Vypnutí redukce šumu při dlouhých časech

[bigfoot]

tvoja uvaha bude asi dost scestna... kedy cez den fotis napriklad 10min snimok aby si prehrial cip dopadajucim svetlom....

[Rony]

No me to bylo taky divne, kdyz defacto pro kazdou prumerne exponovanou fotku by to dopadnute svetlo melo byt plus minus autobus stejne (toto berte s velkou rezervou ), pokud tedy neotevru zaverku na minutu a nenamirim to na slunce v prave poledne . Ale v tom pripade mi nepomuze ani redukce sumu pri dlouhych casech...

[Tomáš]

z prichazejiciho svetla...z fotonu dopadajicich na cip. U nocnich fotek asi to nebude tak spatne. Spis byl problem u LV a moznosti videa...kvuli stabilizaci cipu, nebylo tak dobre vyreseno chlazeni cipu

Čip se zahřívá procházejícím proudem. Světlem ještě nikdo nic neohřál. Čili dlouhý čas = více hot pixelů. Teplota čipu a šum spolu nesouvisí. Šum vzniká díky malému rozdílu mezi osvětlenou a neosvětlenou buňkou. Pak platí málo světla = větší šum. A obojí se většinou sejde dohromady. Když je málo světla (větší šum) je potřeba delšího času (hot pixely).
A je zajímavé, že to nijak ani neovlivní venkovní teplota. Fotil jsem v letošních mrazech zasněžené ráno a ačkoli já jsem mrznul, čip se přehříval a hot pixelu bylo jak máku

[Rony]

Vidím, že budu muset danou problematiku trošku nastudovat. Předpokládal jsem, že ta expozice černého snímku při stejném ISO a času řeší šum (odečtením od snímku požadovaného). Taky jsem si myslel, že za hot pixely se považují vadné body na čipu, které již nejsou z jakéhokoliv důvodu funkční (které K20D umí namapovat a pak je nějakým průměrováním dopočítává z okolních bodů). Neměl jsem ani ponětí, že některé hot pixely se při delších časech projeví, aby po vychladnutí zase zmizely (což vyplývá z předešlého příspěvku).

Světlem ještě nikdo nic neohřál.

No a tady musím oponovat. Já to tedy umím Pokud za světlo v tomto případě považuji celé spektrum včetně IR.

[Lukas_Gal]

Dovolil by som si malu poznamku ze sum vznika samozrejme aj pri zohrievani cipu a sice nazyva sa tepelny sum preto je aj tmava expozicia rovnako dlha ako hlavna expozicia.

[Pedroke]

No a tady musím oponovat. Já to tedy umím Pokud za světlo v tomto případě považuji celé spektrum včetně IR.

Neumíš ! Len si mýliš dojmy s pojmami. Svetlo je svetlo, IR je IR, UV je UV atď. Infračervené svetlo? Nový pojem vo fyzike? Svetlo je viditeľná časť elektromagnetického žiarenia, teplo je neviditeľná a teda to nie je svetlo.

[yoli]

Pedroke: či svetlo, či žiarenie.....svetlo neznamená, že to musíme vidieť, vidieť my ľudia. Infra svetlo je pojem, nie dojem áno je to teplo, nevidíme ho my, niektoré hady, komáre a iný hmyzmus áno.......Ale snímač to určite nezohrieva pri dlhých expozíciach pokiaľ sa fotí nočná obloha.

[Rony]

Přesně tak jsem to myslel. Od začátku jde o to, jestli veškeré záření dopadající po dobu expozice na čip, způsobuje jeho přehřívání. Pro jednoduchost jsem napsal světlo, moc se omlouvám.
A taky si nějak nedokáži představit, že by se tímto způsobem čip přehřál při nočním snímku.
Takže to bude asi opravdu způsobeno převážně procházejícím el. proudem.

[Pedroke]

Pedroke: či svetlo, či žiarenie.....svetlo neznamená, že to musíme vidieť, vidieť my ľudia. Infra svetlo je pojem, nie dojem áno je to teplo, nevidíme ho my, niektoré hady, komáre a iný hmyzmus áno.......Ale snímač to určite nezohrieva pri dlhých expozíciach pokiaľ sa fotí nočná obloha.

Nehnevaj sa, ale nedá mi to, i keď je to už od témy. Práveže svetlo znamená, že ho musíme vidieť, je to ľudský pojem. Existoval tisícročia predtým, než človek objavil čo vlastne to svetlo je. Takže si myslím, že pojem svetlo sa má používať výlučne pre človeka viditeľnú časť spektra EM žiarenia.
A s tým snímačom s Tebou súhlasím. Musela by to byť enormná intenzita svetla, aby energia fotónov zohriala snímač viac, než straty pri prechode el. prúdu. Pís

[yoli]

Máme pravdu obaja, nedalo mi to, tak som googlil a uvádza sa jak svetlo, tak žiarenie.....ja som sa učil v škole svetlo, no keď tak nad tým premýšľam, tak pojem svetlo by malo byť len pre viditeľné spektrum elmag. žiarenia t.j. biele svetlo, že vraj vysoká zver vidí infra pre ňu svetlo

Niečo z http://www.nightvision.sk/en/rady-uziva ... ermovizia/
Ľudské oko spracúva signály s vlnovou dĺžkou cca 350-750 nm, zver však zväčša vidí aj v infra spektre. Vyrušenie zveriny IR svetlom závisí od druhu, vzdialenosti, intenzity vyžarovaného výkonu a činnosti zveriny – či je zamestnaná inými aktivitami. Srnec a vysoká zver je iritovaná na vzdialenosť cca 30m 100mW výkonu IR žiariča, ostražitá líška aj na viac ako 70 m.

SORRY ZA OT

[Karci]

Tomáš píše:
Světlem ještě nikdo nic neohřál.

Aj ja musim nesuhlasit. Kazde elektromagneticke ziarenie dokaze sposobit ohrev. Kazdy foton, ktory nie je odrzazeny od povrchu predmetu sposobuje zvyseny pohyb elektronov. No a pohyb elektronov sposobuje ich zrasky. No a pri zrazkach sa uvolnuje tato energia hlavne vo forme tepelneho ziarenia (ak je zrazok vela, tak aj vo forme fotonov). Potom sa elektrony zasa ukludnia. Tu je vlastne ta hranica, kolko moze jedna bunka snimaca pojat energia. Potom sa uz vyrazne kazda dodana energia meni na teplo.

Problem je, ze tento ohrev je sposobeny aj elektromagnetickym ziarenim generovaneho kazdou cestickou plosneho spoja. S tymto mal vacsi problem K10D, ktory mal jednu cast snimaca vyraznejsie zasumenu.

Tak tiez ohrev sposobuju aj rozne vysielace TV, satelity,.... a samozrejme ziarenie z kozmu.

Este ma napadlo:
Ked dopadne na jednu snimaciu bunku CMOS snimaca foton, ako dlho tam zostane ta zvysena energia ?
To by bola parada keby sa vyrabali fotovoltaicke clanky, z ktorych ked neberies energiu, tak by sa v nich rovno skladovala.

[yoli]

Zaujímavé, nevlastním žiaden tieniaci ochranný odev a stále žijem......nemal by som byť už ako uhlík z tých fotónov a elmag. žiarenia? tak ma napadlo pri mojej niekoľkoročnej expozícií......