WORKSHOP Genre

[jir_ist]

Autor fotografie ve Workshop Genre má nezadatelné právo se k textu vyjádřit v jakémkoliv smyslu. Všechny pozitivní příspěvky, které mohou tomuto Workshop pomoci a vylepšit jej, od kohokoli jsou vřele vítány. Je to první "testovací" Workshop Genre...

[jir_ist]

Vymazáno autorem. Text byl obsahem nepřiměřený WEB stránkám určeným příznivcům fotoaparátu jako hobby.

[cikorsky]

myslim, že se ti povedlo udelat vyčerpávající rozbor té fotky a veci okolo ()- při svém vzdelani, zkušenostech a urovni myšleni neshledavam nic, co by se dalo vyplešit, k obsahu a vyjadření nemám nejmenší poznámku - je to velmi pekne napsané a hlavne upřímné. Proste tak jak to umíš tady jen ty.

Človek se tu muže hodne naučit...

[Cimrmanek]

Jirko, můžeš mi říct jestli se tohle má šanci nějak naučit obyčejný člověk jako třeba já? Ten tvůj rozbor je opravdu vyčerpávající a hlavně dobře napsaný. Je vidět že ty si všimneš opravdu všeho, a ted nemyslím jen na fotce nj léta praxe a zkušeností jsou holt znát.

[jir_ist]

2C...kdo jiný než vy , dík za pár kapek povzbuzení na další den, ale protože jsme přátelé a je jasné, že to nebudou kapky utrejchu, tak bych přece jen rád od "neutrálů" něco.... no nic...
"C", každý jsme obyčejný člověk a nic na tom není když máš něco hodně rád, (i fotku) tak to "jde samo", lítáš v tom a cestou se něco přiučíš, láska přece i hory přenáší a bude ti vkládat slova do úst, jak říká stará moudrost.... neboj se a "do toho" (jako když se zamiluješ, ta samá věc, meleš co bys nikdy neříkal )....
Tak jsem z toho dost nejistý, jestli to nebyl blbej nápad s těmi Workshop_y. Reakce jen od vás, 2 hlasy (taky si od vás), jinak mrtvo. Podlamujou se mi kolena, že ani ten hlavní, tedy irys_autor, nevydal ani hlásek, takže nevím jestli jsem něco neudělal či neřekl "špatně", něco jsem říct neměl atp. atp. A znovu a znovu si musím klást otázku : "jirko, stojí ti to za ty nervy, čas a práci ? Nikdo to nechce, ty jim to vnucuješ a jsi tedy jen směšnej starej pes... dej si pohov.... "

[Cimrmanek]

Jirko vydrz, ja myslim ze se jeste par lidi prida. Tipuju to sice tak jeste na 3-4 lidi, ale zase o co min to zajima ty ostatni o to vic to zajima nas
Znovu se te musim snazit aspon nejak podporit, pac vim jak se citis, ale ....vyderzaj pianier...
A myslim ze irys se taky urcite ozve

[jir_ist]

"C", ještě jednou díky, snad vydržím, ale už je to jak na "dýchací mašině" na intensivní péči... ještě že tu jsou hodné sestřičky, teda bratři milosrdní, kteří mne hned tak neodpojí jako beznadějný případ....

[Miloš]

Jirko , nesmíš na nás tak spěchat , tvů článek je jak dobré víno, musíš přivonět,podívat se na jiskru , válet na jazyku a pak si ho pomalu vychutnat.
Příjemné posezení(počtení) , těším se na další doušek
Miloš

[irys]

Ahoj Jirko,
moc se omlouvám, že přicházím až teď, ale dříve jsem se bohužel do fóra nedostal...je to občas trochu s časem napjaté, mám tříletou dcerku a za dva měsíce čekáme druhé dítko... Ještě jednou se omlouvám. Tvůj rozbor fotky mě hodně překvapil, nikdy bych nevěřil, že je možné z několika obrázků vyčíst o člověku tolik... Tvůj článek je pro mě jak zrcadlo, v obraze však díky Tobě vidím i momenty, kterých jsem si dříve nevšiml, které jsem si neuvědomil. Díky za to Jirko! Sedím teď u počítače a v hlavě se mně honí spousta myšlenek. Nějak je však nedokážu převést do smysluplných vět. Možná bych měl raději zhasnout obrazovku, zapálit svíčku a v tiché meditaci "činit nečiněním" Máš Jirko pravdu, buddhistický pohled na svět je mně hodně blízký už delší dobu. Objevil jsem v něm pro sebe mému srdci nejbližší smysluplný pohled na chaos v kterém žiju a kterého se účastním. A chaosu není málo, v životě ho mám dost. Vždy jsem tíhl spíše k humanitním oborům, až jsem nakonec skončil na technice a dělám statiku ocelových konstrukcí......Musím pro dnešek už končit, čas pokročil. Zase se tu zastavím. Jirko, díky moc!! ahoj, zdraví Ivan

[jir_ist]

Miloši, moc ti děkuji za skvělé přirovnání... Však to znáš, že když tě někdo pozve na "své" víno, do sklípku, nalije ti skleničku "čistého" a stojí u tebe s koštýřem, dívá se ti po celou dobu zpříma do tváře, jak zaválíš vínem, podíváš se proti světlu a ochutnáš první doušek. Každý výraz v tvé tváři je pro něho důležitý, napjatě čeká co řekneš, v tomto momentě je to pro něj to nejdůležitější na světě.... a trpělivost není mojí nejsilnější stránkou .... vím, že jsem v tobě pozval na víno dobrého člověka, díky .... jirka

PS. A vína jsou v tomto sklípku plné sudy, ta nejstarší, zděděná ještě po pradávných předcích, vína vyzrálá, archivní a vážná, mladá vína, ještě "divoká" a neusazená, často i bláznivá, experimentální atp.... ale zatím šla nejvíc na odbyt a byla požadována Coca Cola už jsem myslel že tedy asi sklípek zavřu...

[jir_ist]

irys, spíš Ivane... nemusíš se až tolik omlouvat, tvoje situace je pochopitelná, ale platí o mně to co jsem řekl právě Milošovi... trpělivosti se mi nějak nedostalo (jak rád bych byl trpělivý)... cítil jsem se jako člověk, který potřebuje nutně transfúzi a jeho krevní skupina není na skladě a každá vteřina a minuta než ji odněkud dostanou... však víš... Býval bych šel v textu ještě dál na "Východ", ale s ohledem na to že už by to byl víc "úvod do myšlení Východu" a tady se bavíme o fotce... sám jsem sice přesvědčen, že fotku nelze odpárat ad autora a naopak, ale to víš lidi chtějí spíš "pastvu pro oči" a žádný složitosti... O tvém "závoji" jsem použil raději mytologii řeckou, říši stínů atp., aby to bylo každému srozumitelné. Chtěl jsem mluvit o "závoji Maja", ale to by byl text 2x tak dlouhý a pro většinu čtenářů asi už docela "mimo". A teď mne to trochu mrzí Snad se ještě jednou k textu vrátíš beze spěchu a já budu na tu dálku mít ten zvláštní pocit "hodiny duše" spolu s tebou. Jako chodíme do spíže uzobnout "na chuť" :-)Ale psát už o tom nemusíš. Vím že vážíš každé slovo aby nebylo prázdné. Děkuji ti za tu čerstvou čistou krev (žádná umělá nahrážka), transfuzi , ze které budu žít a radovat se do další "otravy krve" z nějaké nečistoty.... a ještě jednou ti děkuji za zážitek s tvou fotkou..... jirka

PS. Cos mi to udělal? Ty si do galerie klidně dáš další a ještě krásnější fotku !!!! ..... to je na infarkt.... tentokrát to nebude jen transfúze, budeš shánět náhradní srdce a žádné umělé nechci
A teď jsi zase odhalil ty mě.... mé jméno je opravdu v překladu "zrcadlo" Ať už mi ho přiřkly sudičky, nebo můj Elohím_Bůh (proč se bát toho slova, je stejně tak mnohoznačné), vždyť všechno lidské se nakonec setkává v jednom jediném prostém bodě. A jméno mě tedy zavazuje abych v sobě věrně, poctivě a bez lži zobrazoval svět okolo .... pro někoho může být pohled do zrcadla hodně nepříjemný (ale není to vina zrcadla) pro jiného naopak může zrcadlo ukázat i něco, o čem člověk ani nevěděl že má .... divná věc, být zrcadlem ... jeden na tebe plivne a snaží se tě rozbít, druhý na tebe dýchne a leští měkým hadříkem aby lépe a víc uviděl.... tak to chodí Čau.....

