K-3 / K-5 II astrophoto zkusenosti

[kordoz]

Svietil mesiac, takmer v splne. Stacilo jedno foto - vlastne 260 spojenych. K-3 ma fantasticky dynamicky rozsah a nizky sum. Vysledok ma velmi prekvapil.

[jirifno]

Podobný problém jsem kdysi řešil u K-30. Nakonec jsem zjistil, že to mašinka počítá podle času a to zcela osobitým stylem...

Nedávno jsem si chtěl na K-30 vyzkoušet vyfotit nějaké zkušební foto hvězdných drah s vestavěným intervalovým snímáním před odjezdem na dovolenou za cca. 3 týdny, kde bude možnost něco nafotit. Loni to bylo ještě s K-x, kde nejde připojit ani časovací spoušť. Tam jsem to musel řešit jednou expozicí a následný odečet darkframe. Samozřejmě jsem narazil na výše popsané problémy. Teď tedy vím, že to na tento druh focení není. Dráha by byla přerušovaná. Ještě, že jsem si dokoupil programovací spoušť. Tam to šlape jako hodinky jen minimální mezera mezi snímky musí být 3 sekundy. Jinak to nestačí uložit a dělá to jako jednu dlouhou expozici.

[slavek]

Chvilku mi to trvalo ale konečně jsem nalezl chvilku, abych (jak mě poprosil janooo v galerii) napsal něco o tom jak vznikl snímek.

+ tady je ještě trochu stažená křivka pro přidání temna a stažení přepálené MW - je to už lepší, kluci?
http://img14.rajce.idnes.cz/d1403/8/812 ... 14v2.1.jpg
Tady je pro porovnání původní verze na PFS galerce
http://pentaxfriends.eu/gallery/albums/ ... _-_PFS.jpg

Jak už ti co se o astrofoto trochu zajímali vědí, Ha alfa emisních mlhovin je na nemodifikovaných moderních DSLR špatně zachytitelná, protože její vlnová délka 656.28 nm se nachází v oblasti, kterou filtry před čipem téměř zcela odfiltrují (transmitance tam je už velice nízká). Vidět je to velku dobře např. zde . Černá křivka ukazuje propustnost pro různé vlnové délky (různá těla různá propustnost ale v zásadě velice podobné). Jak je vidět nějaká ta Ha však prpuštěna ještě je, takže i nemodifikovaným fotoaparátem je možné emisní mlhoviny fotit. Zde pak záleží na kvalitě oblohy - resp. míry světelného zněčištění, což je nejvíce limitující faktor u nás. Kromě něho pak samozřejmě i vlhkost vzduchu, airglow apod.

Jasné Ha oblasti tedy možné vytáhnout je - ale s určitými omezeními. Problém je hlavně v tom, že dochází při úpravách ke značné degradaci obrazu a že je potřeba použít dlouhé časy a ISO cca 1600 --> šum (detaily) a odstup signál vs. šum.

První co je potřeba si uvědomit je jak fotit - zaostření je kruciální parametr. Moderní objektivy mají schopnost ostřit "za" nekonečno, takže tam dorazit ostřící kroužek nejde (u starých manuálních se tolik s ostřením neseknete). Ostřit se dá několika způsoby. Pracná a přesná je metoda pokus omyl, kdy se postupuje od dorazu po malých krocích a 30s expozicemi a ve 100% náhledu snímků se kontroluje šířka čárek, co hvězdy udělají + jak slabé hvězdy ještě zachytí. Čím přesněji zaostřeno, tím jsou startrailsíky užší a je jich vidět více i u slabých hvězd s opravdu malou magnitudou.
Druhá varianta je ostření přes LV - ideální je nějaká jasná hvězda, ale ne moc a při max přiblížení manuálně ostřit a hledat kdy je hvězda nejmenší + se objeví nějaké slaboučké. Na to je dobrý jupiter při delších ohniscích, protože když je správně zaostřeno tak tam poblikávají i jeho měsíce. Ale není problém si najít jasnější hvězdu podle ní hrubě zaostřit a pak si někde poblíž najít slabou hvězdu a podle ní doostřit přesně.
Třetí možnost jsou různé ostřící masky...
Vždy mít vypnuté AF!!!!

Když už má člověk nafoceno, tak začíná ta méně zábavná část a to práce s daty. Nejsem v tom nijak sběhlý a předám jen info jak to dělám já - neříkám že správně. Cest je mnoho a já se mám hodně co učit, ale někomu to snad pomůže se odpíchnout.

Nejsnazší je složt jpegy přímo z fotáku a pak doupravit. Na takové rychlé učení se s tím je to dobré.

