
Ale teď vážně


Začal sem tak trochu fotit sport (fotbal, hokej, lyžování...), psy, ptáky v letu a podobný ne úplně statický záležitosti. Pokud není pohyb směrem ke mě nějak výrazně rychlý, pak foťák stíhá na AF-C přeostřovat celkem v pohodě a objekt zvládá sledovat, takže se zdá že je vše jak má být.
JENŽE: Na výsledných fotkách je rovina zaostření někde úplně jinde. Např. dnes sem to trochu testoval (objektivy 50-135/2,8 a 300/4) na psech na louce. I když pes jde (neběží) celkem pomalu (odhaduju 5km/h) směrem ke mě a ostřil sem středem na čumák, tak na fotce má zaostřená záda (tj. o nějakého půl metru dozadu). Nedávno jsme fotili dravce v letu, kolegové s (Canony 5D, 7D, Nikon D700) bez problému, takřka každá 2 fotka dobře za ostřená ... u mě ani prd. Z 200 fotek asi 2 a to spíš náhodou.
To samé o víkendu při focení raftů a kanojí ... v průměru 8 z10 fotek na vyhození (většinou zaostřeno na vodu v pozadí - to při plošném ostření, nebo o pár desítek cm dál než bylo potřeba v případě ostření na střed). O hokeji ani nemluvě, tam se to ještě násobí "tmou". Další věc je, že foťák rád a často (třeba zrovna na tom hokeji) prostě ignoruje hráče v popředí a ostří na mantinel. To je možná způsobené relativně malým počtem ostřících bodů, nevím ... každopádně ten první problém je dost zásadní, foťákem takřka nelze fotit nějakou jen trochu rychlejší akci.
Řešit FF a BF zde nemá smyl, při statických scénách jsou fotky jako břitva.
Poprvý po 12ti letech uvažuju o změně značky, protože tohle mi přijde fakt zoufalé a hlavně záhadné

Máte někdo podobné zkušenosti?
Ještě je tu teda furt možnost, že je to rukama