[jir_ist]

Vymazáno autorem. Text byl obsahem nepřiměřený WEB stránkám určeným příznivcům fotoaparátu jako hobby.

[grCrusher]

Napíšu Jirko. Hned jak bude chvilka

[grCrusher]

Řeknu ti Jirko, pěkně jsi to na mě nachystal. Přečetl jsem tvoje řádky tolikrát a, upřímně, nevím odkud začít abych řekl to co cítím. No asi tak, jak mi zobák narostl Nebo jak jsem vyrostl.
V malé vesničce uprostřed lesa, u rodičů kteří mě odmalička učili vidět krásu všude kolem. Cítit hudbu. Milovat přírodu. Sotva pár chvil za domem, osamocené a prastaré, stojí tam hradiště které pamatuje ještě 1000 let před Kristem. Tam vedly mé první dětské průzkumné výpravy, tam jsem prožil první ohně (kromě toho, když se mi podařilo zapálit kus lesa za dědinou) tam jsem se naučil cítit tu sílu prastarého místa, otisky událostí, životů, emocí starých tisíce let. To místo mě naučilo otevřít se vjemům které člověk v tom ustavičném cvrkotu prostě nemůže cítit. Naučilo mě zastavit se a "prolnout" nebo "splynout" s ním. Splynout s prostorem kolem sebe a na kratičký okamžik prožít ten záblesk neduality resp. absolutní jednoty a propojení se vším. Tam v kontextu s tou dávnou předkeltskou a potažmo keltskou kulturou jsem si určitě vypěstoval ten svůj "mýtopoetický" pohled na svět. Neuměl jsem ty věci pojmenovat, ale prožíval jsem je na prastarém Obersku. Oheň uprostřed tichých hvozdů má sílu člověka vtáhnout do "kosmíru"
Přesto tyhle fotky nevznikly nijak prvoplánově nebo s nějakým "hlubším" záměrem. Všechno to vlastně vzniklo až když jsem je doma dal k sobě. Ten fascinující nekonečný vesmír, obrovský nepředstavitelný prostor (mysli ) a pod ním člověk, maličký a bezvýznamný a přesto neoddělitelná součást. Protože jak jsi napsal, všechno souvisí se vším a ta symbolika toho propojení se z toho vyloupla úplně spontánně Z toho veselého jančení u ohně nakonec vykouklo něco, co jsem nečekal, protože se to nestává často. Ty Jirko svými krásnými slovy mě učíš jak hledat ve fotografii cestu a kam se ubírat. Zachytit tu "těžkou chvíli", ten okamžik tady a teď , tu chvíli kdy všechno je jedno a jedno je všechno. To proč člověk leze na skálu, proč se řítí do propasti na kole krutou rychlostí, proč leze na hory. Pro ten okamžik s Oberska. Až budeme tu chvíli umět prožít jako nekonečně dlouhou a vlastně už žádné my nebude, pak budeme skutečně šťastní. Často se v práci setkávám s utrpením a smrtí a a ty chvíle mi říkají jak je vše pomíjivé a hlavně jak slepá a marnivá je lidská věčná honba za chimérou, iluzí, "štěstím" z obchodňáku. Když umírají, jsou zmatení a najednou nemají nic. No snad až na vyjímky.
Proto jsem tak rád že mě obklopují lidé, kteří nacházejí krásu jinde, kteří žijí s velkým Ž. No to je vlastně až moc ideální stav, ale chtěli bychom to tak Ale cesta k tomu žití s velkým Ž, prožívání štěstí a dělání smysluplných věcí nevede přes shon a konzum do kterého jsme všichni vtaženi. Vede přes zenovou zahradu, oheň v lese, meditaci a rozjímání. Pak má vše smysl, protože ono ho to má, jen my ho nevidíme přes svá ega. Přes tu Maju jak jsi psal. Takž co dělat víme, teď ještě to začít dělat
Tak abych to nějak shrnul:
-Fotografie vznikly bez hlubšího duchovního záměru, na krásném místě s krásnou atmosférou. A lidmi.
-Nebe bylo dost bídně naexponováno, ale díky focení do DNG a následné práci v digifotokomoře se z toho podařilo vytáhnout jakž takž světlo.
-Co je na tom nejkrásnější, ten okamžik kdy z nich vykouklo něco víc, to čeho si všiml Jirka a hlavně to že jsem poznal další bytost která ví svý. To je dárek největší.
-Astrální bytostí jsem nazval svou drahou žínku Lenku, nicméně zas tak naivní a takovou tu pohádkovou představu o různých nehmotných bytostech nemám. Ani je moc nezkoumám, jen vím že jsou, stejně jako vím, že náš svět nejsou jen atomy, a lidi jen cáry masa s chlupama. Spíš to bylo v kontextu s tím názvem, který jsem ladil tak do pohádkova.
-Mám z toho co jsem napsal takový zmatený pocit, protože v hlavě je takový přetlak Určitě jsem nenapsal vše co jsem chtěl a taky v pořadí co jsem chtěl, spíš to ze mě tak nekontrolovaně vyhřezlo
-s tím Vančurou jsi mě dostal, ne že bych jej čet víc než bylo ve škole potřeba (k tomu snad dozrávám),ale sedlo to přesně
-vůbec do lidí nějak moc dobře vidíš ty lumpiku
-ve workshopech určitě pokračuj, pro mě osobně mají tvá slova obrovskou hodnotu.
-sem si říkal že ten Komenský nebyl jen tak nějaké ořezávátko. A to jsem k němu jen tak přičichl. Přijde však čas na studium