Já dospěl momentálně k následujícímu postupu:

1) fotky vyfotím - překvapivě - na širokoúhlé stačí i stativ a ohnisko min. 18mm na seťáku
- na nemod.DSLR volím vždy ISO1600 aby se daly zachytit i mlhoviny a mléčná dráha
- clonu co nejnižší pokud ze stativu; clonit jedině s O-GPS1 nebo s paralaktickou ekvatoriální montáží

2) RAWy otevřu v Camera RAW --> automatické vyvážení bílé + další úpravy (liší se snímek od snímku) ale v zásadě jde o přidání opatrně sytosti v červené a oranžové, hraní si s křivkami, stíny a světly, přidání profilu objektivu apod.

3) export RAWů do nekomprimovaných TIFFů (i bez jakýchkoli úprav RAWů je lepší exportovat TIFFy než použivát JPEGy)

4) otevření v DSS freeware programu určenému ke stackování astro snímků. Má hafo nastavení. Pro mě funguje nejlépe toto (každý si ale potřebuje zkusit):
- aktivní snímky skládám metodou střední (např. maximum "neodretušuje" stopy letadel a družic)
- kalibrace RGB kanálů pozadí
- bilineární zarovnání
- pro K-3ku mám vypnutou detekci a odstranění přepálených a mrtvých bodů, protože s tímto rozlišením si DSS myslelo, že hvězdy jsou hot-pixely a mazalo je
- práh detekce hvězd max 10%
- výběr snímků tak max 90%

5) výstupní soubor vždy TIFF 16bit (jako autosave.tif vyhodí i 32bitový, ale ten otvřu jen v DSSku) abych ztratil co nejméně dat pro další úpravy. Nezapomenout při ukládání zvolit možnost "vložit úpravy v uloženém snímku, ale nepoužívat je" !!!!

6) složený TIFF si otevřu v PS a další hraní nastává - základní pohraní si s křivkami a pak selektivní hraní si se sytostí, kontrastem, expozicí, křivkami.... jen pro určité části snímku.

7) výsledek uložím do nekomprimovaného TIFFu kdybych se k tomu někdy vrátil a nechtěl začínat od stacknutého tifu z DSS + si uložím jpeg pro prohlížení a prezentování...

Pozn.: DSS stackování je časove dlouhý proces. Pokud použijete TIFFy přímo z RAWu bez úprav, je to nejrychlejší. Z mých zkušeností vyplývá, že čím více RAW upravíte tak tím déle si pak DSS s TIFFy hraje. Výsledky jsou pak ale značně rozdílné. Čím více pak je ještě snímků + přidané dark-framy na subtrakci, flat fieldy apod. tak si se slušnou dávkou souborů může DSS hrát až několik hodin. (mám ntb s i7, 8GB RAM, dobrou grafikou a obyč diskem 5400ot.)

Pro ilustraci vkládám ještě rozdíl mezi jednotlivými soubory. Předesílám znovu, že je to snímek ještě z K-7. V té době jsem ještě K-3 neměl a mylím, že ani nebyla na trhu?
1. jpegy vyexportovaný bez úprav z RAWu (původní z foťáku už nemám )
2. složený TIFF přímo z DSS
3. po finálních úpravách

http://img14.rajce.idnes.cz/d1403/8/812 ... nzvu-1.jpg



P.S.: Takto se dají hodně jasné Ha oblasti mléčné dráhy vytáhnout, ale ty slabé ne, protože NEmodifikovaným fotoaparátem je prostě není možné zachytit. Jen dostatečně dlouhou expozicí, kdy se vám ale vše ztratí ve světelném znečištění... Např zde je stejná oblast s modifikovaným canonem http://www.astronomersdoitinthedark.com ... =145&p=510 - na detaily nekoukejte on to má na 200mm a já na 77mm ale spíš jde o to zachycení dalšších červených oblastí!

PSS - pokud jsem na něco zapomenul apod. tak se klidně ptejte

[slavek]

Ještě k výběru objektivů - pozor na komu!!! Např. snímky z 15/4Ltd jsou na astro nepoužitelné, pokud si nevystačíte se singleshotem. Zvlášť pokud jsou to stativovky nebo O-GPS snímky, protože jak se vám obraz pohybuje "po objektivu", tak je koma na různých místech a po složení byste z toho měli v rozích matlaninu a jen střed dobře složený. Na EQ montáži by sice matlanina nebyla, ale koma by byla stále.

Koma např. vypadá takto:

Koma

Samyang 14/2.8 má luxusně malou komu (byla srovávána kdesi i s drahými Canoními širokáčemi a i mezi nimi vycházel Samyang v komě nejlépe - i proto aptří mezi nejoblíbenější širokáče na podobné věci).

