Pentax Friends - Komunita příznivců fotoaparátů Pentax

Tak sice je to trochu off-topic ale podelim s as vami o jeden dnesny zazitok. ROzhodol som sa ze si vyjdem na turu. Vyrazal som z domu okolo 4:50 a bohuzial k turistickej chate kde bol moj prvy zachytny bod som mal 3/4 cesty cez les. Bohuzial den predtym som si kupil nove cislo casopisu Priroda,kde sa pise o grizlim.Kedze v lesoch kadial viedla tursitiucka trasa sa nachadza okolo 20medvedov zacal mi stupat adrenalin. A preco? Jendoducho.Bola tma. Danu trasu som presiel Xy krat ale takto skoro rano vdzy v dvojici, teraz bohuzial jikdo nesiel a ja som tiez trosku chcel ist sam. Smaozrejme predtym som tiez chodil sam aj za tmy ale vzdy ked som sa vracal. Takto som stupal, vyhcod slnka v nedohladne. A ups... Zacal som mysliet na medvede. Vsetky moje vedomosti a poznatky hovorili ze uz davno su zahlbene v zimnom spanku ale pocity hovorili ze predsa ked s atak otepluje a posledne dni bolo teplo ze mozno tak teplo nebude. Kedze to poznam z vypravania maju vo zvyku chodit na turisticke chodniky hlavne nadranom. Adrenalin stupal...
Na kazdom kroku som videl medveda,kazdy krik sa mi zdal ako medved(samozrejme obrysy lebo som si vietil baterkou). Zapol som si teda radio cez mobil ale nezviknem to robit pretoze na horach vycutnavam ten klud. Nikde nic nehovorili a adrenalin zase stupol...Pocul som vsade zvuky, vsade obrysi kedze moja predstavivost je bujara. Zrazu s kriku neico vybehlo, bola to anstasie srnka ale srdce som mal 5 metrov nad hlavou . Dojdem do chtay a ulavylo sa mi. rozvidnielo sa a a ja som bohuzial dalej nepokracoval chatarka mi povedala ze cez hreben sa neda ist ze tam vcera nepresli. Kedze bola hmla a nanic viditelnost nesiel som ani pod hreben (asi cca hodina cesty) aby som urobil par fotiek-nemalo to cenu....
Vracal som sa spata apo ceste som nasiel na trase ktorou som isiel hore obrovske stopy medveda...teraz som sa vsak uz len usmial:)
P.S.Ako povzbudivo som trasu skonal za 2hodiny 10 a ma trvta nejak okolo 3 hodin(letny cas)
P.S.2. Pre turistov: isiel som Martin- Tircinakse Klacany - Chata na Klacianskej Magure - dalej som chcel sit az na Velky krivan ale cesta zvrovna nebola prechodna..
P.S.3. Urcite vas zaujimaju fotky: Bohuzial som urobil asi 8 fotiek ale nekontroloval som ich ale urcite nic nevjyde, fotka sa mi susi padol mi do snehu raz ked som sa smikol:). Al tak mimo to z vrchu jendu dobu bolo nadhreny vyhlad na vsetky dedinky a mesto Martina asamozrejme v noci, keby som nebol taky poxxx z medveda tak by bola super fotka. Dalsia moznost boli detaily namrazy adt ,nechcelo s ami pri cetse spat menit objektv a stale som si hovoril potom za chvilku az bolo pasmo kde uz bolo nad nulou a namraza nebola...

závidím..
já jsem jednou šla fotit se svým zetěm a kamarádem v jedné osobě na naše oblíbené Pohansko. Chodíme tam vždycky na svítání, ale tentokrát se na nás sluníčko vykašlalo, prostě bylo zamračeno. Když už jsme ale byli až tam, rozhodli jsme se, že půjdem aspoň kouknout na daňky, o kterých vím, kde se v tuhle dobu pohybují. Foťáky v brašnách, stativy taky... mezi stromy a ve vysoké trávě nádherné ticho, které rozrazil jen zvuk nějakého ptáka. Chvilku jsme se dohadovali, co to bylo, místo toho, abysme se dohadovali co ho asi vyrušilo a to byla chyba. Najednou z rákosí vyběhl kanec, za ním bachyně a za nimi mládě. V ten moment jsem zezelenala a oba jsme ztuhli. Kanci jsem viděla zježenou srst na hřbetě, bachyně měla vyvalené oči,sele ječelo. Každý letěl na jinou stranu, naštěstí všichni směrem od nás. Bylo to snad deset metrů... Od té doby si na Pohansku nevychutnávám klid, ale zpívám si, ev. na mluvíme a kašleme na to, že v přírodě má být klid,protože rozhrabané od černé zvěře je to celé, v rákosí i trávě jsou vyšlapané cestičky...

