...Do podobných institucí chodilo hodně lidí, ale na to jsem se tě neptal...
Netušíš co jsou opravdové obrázky, ale napsal jsi co jsem tím myslel a sám potvrdil že v jejich kategorii byl podmínku formát min. +/- 6x6.
Ano, móda, časopisy, kalendáře, pohlednice, katalogy atd. atd. Což byla větší porce fotek/zakázek než deníky a také jinak placená (rodina se okolo toho motala a dodnes se ještě okrajově pohybuji v oboru) A tam neměl Canikon NIKDY co nabídnout.
Pokud by jsi již v prvním příspěvku napsal něco ve smyslu: v polovině osmdesatek ztratil Pentax při sportovní fotografii dech a už Canikon nikdy v této kategorii nedohonil. Tak bych s výhradami i souhlasil. A obratem doplnil… ale on ten jiný, větší PROFI svět byl Rollei, Hass, ,,Kiks” atd. v menší míře (protože japonec) Pentax, Mamiya atd. a tam neměl CaNikon místo z důvodu malého formátu.
Možná tak fotku na občanku.
Takže v jakém to světě té doby ten Pentax nedohonil CaNikona?

Možná menším, ale v tom větším je předhonil
Ohledně AP67 tě trošku poopravím.
Vyroba byla ukončena v roce 2009. V tebou udávaném roce 1999 se začala vyrábět 67ii.
Absenci výměnných zad bych neřešil. Při bracketingu na diák po 1/2 EV, lépe po 1/3EV. těch 10 fotek na 6x7, nebo 12 na 6x6 u 120 filmu bylo hned pryč. Nepamatuji že by se něco fotilo po jednom políčku. Možná i díky těm zádům sedí u AP67 nejlépe rovina filmu oproti jiným strojům což je pro mě důležitější než výměnný back. Ale to je jen věc názoru.
Navíc, AP67 nikdy nebyl cílený ateliérový stroj, byť jen z důvodu chybějící centrální závěrky. Jeho přednosti jsou jinde.