Nejlépe ze širokých objektivů (pokud se to ohnisko ještě bere jako široké) vychází moje 35/2.8 Ltd. Ta je supr. Je to asi dáno tím, že je to makro a má dobře vykorigovanou plochu i do rohů???

S delšími ohnisky a komou nebývá tolik problém.

Druhý problém je CA u světelných objektivů - zvlášťě 77Ltd je potřeba clonit min na 3,5 ať je to na ISO 1600 snesitelné...


A jetě k O-GPS1 - jak už jsem psal někdy v galerii, jsem s ní s K-3 trochu zklamaný a myslím, že Kordoz mi potvrdil, že to není jen můj problém, ale problém K-3. Moc totiž nezvládá držet ani na široká ohniska pod 35mm Brzy by mi měla přijít modifikovaná K-30 (pak se pochlubím v chlubírně) tak ta snad bude na tom OK jako K-5(II)

[janooo]

slavek - dik za vyčerpávajúci návod , mal by som dáke otázky/poznámky:

- ten graf priepustnosti Halfa platí pre Canon - a ten je na tom asi najlepšie (filter v Canonoch obmedzuje Halfu asi najmenej, pentax je na tom horšie)
- zaostrenie -mne sa u Dobsona osvedčila bahtinova maska (vlastná výroba), žiaľ čím menší objektív (ďalekohľad) tym náročnejšia výroba. Pokiaľ pri 250mm zrkadle je +-1mm chyba chyba akceptovatelná, pri bahtinovej maske pre malé objektívy je potrebné 5-10x vyžšiu presnosť (desatiny milimetra) - tj jedine kúpiť.

expozícia - platí to uvedené v diskusii pod prvou snimkou?
- f=77mm
- stacknutých 5 snímků
- čas 5,5 min
- clona 3,5
- ISO 1600
použitý čas - vyše 5minút to už treba eq montáž, alebo to OGPS však? koľko si môžem dovoliť na ohnisku povedzme 17mm na pevnom statíve? Ja som skúšal ten môj stolček ale nieje to dobré:
- nemá hladký chod (z hviezd vznikajú slúčky)
- tiež je problém presne nastaviť os otáčania na sever
- problém je aj nespoľahlivý "ručný" pokon (skúste točiť mikrometrom pol hodiny s presnosťou 2dieliky za sekundu )
- OGPS - dik za ďalší postreh, tiež som nad ním uvažoval, ale čítal som naň dosť negatívnych recenzii - jeho kúpu som si rozmyslel

úpravy na PC
- pozerám že aj tu mám riadne rezervy - z tých snímkov sa dá vytiahnuť naozaj veľa - palec hore a klobúk dole nad hodinami ktoré tomu venuješ

ešte raz dík za návod, opäť si ma motivoval a asi to ešte raz skúsim .

[duves]

dobre članky su aj na ephoto.sk
http://www.ephoto.sk/fotoskola/clanky/a ... otografie/
http://www.ephoto.sk/fotoskola/clanky/a ... difikacia/
http://www.ephoto.sk/fotoskola/clanky/a ... chladenie/


atd

[duves]

apropo, mam pred sebou jeden experiment, čerpam info stadeto:
http://www.jtwastronomy.com/tutorials/debayer.html

Ale nie vylučne koli astro fotografii. Som zvedavy na vystup, až sa to podarí.

[slavek]

Jj ten je pro canon - je nejdrozšířenější v astru. každý foťák to má jinak a i Canon. Např. staré modely byly mnohem citlivější než nové. Nevím jestli toto neplatí i pro ty staré.
Ostřední přes Bahtinovu masku je super věc ale na objektivech by asi bylo lepší si udělat třeba i obyč. podomácku udělanou Hartmannovu Masku. Ta Bahtinova by opravdu musela být kupovaná a nebude levná.

Expozice je stejná skoro u obou u prvního 5,5min a f3,5 u druhého myslím 5min a f4...
K-7 spolupracovat s O-GPS neumí a K-3 to moc nezvládá ani na širokých ohniscích, natož pak na 77mm. S jinými modely jsem nezkouššel. Uvidím jak na tom bude K-30 až mi přijde
U té GPS je taky rozdíl kam míří foťák - když bude k pólu tak zvládne relativně slušné časy a 5min by mohlo být zcela OK na K-5 - třeba vyzkoušet. Myslím že zvládla až 300mm na 60s!
Takže no to v galerce je z EQ montáže, když mi ještě fungovala neustále se opakuji, ale mmusím ji konečně spravit!!!