Mazec

Něco podobného se mi stává když přespávám sám pod širákem. Většinou ani nepotřebuju budík abych se vzbudil na východ Slunce .

Slušný adrenalin bylo i procházet cestou zarostlou tak 3 metry vysokým borovicemi, břízami a dalšíma dřevinama, kdy nebylo pořádně vidět pět metrů před sebe s vědomím, že se tady vyskytují losové v nemalé míře (pobytová znamení), pak si deset metrů od pěšiny postavit stan a doufat, že se v noci nepůjde žádný zvědavec podívat blíž . Další nepříjemnou situací bylo to že jsme byli jenom dva. Necelý kilometr proti svahu bylo velmi zajímavé rašeliniště s několika jezírky a docela slušným výhledem na okolní krajinu. Protože jsme měli jenom jedny holinky, chodili jsme se tam podívat na střídačku. Ten ve stanu měl trochu nezáviděníhodnou situaci, na rašeliništi nebylo o moc líp, kdo by řekl že mechový ostrůvek člověka moc dlouho neudrží ale fotky za trochu strachu a mokra v botách stály.

A prase jsem taky jednou potkal. Bylo to před několika lety na Rýchorách v pralese. Bylo nás tam víc, navíc terén tak trochu už znám, takže nebylo třeba se něčeho obávat. Procházel jsem se mezi buky v zadní části pralesa (tam co je takový houští) a zaslechl jsem nějaké šustění listí. Přišel jsem blíž a přes to houští jsem se zeptal kdo tam je. Po několika vteřinách mi došlo že to není fotograf ale kanec. Byl naštěstí hluboce zabrán do prozkoumávání listí že si mě asi nevšiml. Svižně jsem vyklidil pozice.

Trasu na Maguru chodim rad, ale za tmy by som tam fakt nesiel nikdy sam Na polovicu decembra je dost teplo a sneh je az vo vyssich polohach takze sa kludne mohli medvede prebudit, a ako trefne povedal jeden meterolog v TV - jj, vy by ste sa tiez zobudili keby vam prsalo do postele...

Tohto roku som sa dockal "svojho" 1.medveda - v maji som bol fotit vychod slnka na Martinskych holiach - nastastie som bol v aute ked som schadzal dole ..

spike píše:Trasu na Maguru chodim rad, ale za tmy by som tam fakt nesiel nikdy sam Na polovicu decembra je dost teplo a sneh je "svojho" 1.medveda - v maji som bol fotit vychod slnka na Martinskych holiach - nastastie som bol v aute ked som schadzal dole ..

A co takto vybehnut spolu teraz o sviatkoch?

nas se ženou potkalo něco podobného minulý rok na skialpech na malé fatře - šli jsme sami jednou dolinkou mimo značku po čertvé napadaném sněhu (ten napadl v noci) a najdenou jsme naradili na medvědí stopu - která mohla být možná jen pár hodin stará. Ty obtisknuté drápy ve sněhu skoro tak velké jako naše lyžáky opravdu v tu chvíli moc na radosti nepŕidaly

ale začali jsme hulákat a šli jsme dále, asi po 100 metrech se stopy z chodníčku oddělily, takže pak už jsme začali být klidější...

na zpáteční cestě jsme ale přeci jen jednoho - naštěstí jen - malého medvěda uviděli, jak si to před náma v lese šine pryč, asi 200 metru od nás...

DjLuke9 píše:

spike píše:Trasu na Maguru chodim rad, ale za tmy by som tam fakt nesiel nikdy sam Na polovicu decembra je dost teplo a sneh je "svojho" 1.medveda - v maji som bol fotit vychod slnka na Martinskych holiach - nastastie som bol v aute ked som schadzal dole ..

A co takto vybehnut spolu teraz o sviatkoch?

vedel by som si to predstavit niekedy do konca tyzdna, laka ma to vybehnut napr. na Borisov alebo na Lysec...navstev a prejedania celkom stacilo