Příspěvek
od Petr Súkeník » 14 lis 2008, 16:29
Již delší dobu čtu vaše diskuze, které obsahují zajímavé informace. Rozhodl jsem se připojit. Pořídil jsem Sigmu 70-200/2,8 a třeba moje důvody pomohou někomu v rozhodování zda ano či ne. V podstatě pro Pentax připadá v úvahu právě Sigma nebo Tamron stejného rozsahu. Tamrona mám 17-50/2,8 a jsem spokojen. Sigmu zase 10-20 a to také není špatný objektiv. Prohlédl jsem mimo jiné recenze na dpreview. Tamron vychází v testech celkově opticky lépe. Jen na některých ohniscích a clonách má teoreticky trošku horší kresbu než Sigma. Pak jsem si prohlédl reálné fotky na konci (včetně Nikonu a Canonu). Dospěl jsem k názoru, že se žádným z těchto skel neudělám chybu. Záleží na kompozici, hloubce ostrosti, pohybovém rozmazání, přesnosti zaostření a pod. Upřímně, podle publikovaných snímků nevím, zda bych (pokud bych měl Canona nebo Nikona) vydával hříšné peníze za original objektivy. Publikované fotky mi zase o tolik lepší (nebo horší) pro jednotlivé značky nepřišly.
Pošilhával jsem po Tamronovi, po konstrukční stránce mě Sigma oslovila více. Solidní konstrukce. HSM (tiché a umožňuje předostření a doostření u AF). Nakonec rozhodla i dostupnost a cena (14600 i s poštovným mi přišlo rozumné).
První zkušenosti.
Nejde o žádnou recenzi. Jen jsem si s ním zatím trochu hrál. Takže první dojmy. Pěkně težký macek (to se dalo čekat) Nikde žádné vůle. Příjemná povrchová úprava. Přední krytka konečně podobně jako u Tamronu je řešena tak, že lze nasadit a sejnout i s nandanou sluneční clonou. Ta je vykrojena, takže lze s trochou snahy ostřit ručně i když je v přepravní poloze. Občas se to může hodit. Zoomovací kroužek jde trochu lehčeji než ostřící. Mám to jinak radši obráceně, ale zde to má svůj smysl. Vzhledem k možnosti doostření se zapnutým AF si nerozostříte scénu náhodným dotykem předního kroužku. Stativová objímka je v základním vybavení. Patice je docela nízká a při zomování na stativu je třeba otáčet kroužkem spíše seshora, aby jste si neskřípli palec. Pří práci z ruky je to ale zase docela dobré, protože si patici položíte na dlaň a zoomovací kroužkem lze pohodlně točit palcem. Značky pro seřízení objímky jsou zřetelné a pomáhají najít správnou plohu i při nasazování objektivu a tělo.
HSM ostření je tiché a zdá se že přesné. Extremně rychlé rozhodně není, ale je otázka, zda je to vlastnost skla, nebo odezva těla. Objektiv nemá omezovač vzdálenosti ostření, což by možná rychlosti pomohlo. Na druhou stranu tu není další čudlík u kterého musíte pamatovat zda ho máte správně přepnutý. Mezi tělem a zoomovacím kroužkem je přepínač manuálního ostření. Přepne do manuálu i když je na těle nastaven autofokus (po vybalení byl obj. zapnut na manual. Nevím je-li to vždy, takže je třeba zkontrolovat před prvním použitím.) Každopádně je třeba u K10D a u K100 nainstalovat firmware podporující HSM (u K10D verze 1.3). Nožnost doostřování v AF režimu se docela hodí zvláště v horších světelných podmínkách. Někdy AF při hledávání projíždí celý rozsah. Pokud se ručně předostří a jemné doostření se provede namáčknutím spouště je to podstatně rychlejší. Někdy je také problém u světelných clon se zaostřením při nízké hloubce ostrosti. Ne že by třeba nezaostřil přesně, ale může se nap.ř u portrétu chytit ne na oko, ale na obočí, obroučku brýlí apod. Pak je ruční doostření nutné. Přijde mi to šikovnější než u Tamronu, kde se musí kroužek odaretovávat posunem.
Objektiv je podobně jako jiné EX Sigma objektivy dodáván v látkovém pouzdře s výstuhou. Je pevné a hodí se i běžnému nošení.
Nakonec k tomu hlavnímu - kvalitě obrazu. Počasí zatím focení moc nepřálo, tak jsem venku moc fotit nestíhal. Udělal jsem pár srovnávacích obrázků. Ostrost se mi zdá dobrá. Po pravdě při zběžném pohledu nevidím velký rozdíl mezi manuální makro 90, který jsem dosud povařoval za svůj obj. s nejlepší kresbou. Dokonce na clonách 2,8 - 4 se mi Sigma zdá ostřejší. Ostrost je slušná i v rozích. Při zaclonění na 3,2 - 3,5 jsou snímky už určitě dobře použitelné. Chvilku jsem byl sice na rozpacích, protože poprvé jsem fotil při silně zataženém počasí z ruky a rohy docela ujížděly. Pak mi došlo, že při relativně dlouhém čase šlo spíše o pohybové rozumazání, kdy stabilizátor stihl jakž takž udržet střed a stranové pohyby, ale nedokázal kompenzovat pohyb okolo osy objektivu. Při focení za lepšího počasí nebo ze stativu či s pořádnou oporou bylo vše v pořádku a kresba je dobrá. Holt si člověk musí dát za takových podmínek pozor, aby si nespletl měkkou kresbu s mírnou pohybovou neostrostí. U portrétů a snímků zblízka kde se stejně počítá s hloubkou ostrosti se mi Sigma zdá kresbou perfektní. Ostrá kde má být a oblasti mimo hloubku ostrosti mají docela příjemnou kresbu.
Určitě nechci radit co koupit. Každý preferuje něco jiného. Myslím, že pokud nebudu běžně tisknout větší formáty než A3 (a to nebudu) všechny uvedené objektivy budou perfekt. Jde spíš o to jak komu „padnou“ do ruky a do oka. Nabízí se otázka co připravovaný Pentax 60 - 250/4. Opticky bude určitě minimálně srovnatelný. Dá se očekávat lepší odolnost na protisvětlo (u Sigmy jsem udělal jem první pokusy, ale vypadá to, že to nebude až tak hrozné), rozsah je větší, ale clona 2,8 bude chybět. Pak cena a na vyšších clonách není aní seťák 50-200 tak špatný.
Malá drobnost na konec. Bez nasazené sluneční clony lze u K10D v celém rozsahu použít interní blesk.
Tak jsem se docela rozepsal. Všem, kteří dočetli až sem děkuji.