Co se týče stativu. Tam záleží na tom, jak moc protáhle hvězdy dovedeš ty sám akceptovat. Já fotil i na 35mm ze stativu f2.8, ISO 1600 15s výjimečně i 20s pokud jsem šel po kometě a chtěl jsem ji prostě mít. Na 77mm f1.8 i 15s bylo akceptovatelných.

S paralaktivkým stolkem je opravdu hodně hraní si a trpělivost je extrémě důležitá
GPS jsem kupoval přijde mi jako cestovní varianta výborná věc - když někam letím a bude obloha tak lepší než jen stativ Je to malý lehký a s omezením použitelný, když o nich víš a počítáš s nimi. Na K-5 ale funguje dobře a dají se s tím dělat super fotky, takže špatná investice to není. Doufám že u K-3 to vyřeší nějakým FW :/

Ještě zpět ke stativu - toto je jedna z mých první astrofoto složenin se seťákem na 18mm a plnou díru. V náhledu je protažení hvězd akceptovatelné. Problém je pak s tou komou - viz. rohy. Dá se to omezit složením meního množství snímků, ale zase ztratíšš data...

http://img8.rajce.idnes.cz/d0801/5/5230 ... _vyrez.jpg

Nebo 77mm na plnou díru (10 nebo 15s expozice). Zase vidět efekt výrazné CA u 77Ltd.

http://img9.rajce.idnes.cz/d0901/8/8186 ... ozaika.jpg

Jinak ze stativu se dá fotit i objektivem jasné planety.
Tady Saturn DA*300+2×TC Kenko+2×TC Tamron - 1200mm f16 potřeba nastavit expozici podle jasného světla, protože jeden z TC nemá kontakty takže jedině umí plnou díru/plně zavřenou...

http://img97.rajce.idnes.cz/d9701/8/810 ... _kolaz.jpg

Nebo z ruky 600mm ISSko

http://img9.rajce.idnes.cz/d0903/8/8622 ... _kopie.jpg


Možnsotí je hodně - chce to jen nápady, odvahu a trpělivost

[slavek]

duves - chlazení je super věc, ale u Pentaxu si myslím že je problém s pohyblivým čipem. Nejlepší je totiž chlazení plácnout zezadu na čip, vyvést ven a chaldit, což asi technicky se stabilizací na čipu nejde. Druhá věc je pak méně učinná a to je zavtří tělo do peltierem chlazené "krabice" a chladit celé. Není k tělu přístup, trvá než se vytemperuje a jak jsem psal tak to není tak účinné

To už pak mi přijde lepší pořídit si chlazenou kamerku s větší citlivostí a sadu filtrů - kvalita výsupu je někde jinde, ale cena takového hraní si je taky jinde

[duves]

No ja sa teraz zaoberam tym debayeringom. Nie chladením.

[slavek]

Aaaa promiň ten odkaz jsem asi přehlédl - ale na toto jsem narazil už jak jsme spolu řešili tu modifikaci. Vypadá to jako zajímavá cesta - problém je jen že pak se dají použít jen narrowband filtry co se týče astra - OII, Ha, SIi apod...popř. R,G a B. Je to ale zajímavá alternativa monoCCD kamerám. Dej určitě vědět až bdueš mít nějaké výsledky někdy

[duves]

toto je ta motivácia: http://www.prolaika.sk/e-shop/leica-m-m ... erna-telo/

[slavek]

Tak mi včera přišel LPS-P2 filtr a já si ho dneska v práci projel na spektráči, jestli výrobce nekecá. Tak pro zajímavost přikládám graf závoslosti transmitance na vlnové délce. Je tam yznačená i Ha a transmitance hodnoty 90 a 98%.

http://img14.rajce.idnes.cz/d1403/8/812 ... LPS-P2.jpg

[duves]

a ešte graf od vyrobcu?

Slavku, kde sa da zohnat prístrroj na take meranie. Chcel by som vidiet vystup-y IR skiel kupovane stadeto (lebo su velmi dobre)
http://www.uvircut.com/

[duves]

toto je ta motivácia: http://www.prolaika.sk/e-shop/leica-m-m ... erna-telo/

Apropo
Tieto špecialne zasahy budu daleko drahšie ako je IR prerabka. Ak sa mi zadarí tak zmeniť stary 6 mpx Nikon D70, predajna cena bude 400€. Je tam obrovska diera medzi cenou Leica-y a tymito starymi telami.
Uvedeny zasah je obrovske riziko zničenia senzoru. Neviem aky bude vystup. Zatial si nerobme ilúzie. Jwe to vo faze priprav na pokus.