Shift s funkcí úprava kompozice (Composition adjustment)
Napsal: 03 srp 2011, 21:41
Cílem tohoto krátkého článku je představit podle mého podceňovanou výhodu aparátů Pentax K-7 a K-5, a sice možnost využít pohyblivý snímač ne ke kompenzaci vibrací nebo proti stržení při stisku spouště, ale k uživatelskému definování jeho polohy.
Původní myšlenka konstruktérů u Pentaxu byla jasná. Při fotografování teleobjektivem ze stativu (zvláště z levného stativu) je občas dost náročné dostat do hledáčku přesně to, co potřebujeme. Hlava stativu si i po utažení ještě trochu sedne a pečlivě nastavená kompozice je v pytli. Jelikož na stativu nepotřebujeme stabilizátor, můžeme si nastavit obraz v hledáčku jen přibližně a kompozici přes liveview pečlivě doladit pomocí 24 jemných kroků do všech stran. Je to další chytristika, kterou Pentax předchází frustraci svých zákazníků.
U širokoúhlého objektivu samozřejmě ujetí kompozice nehrozí ani při focení z ruky, jenže úprava kompozice tu je, tak proč ji nevyužít? Můžeme ji do jisté míry použít na nahrazení shift efektu dosahovaného drahými shift objektivy.
Funkce shift není nic jiného, než že se celá optika v objektivu posune v rovině rovnoběžné s obrazovou. Úplně všechny čočky, všechno se posune ve světlotěsných kolejničkách o několik milimetrů vedle. Pokud je tedy možnost posunout místo objektivu snímač, v principu v tom není žádný rozdíl. A my tu možnost máme.
Existuje spousta učebnicových příkladů, článků a triků na to, jak použít shift objektiv a všechny je možné aplikovat na fotografování s K-7 a K-5. Pozor, neplést si shift a tilt, stává se to i renomovaným profesionálům, protože dnes je běžné obě funkce do objektivu integrovat.
Jak se to tedy konkrétně u posunu snímače? Maximální posun je několikanásobně menší než v případě pravého shift objektivu, ale efekt je určitě znatelný. Ukázky jsou zmenšené na asi 3mpix/1MB, což myslím si stačí.
Fotky bez posunu: Plný posun dolů: A s náklonem: Plný posun nahoru: Nahoru a náklon: Přidání lichoběžníkového zkreslení, nebo naopak jeho odstranění, je hlavní užití efektu shift. Je pravda, že tuhle úpravu je možné udělat softwarově, ale:
Rád bych připojil několik tipů na závěr:
PS - za zapůjčení testovacího objektivu DA12-24 děkuji Milanovi.
Původní myšlenka konstruktérů u Pentaxu byla jasná. Při fotografování teleobjektivem ze stativu (zvláště z levného stativu) je občas dost náročné dostat do hledáčku přesně to, co potřebujeme. Hlava stativu si i po utažení ještě trochu sedne a pečlivě nastavená kompozice je v pytli. Jelikož na stativu nepotřebujeme stabilizátor, můžeme si nastavit obraz v hledáčku jen přibližně a kompozici přes liveview pečlivě doladit pomocí 24 jemných kroků do všech stran. Je to další chytristika, kterou Pentax předchází frustraci svých zákazníků.
U širokoúhlého objektivu samozřejmě ujetí kompozice nehrozí ani při focení z ruky, jenže úprava kompozice tu je, tak proč ji nevyužít? Můžeme ji do jisté míry použít na nahrazení shift efektu dosahovaného drahými shift objektivy.
Funkce shift není nic jiného, než že se celá optika v objektivu posune v rovině rovnoběžné s obrazovou. Úplně všechny čočky, všechno se posune ve světlotěsných kolejničkách o několik milimetrů vedle. Pokud je tedy možnost posunout místo objektivu snímač, v principu v tom není žádný rozdíl. A my tu možnost máme.
Existuje spousta učebnicových příkladů, článků a triků na to, jak použít shift objektiv a všechny je možné aplikovat na fotografování s K-7 a K-5. Pozor, neplést si shift a tilt, stává se to i renomovaným profesionálům, protože dnes je běžné obě funkce do objektivu integrovat.
Jak se to tedy konkrétně u posunu snímače? Maximální posun je několikanásobně menší než v případě pravého shift objektivu, ale efekt je určitě znatelný. Ukázky jsou zmenšené na asi 3mpix/1MB, což myslím si stačí.
Fotky bez posunu: Plný posun dolů: A s náklonem: Plný posun nahoru: Nahoru a náklon: Přidání lichoběžníkového zkreslení, nebo naopak jeho odstranění, je hlavní užití efektu shift. Je pravda, že tuhle úpravu je možné udělat softwarově, ale:
- * Tím se sníží rozlišení fotky (docela dost).
- * Je nutné fotit s přesahem, protože kus obrázku půjde pryč, a tohle je bez náhledu těžké správně odhadnout – větší odpad.
- * Na rozdíl od optické korekce výsledek často nevypadá přirozeně.
- * Spojit tyhle zpotvořeniny do panoramatické fotky je těžší, než když je shift přirozený.
Rád bych připojil několik tipů na závěr:
- * Čím širší objektiv, tím víc posun vidíme, ale tím rostou i nároky. Na 18-55 seťáku je tedy tenhle trik stejně užitečný jako na DA12-24.
- * Vyjíždíte mimo obvyklý obrazový kruh. Může vám začít vinětovat filtr, nebo sluneční clona, pozor na to.
- * Pokud funkci použijete často, dá se u K-5 přiřadit na Fx tlačítko. Já to tak třeba mám v user módu pojmenovaném „krajina“.
- * Nebojte se experimentovat. Fotka kde je všechno svislé dokonale rovnoběžné může ztratit atmosféru. Někdy je lepší posun na druhou stranu a perspektivu zdůraznit.
- * Potřebná korekce se dá (konkrétně u DA 14mm to tak funguje, jinde snad taky) odhadnout pomocí vestavěné vodováhy. Pokud je vertikální vodováha žlutá, posun by měl náklon umět „nahradit“ bez kácení svislic, pokud zčervená, nepůjde to zcela.
PS - za zapůjčení testovacího objektivu DA12-24 děkuji Milanovi.
Zatím jsem se k téhle funkci nedostal, ale určitě to vyzkouším. Na přiložených obrázcích je efekt docela znát, zajímalo by mě, jak velký je rozdíl při větším náklonu foťáku (např. nahoru a focení architektury).