Napsal jsi jirko:

Všichni tajně a podvědomně hledáme a toužíme vstoupit do středu tohoto kruhu všech kruhů, do jediného prostého bodu ABSOLUTNÍHO BYTÍ, které "civilizovaní lidé vědeckého názoru" nazývají stavem štěstí (co že to vlastně je?), budhisté nirvánou, filosofové dokonalou moudrostí_prozřením všeho, talmudští Židé Elohím_Bůh čili Alef, jiní Záhirem. V tomto kruhu všech kruhů se všichni jednou v bezčasí večnosti shledáme, ať jsme jeho klíčový bod nazývali jakýmkoliv jménem, Bohem, nirvánou či koncentrovanou energií. A skrze tento bod, bod všech bodů, skrze tuto "černou díru" vesmíru, budeme katapultováni do náruče nekonečné harmonie blaženosti.

k tomu není co dodat, to je podle mého to oč tu běží.
Díky Jirko.
Honza

[jir_ist]

Honzo, naopak já děkuji tobě, já jsem ten kdo získal.... ale po tvých větách nejsem schopen napsat nic racionálního, potřebuji nechat emoce trochu odplavat... ale napíšu....
Jenom poznámky.... pořád jsem cítil, že to není až tak "východní" jako u Ivana... ta starobylost, ukotvení v přírodě mi tam nezapadalo, takže jsem to tam tak moc nezaháněl, citíl jsem tam ty "pohanský" rituály"... ono se to zase až tak neliší..... však vís "ten bod"
Fotil jsi Bezděky ??? Honzo ??? Ne programově, ale bezděky? Takové věci nejsou, však víš že ani náhody nejsou.... ani když to neplánuješ nemůže vyjít nic jiného
Astrální bytost... jasně že to nebylo doslova, smrdělo to tou silou vztahu, každý koho milujeme je pro nás "astrální bytostí" a my jsme s ním tím vztahem propojeni "do všeho, do všehomíra", astrální bytosti jsou ty naše pupeční šnůry s bytím, jinak to všechno ztrácí smysl a jsme zase jen biologickým druhem. Však jsem shrnul, jak našim astrálním bytostem sluší ta "něžná anarchie" a jsou k zulíbání.... tam jsme si rozuměli "na plný pecky" a já vím, že máš smysl pro míru a skutečnost, že jsi v tom termínu "neuletěl".... to bys z tý skály asi brzo spadnul
Ostatní, to hlavní tedy později..... díky.... jirka