Pentax Friends - Komunita příznivců fotoaparátů Pentax

Další z nostaligckých anket .

Já jsem se dostal k fotografování v pubertě. Nebylo to pro to, že bych chtěl vyjádřit své umělecké pocity. Jen jsem chtěl mít zaznamenané důležité události. Tedy u mě šlo zprvu o praktickou část. Ale i tak jsem se snažil mít dobrou kompozici, dobré světlo a to mě pak vedlo více se zajímat o fotografii.

Zhruba ve 24-25 letech , kdy se mi narodily slečny dcery

Po vojně, jak sa rodily dětičky, tak jsem začal s focením...

V deseti letech na škole v přírodě jsem začal "dokumentovat" naše pionýrské zážitky Pionýrem. Vášeň se z toho stala v patnácti. První práce za honorář byla série propagačních fotografií na téma radiální turbokompresor zevnitř v roce 1978 (po schválení výtvarnou komisí ČFVU ).

PS: Úplně nejprvnější foťák, u kterého jsem stisknul spoušť byl tátův Voightländer Bessa 6x9 (mám dodnes na památku).

Když jsem si v asi 23 pořídil první foťák, tedy K-7ku (litoval jsem že jsem nepočkal pár měsíců a nedošetřil na K-5, která se zrovna začínala prodávat)...

Do to té doby fotomobilama, dokud jsem nezačal mít větší ambice na výstup

Ja som ešte aktívne fotiť nezačal.

Nezdá se, ale nakonec docela těžká otázka. Pokud se jako aktivní focení počítá to, že se tím člověk živí, tak jak píše bedo. - ještě jsem nezačal. Pokud se jako aktivní focení počítá práce s foťákem a z toho výsledné fotky, tak někdy kolem mých 25 let. Pokud se ale jako aktivní focení počítá i "ukládání snímků do paměti v mozku" - tak někdy +- od sedmi let, kdy jsem si poprvé uvědomil, jak moc mě dokážou některé přírodní i architektonické scenérie fascinovat.

Za B je správně. Ukládání fotografií do mozku se skutečně nepočítá

Jako alda, též po vojně. A z ní jsem se vrátil v sedmadvaceti. Chtěl jsem si na památku pořídit fotky slečny, s kterou jsem aktuálně začal chodit, jelikož mi bylo líto, že fotek těch předešlých slečen mám totální minimum a navíc žádná z nich nebyla vyfocena mnou. A "jako na potvoru" jsem s tou slečnou již více než třicet let Nicméně ani jednoho nelituju. I když poslední dobou to focení tak nějak uvadá. Ale to druhé né.