
Průměr předního závitu: 72mm
Minimální a maximální možná clona: 3,5 - 32
Materiál těla objektivu: kov?
Bajonet: KAF
Vestavěná sluneční clona A/N: Ne
Prachotěsnost a voděodolnost A/N: Ne
Vhodné pro digitální a analogové fotoaparáty: Ano, ale například se SuperA špatně měří
Clonový kroužek A/N: Ano
Úvodem
Když jsem se podíval na statistiku používání různých objektivů za poslední půlrok, s údivem jsem zjistil, že vede právě tenhle poměrně úzce specializovaný makroobjektiv. V recenzi se pokusím odpovědět proč.
Konstrukce
Jde o typického zástupce třídy EX od Sigmy, tedy objektiv působí velmi kvalitně a pokud vím asi velmi kvalitní je. Trochu problematické je přepínání ostření, které je nutné provádět na objektivu i na těle. Při rozdílném nastavení hrozí poškození AF mechanismu.
Výhoda objektivu spočívá v IF řešení, takže při ostření se nic nevysouvá a AF je díky tomu na poměry makroobjektivu relativně rychlý, protože nemusí přesouvat tak velkou hmotu.
Ostření je možně zrychlit pomocí omezovače ostřícího rozsahu. Ten funguje jako jednoduchý přepínač omezeno/neomezeno. Pokud je objektiv neomezený, může se zaostřená vzdálenost pohybovat od 46cm do nekonečna, omezovač je pak vlastně zarážka mezi 61cm a 67cm. Tahle mrtvá zóna (přepínač omezovače při zaostření na mrtvou zónu nelze přepnout do polohy "limit") rozděluje rozsah na dva - 46-61 a 67-nekonečno.
Můj kousek má dost ošklivě vyvinutý backfocus. Sigma to opravuje v rámci záruky, ale chtějí s objektivem i tělo (kvůli kalibraci prý) a celá procedura trvá týden.
Objektiv váží skoro kilo, takže má vlastní objímku na stativ, kterou s výhodou používám.
Dodává se s velkou sluneční clonou a praktickým pouzdrem.
Optika
K ostrosti výhrady nemám, o vinětaci se také hovořit nedá. Zkreslení není prakticky viditelné a tak zbývá jen aberace. Objektiv kupodivu trochu aberuje a pokud je v obrázku nějaký odlesk, může se snadno zbarvit do zelena nebo do fialova, což se pak na počítači těžko odstraňuje.
Aberace je jinak velmi mírná a na výtiscích o velikosti A4 není ani patrná.
Na objektivu se mi nepodařilo vykouzlit žádná prasátka a reflexy, na protisvětlo je odolný. Sluneční clonu tedy vůbec nepoužívám.
V praxi
Tenhle 180mm macek je můj první makro objektiv, který jsem si koupil s falešnou představou "čím větší ohnisková vzdálenost, tím lepší makro".
Chtěl jsem fotit hlavně hmyz a větší odstup od fotografovaného objektu mi připadal jako velká výhoda. Výhoda to někdy je, ale mince má dvě strany.
Zaprvé v malém zorném úhlu je potíž toho hmyzáka vůbec najít (a natož sledovat hýbe-li se) a za druhé i při poměrně velkém zaclonění je hloubka ostrosti velice, velice malá. Musím si pak pomáhat bleskem a správně fotografovaný objekt nasvítit je obtížné. Připomínám, že na filtrový závit 72mm se nevyrábí žádný kruhový makroblesk.
Používám vetšinou blesk Samsung SEF36 s velkým difuzorem a výsledky celkem ujdou.
Potíž je také s ostřením. Bez stativu to prakticky nejde. Ruka se chvěje a každý milimetr je důležitý. Používám malý stativ s kulovou hlavou jako monopod, jen drobnou oporu, a přitom zaostřuji pohybem foťáku vpřed a vzad. Správné zaostření je na matnici K10d s trochou cviku velmi dobře rozeznatelné.
Automatické ostření se hodí pro fotografie květin a také když chci tento objektiv použít jako náhradu světelného teleobjektivu. Fotil jsem s ním zvířata v zoo i v přírodě a závody motocyklů na Markétě a nebýt toho backfocusu, byl bych naprosto spokojený.
Závěrem
Objektiv můžu doporučit všem pokročilým fotografům makro motivů, kterým už nestačí jen objektiv o ohniskové vzdálenosti 50-100mm a chtějí vyzkoušet trochu obtížnější výzvu a doplnit ho delším ohniskem. Sám považuji to, že jsem tento objektiv koupil jako svoje první makro, za chybu, a hodlám si nějaký běžný model mezi 50-100mm časem dokoupit. Kdybych postupoval naopak, bylo by učení jednoduší a výsledky asi lepší.
Ukázkové fotografie jsou zde: Fotky jsou téměř bez úprav, jen jsem si neodpustil mírně potáhnout za křivky...