Vtipy

[TomášFencl]

Heslo dne:
Co můžeš odložit na zítra, odlož na pozítří... Získáš tím dva dny volna.

[TomášFencl]

Lidojedi zajmou Pražáka, Brňáka a Ostravaka. Přijde náčelník a povídá:
„Máte to špatný, pánové, sežereme vás a z vašich kůží si naděláme kánoe. Ale že jste cizinci, můžete si vybrat, jak chcete umřít.“
Pražák se zamyslí, řekne si o dvě krabičky rohypnolu, všechny ty prášky sní, usne a tiše umře.
Brňák se zamyslí, řekne si o pět litrů slivovice, vypije to na ex, upadne do bezvědomí a umře na otravu alkoholem.
Ostravak se zamyslí, řekne si o vidličku a začne se s ní bodat všude, po celém těle. Už je samá díra, krev stříká, Ostravak pomalu vypouští duši, ale z posledních sil se ještě vzchopí, koukne na náčelníka a povídá: „A máš po kánoi, ty pyčo.“

[TomášFencl]

Mladý majitel obchodu s módním zbožím, který má četné milostné úspěchy u vdaných žen, zjistí, že jeho obchody se prudce zhoršily. Věc je vážná, v pokladně není na zaplacení účtů. V teto tísni se obrátí o radu k příteli svého otce, který je známý pobožností a mravní přísností, a svěří se mu se vším. Ten se zhrozí:
„Člověče, máš na svědomí těžké hříchy! Překročil jsi boží přikázání. Jdi k našemu rabínovi, přiznej se mu ke všemu a popros, aby ti uložil přísný trest!“
Obchodník se zachová podle starcovy rady. Rabín vyslechne jeho zpověď a ptá se:
„Dobře, přiznáváš, že jsi hřešil, ale s kým?“
„Rebe, to vám nemohu prozradit. Je to přece věc cti, abych neprozradil jména těch žen – to snad pochopíte!“
„Tak ti to řeknu sám. Ty jsi určitě hřešil s Fanny Traubovou, co bydlí ve Varšavské ulici u městské brány. Ta nemá dobrou pověst.“
„Ne, rebe, přísahám, že ne!“
„V tom případě jsi zcizoložil s Gretou Adlerovou, co má její muž zastoupení u motocyklů. To je smyslná žena!“
„Ne, rebe, přísahám, že ani ta to nebyla!“
„Potom to mohla být už jen Růžena Stadlerová, žena lahůdkáře z Krakovské ulice. Nedávno ji manžel nachytal in flagranti s obchodním cestujícím z Lodže.“
„Ne, rebe, ne!“
„Tak tedy s kým to bylo?“
„To vám opravdu nemohu prozradit. Už jsem vám řekl, že je to věc cti.“
„Pak jsi zatvrzelý hříšník a nedám ti rozhřešení. Jdi mi z očí!“
Mladý obchodník se vrací v nejlepší náladě.
„Tak co,“ ptá se přítel hříšníkova otce, „jaký trest ti uložil náš cadik?“
„Žádný – ale zato mi dal tři zbrusu nové adresy!“

[TomášFencl]

Sešli se Angličan, Rus a Čech a hádali se, kdo namaluje lepší obraz bídy. Angličan namaloval prázdný talíř a na něm suchý krajíc chleba. Rus namaloval talíř a na něm rezavý příbor. Čech říká, že to nic není a namaloval holou řiť a přes díru pavučinu.

[TomášFencl]

Sice starší, ale stále pěkný:

Před pár sty lety se papež rozhodl, že vypudí Židy z Říma. Těm se to samozřejmě nelíbilo a strhlo se veliké pozdvižení. Nakonec tedy papež nabídl ústupek - uskuteční se zástupcem židovské komunity náboženskou diskusi a pokud bude poražen, Židi mohou zůstat.
Jenže nikomu se do diskuse s papežem nechtělo, tak nakonec přesvědčili starého Mojšeho, který celý život strávil uklízením ulic a tak vlastně neměl co ztratit. Mojše měl jen jednu podmínku - během svého života toho moc nenamluvil, protože se s ním málokdo vůbec bavil, a tak chtěl, aby se ona náboženská debata odehrála mlčky. Papež nakonec souhlasil.
Nadešel onen velký den. Mojše sedí naproti papežovi u velikého stolu. Za naprostého ticha papež po minutě vztyčí ruku se třemi zdviženými prsty. Mojše se na něj podívá a zvdihne jeden prst. Papež poté naznačí rukou kruh okolo hlavy. Mojše ukáže na zem, kde sedí. Papež pak vytáhne hostii a láhev mešního vína, Mojše odpoví tak, že vytáhne jablko.
Pak se najednou papež postavil a říká: "Vzdávám to, ten muž je příliš chytrý. Židi mohou zůstat."
O půl hodinky později se kardinálové shromáždili u papeže a chtěli slyšet vysvětlení. Svatý Otec povídá: "Nejdříve jsem ukázal tři prsty na znamení Svaté Trojice. On odpověděl jedním prstem, symbolizujícím jednoho Boha, který zůstal našim vírám společný. Tak jsem mu ukázal kolem nás, že Bůh je všude, ale on ukázal na zem, že Bůh je také přímo s námi. Vytáhl jsem hostii a víno, abych naznačil, že Bůh nám odpouští naše hříchy. A on zas vytáhl jablko, aby mi připomenul prvotní hřích. Měl zkrátka odpověď na všechno. Co jsem měl dělat?"
Mezitím se Židé shromáždili kolem Mojšeho a ptají se ho, co se vlastně stalo.
"Nejdřív mi ukázal, že máme tři dny na to, abysme vypadli, tak jsem mu dal najevo, že ani jeden z nás se odtud nehne. Pak ukázal, že celé tohle město od nás chce vyčistit a já mu ukázal, že hodláme zůstat právě a přesně tady, kde jsme doma."
"A co potom?"
"Já nevím. On si vytáhl svoji svačinu, tak jsem si taky vytáhl svoji."

[TomášFencl]

Letí velké dopravní letadlo. Kapitán se připravuje na přistání. Co však nevidí: „Sakra, jak to, že ta dráha je tak krátká?! Na takhle krátký dráze s tímhle érem nepřistanu!“
Nedá se ale už nic dělat a musí se o přistání pokusit. Cestující dostanou příkaz zaujmout bezpečnostní polohu. Kapitán se opatrně přibližuje nad samý začátek runwaye, aby využil co možná nejdelší dráhu. Vzum... Sotva se kola dotkla betonu, kapitán začíná brzdit, co mu síly stačí. Už jen padesát metrů do konce dráhy. Už jen dvacet metrů do konce dráhy! Už je na samém okraji. Uf. Brzdy se roztekly, ale na posledním decimetru letadlo zastavilo. Kapitán vyleze ven a zhluboka si oddychne.
„To je divný, že byla ta dráha tak hrozně krátká!“
Pak se rozhlédne kolem. Nejdřív vpravo, pak vlevo. „Jak je ale široká!“

[TomášFencl]

[TomášFencl]

[TomášFencl]

[TomášFencl]

[TomášFencl]

[TomášFencl]

Chlapi, kdo měl před hospodou uvázanýho toho vlkodava?
Tak moment, mladej - jaký MĚL?
No... víte... můj pes, já to nerad říkám, ale porafali se a teda můj pes ho asi to... zabil. Je mi líto.
Proboha člověče, co máte za psa?!?
Stájovýho pinče....
JAK MOH VÁŠ STÁJOVEJ PINČ ZABÍT MÝHO VLKODAVA?!?
No... vypadá to, že mu zaskočil.

[TomášFencl]

[TomášFencl]

[TomášFencl]

Moudro pro dnešní den: Malý vyroste, ožralý se vyspí, nemocný uzdraví, ale BLBEC zůstane BLBCEM!