Zajímavý dotaz, taky by mě zajímalo, jaké jsou dnes rozdíly v kvalitě kinofilmů

. U barevných filmů jsem dřív vystřídal hodně značek, poněvadž jsem vždy kupoval to, co zrovna měli v obchodě

. Ale posledních několik barevných filmů jsem už šel po Fuji Superia, protože jsem někde vygooglil test běžných barevných negativních filmů a Superia tam vyšla celkem dobře (myslím, že vedla v pleťových barvách).
Z černobílých filmů jsem používal snad jen Fomapan a Ilford PAN, ale Ilfordy jsem neměl rád z jednoho prostého důvodu. Zatímco u Fomapanu bylo běžné (skoro jistota), že jsem na 36 snímkový film nafotil 38 fotek (nebo 26 fotek u 24 snímkového), ale u Ilfordu jsem nikdy nedosáhl ani na těch deklarovaných 36 snímků a na film se vlezlo jen 29 až 32 fotek. Možná jsem měl u Ilfordu smůlu na špatné kusy, ale poté co mě počet snímku u Ilfordu vypekl, když jsem neměl zrovna náhradní a ta nejistota, kdy narazíte na konec filmu. Tak jsem si řekl, že Ilfordy už nikdy.
Jinak myslím, že o výsledné kvalitě fotek i když máte super film stejně nakonec velkou měrou rozhoduje samotný vyvolávací proces a to platí zejména u čb filmů, které se snad většinou vyvolávají ručně. Už jsem třeba dostal z fotolabu negativ, kde na posledních snímcích byly jasné stopy po stékající vývojce.
Myslím, že pokud někdo chce dnes fotit na film (zejména čb), tak je celkem logické, aby si filmy vyvolával doma sám, ale ne každý má na to prostory. Jeden známý z fotolabu mi říkal jak mu přijde směšné, když si někdo hraje na velkého umělce, fotí na čb kinofilmy nebo lépe na svitky nejrůznějších značek a pak s vyvoláním přijde k nim do fotolabu, kde mu ten jeho film projde nějakým standardním procesem

. To je asi jako fotit do rawu a s těmi rawy chodit do fotolabu k vytištění.
Pentax K-70, k-r, MZ-7, Pentax DAL 18-55mm/3.5-5.6 AL WR, 18-55mm/3.5-5.6 AL, DA 35mm/2.4 AL, DA 50mm/1.8, FA 28-80/3.5-5.6, Tamron AF 18-200mm/3.5-6.3 Di II Macro, HELIOS-44M 58mm 1/2, Metz MB 52 AF-1