíček polyká lžičku za lžičkou. Když už je talíř skoro prázdný, volá:
„Konečná, všichni vystupovat!“

Příspěvek od **TomášFencl** » 10 zář 2009, 07:30

Paní učitelka se ptá dětí: „Děti, co nám dává ovce?“
„Vlnu!“
„A co nám dává slepička?“
„Vajíčka!“
„A co nám dává kráva?“
Pepíček potichu: „Domácí úkoly!“

Vtipy

Reklama