Pentax Friends - Komunita příznivců fotoaparátů Pentax

Název objektivu: smc PENTAX D-FA 50mm F2.8 Macro
Průměr předního závitu: 49mm
Minimální a maximální možná clona: 2.8 - 32
Materiál těla objektivu: Plast
Bajonet: KAF
Vestavěná sluneční clona A/N: Ne
Prachotěsnost a voděodolnost A/N: Ne
Vhodné pro digitální a analogové fotoaparáty: Ano
Clonový kroužek A/N: Ano

Doplňující obrázky

Ahoj, hlásím se se svou minirecenzí trochu opomíjeného makro objektivu.
Asi před půl rokem jsem prodal f1,4 světelnou padesátku v FA verzi, protože jsem s ní zkrátka nebyl spokojený. Přesnost ostření na K10D nedovolovala využít světelnost naplno, stejně jsem pro pěknou kresbu musel clonit, a když jsem si ozkoušel parádní DA*55, už jsem prostě nemohl zůstat s horším. Původní plán byl opravdu ušetřit na DA*55, ale věci se vyvinuly jinak. Za prvé jsem za směšné peníze koupil krásnou smc-A 50mm f1,7 a za druhé se mi naskytla možnost výhodně pořídit tohle 50mm makro.
O 50mm makru jsem už nějakou dobu uvažoval. Ne vždy se mi chce s sebou tahat těžký 180mm makro objektiv a s vynikajícím DA35 jsem nechtěl v polici konkurovat svojí oblíbené FA35. Přitom klasické 100mm makro máme doma v EF variantě, takže moje pozornost se logicky upřela do rozsahu 50-70mm.

Konstrukce
Pentax ve svých materiálech charakterizuje D-FA50 jako cestovatelský a turistický objektiv, takže malá hmotnost a rozměry byly jednoznačné hlavním kritériem při návrhu. To se povedlo a vznikl asi nejmenší objektiv své kategorie. Dokonce i opticky jednodušší 50mm makro od Sony nebo Canon padesátka s omezením na 1:2 jsou větší a těžší.
Bohužel se při ostření nablízko objektiv hodně vysouvá, a to systémem duo-cam, takže vyjíždějí ven dva teleskopicky sestavené plastové tubusy. Normálně je celý tenhle sosáček schovaný za mohutnou sluneční clonou, ale ta může stínit i fotografovaný objekt. Na použití neoriginálního makroblesku montovaného na filtrový závit rovnou zapomeňte (zkoušel jsem to a je to o strach). Originál Pentax makro blesk naštěstí může pevně sedět v bajonetovém úchytu po sluneční cloně.
Zkrátka kdyby přidali trochu více kovu, rád bych nosil o pár deka navíc, ale na druhou stranu ani plně vysunutý objektiv se jinak neviklá a snad mi tedy vydrží.

Optika
Tohle je radostná kapitola, už starší FA varianta byla kontrastem a ostrostí pověstná a odlehčená
„digitální“ verze jen přidala nějakou tu vrstvu smc navíc při stejné optické formuli. Na plnou díru je subjektivně lepší než FA 50/1,4 zacloněná na f2.8 a v podobném duchu pokračuje dál, přičemž nástup difrakce je opravdu znatelný až při clonách nad f20 – ale ani f32 není nepoužitelná. 8 lamel clony zajišťuje pěkný, i když ne vždy dokonalý bokeh. Chromatické aberace jsem na fotografiích hledal marně.
V tomto ohledu jednička s hvězdičkou.

Použitelnost
V praxi se jedná o užitečný objektiv, který nezabere mnoho místa v batohu, fotí velmi slušné portréty a při toulkách přírodou nebo městem umožní vyfotit kdejaký detail, krajinný i makro.
Ostření je poměrně pomalé, dráha ostření je celých 270° obvodu a projet ji z jednoho konce na druhý trvá K10D asi 0,8s. Omezovač sice chybí, ale s trochou praxe se dá pomoci použitím systému QSF a zkrátka si předostřit manuálně. S výhodou je možné si na focení makra přendat aktivaci AF na AF čudlík místo spouště a AF zapínat jen podle potřeby. Chytá se dobře, díky velkému kontrastu při odcloněném objektivu – lépe než svého času FA50/1,4.
Funkce „clamp“ přepínače na boku objektivu je zřejmá – zafixování zvoleného poměru zvětšení. Když je „clamp“ v poloze „on“ nelze ostřit ani automaticky, ani manuálně. V hledáčku se objeví MF a foťák se chová skoro jako při použití objektivu řady A. Jen catch-in focus bohužel nelze použít, závěrka se aktivuje ihned na zmáčknutí spouště ve všech režimech.
V okénku nahoře objektiv kromě zaostřené vzdálenosti v metrech a stopách udává ještě poměr zvětšení.
Problém může představovat vzdálenost foceného předmětu od přední čočky. Ta je jen něco přes 4cm a tak pro jistotu ještě 3mm obětuji a používám ochranný filtr – je nebezpečí, že budu pořád do něčeho drcat.

S příslušenstvím
Vyzkoušel jsem, jak se DFA50 popasuje s různými mezikroužky, předsádkami a telekonvertory. Mám cca 9,5cm mezikroužků, které jsem neváhal použít a dosáhl tak úctyhodného zvětšení cca 2,6:1 přičemž ostrost je stále velmi dobrá. Jen světelnost klesla brutálně. Bez oběti na světelnosti lze použít předsádku, ta ale může degradovat kresbu v rozích – přesto předsádku B+W +10D požívám celkem často, protože výřezy ze středu jsou stále ještě v pohodě.
Telekonvertory (zkoušel jsem jen svůj 1,7x, ale počítám že s ostatními to bude obdobné) prodlužují trochu kromě ohniska i rovinu nejbližšího zaostření. V mém případě jen o délku telekonvertoru, takže zase zaostřuji 4,5 cm od vstupní čočky, jenže zvětšení už je skoro krásných 2:1. Na f4.5 (odpovídá přibližně 2,8x1,7) už není ostrost perfektní (ale pořád lepší než drtivá většina zoomů), ale pro „makro“ clony už je zase všechno skvělé.
Samozřejmě, že všechny tyhle vychytávky lze kombinovat a báječná optika, kterou má D-FA 50 do základu, unese hodně, ale na extrémní zvětšení už je přece jen asi lepší použít reverz.
D-FA 50, AF1,7 telekonvertor a předsádka jsou asi ideální kombinace: Lehce přenosná, variabilní a praktická.

Testovací snímky
Zkoušel jsem nějaké fotit, ale nebylo to tak jednoduché jako s jinými objektivy. Na makro je třeba hodně světla a nebo dlouhý čas a nedařilo se mi za nějakých rozumných podmínek projet při zvětšení 1:1 všechny clony tak, aby mělo srovnání nějakou vypovídací hodnotu. Dost často jsem udělal neostrou fotku kvůli vánkem rozhýbanému focenému objektu nebo drbnutí do stativu. S bleskem pak rozdíly v expozici každý pokus o takovýto test spolehlivě znehodnotily. V podstatě drobné chyby na straně vašeho skromného pisatele znamenají daleko větší rozdíl v ostrosti než clona f2,8, nebo f11 nebo dokonce f32.
Přidám tedy jen pár ukázek.

Focena za přirozeného osvětlení: