elho_cid : tak tak, hlavni je kontrast, ten se ale vetsinou poji s ostrosti, ikdyz jsem videl dost malo kontrastnich objektivu s dobrou ostrosti,ale zatim jsem snad nevidel kontrastni neostry objektiv.
Jinak treba na A4 formatu se toho ztrati neskutecne mnoho, takze se muze pideni se 1:1 na monitoru zdat jako malichernost, ale pak mi teda reknete, na co potrebujeme 15mpx? Ano na vyrezy,ale to jsem zase zpet,protoze kdyz to riznu treba na 6mpx, tak na te A4 se divam jako na monitor 1:1(neni to presne spocitane,ale jde o princip)
Test obiektywu Pentax smc DA* 55 mm f/1.4 SDM
Moderátor: Moderátoři
Mno... pokud jsem porovnával DA 70 a DA*55, chceš říci, že je teoreticky možné, aby DA*55 měl na papíře lepší kresbu než DA 70, když se na monitoru zdál mnohem méně ostřejší?elho_cid píše:Pokud lidi nesrovnávají testovací fotky z foťáku o 8 a 15Mpix jak to občas bývá. Pak je rozhodčí ten papír. Stejně jako když se má rozhodnout o "dostatečné" ostrosti jak tu bylo napsáno.miky_lbc píše: :lol: ... no třeba proto, že KAŽDÁ fotografie, která je ostřejší na monitoru, je ostřejší i na papíře (při zachování správnosti všech procesních postupů při tisku a respektování formátu).
Ale chtěl jsem ještě upozornit na jednu věc, že pojem ostrost není jednoduše definovatelný. Počet čar na milimetr nebo výšku obrazu se dá snadno změřit, ale o tom jak bude nakonec reálná fotka vnímána to vypovídá jen málo.
Daleko větší vliv na subjektivní pocit ostrosti z papíru má přenos kontrastu. Takže ne počet čar, ale jestli náhodou ty čáry nejsou spíš šedé.
Ano... ona spousta lidí požadavky na sklo zbytečně šponují. Protože při tisku na A4, lezou celkem obstojné výsledky i z relativně obyčejných skel. Ale to už je zase otázka jiné debaty. Hlavně má *55 jasnou cenu a v rámci té, ho musíme porovnávat.
Souhlasím s tím, že přenos kontrastu má důležitou roli. Osobně hodnocení skel dle počtu čar vidím jako celkem úsměvné. Zejména proto, že zde do značné míry vstupuje faktor rozlišení čipu. Ona sice existuje skupina lidí, kteří tvrdí, že APS-C čipy od 10 MPX+ už dávno překročily vykreslovací schopnosti skel, ale já na to říkám... ukažte mi jediné sklo, které by na 10 MPX kreslilo méně nebo stejně čar, jako na 18 MPX (tady je dobré si uvědomit, že nárůst počtu čar tu díky aa filtru a bayerově masce bude ještě minimálně do 3x překročení rozlišovací schopnosti skla - a tomu se ani vzdáleně zatím u lepších skel nepřibližujeme).
Jenže pak tu tedy máme počty čar od různých recenzentů na různých čipech = tedy s 0 vypovídací hodnotou.
Proto souhlasím s tím, že ostrost fotky a kvality objektivu se musí porovnávat až na fotce. Když pominu fakt, že fotku lze porovnat pouze subjektivně, tak nelze pominout to, že na formátu A4 prostě nelze porovnávat ostrost 2 kvalitních skel už při rozlišení 10 MPX. Možná na fotopapíře A3, ale na obyčeném papíře až tak od A2.
Ale můžete mě přesvědčit o opaku... ukažte mi dvojici objektivů, u kterých by při subjektivním porovnání ostrosti byl vítěz jiný na papíře a na monitoru. Já říkám, že takovou dvojici nenajdete.
-
oumik85
- Pokročilý uživatel
- Příspěvky: 488
- Registrován: 01 led 1970, 01:00
- Bydliště: Moravská florida
No vsak to taky nikdo netvrdi, ze nejaka existuje... Jenom proste je to cele o tom, ze prohlizeni fotek 1:1 na PC vede k tomu, ze clovek ma porad pocit, ze jeho technika neni dostatecne kavlitni. Pak nasleduje kolotoc cteni recenzi na internetu, divoke diskuze, utraceni penez za nejlepsi skla a nasledne zklamani a deprese u zobrazeni 1:1, kdy je to lepsi nez minule, ale porad mekke.ukažte mi dvojici objektivů...
Napada mne myslenka, ze techniku by si mel fotograf vybirat podle formatu tistene fotky, jakou dela.
Ale jo... s tím já naprosto souhlasim.oumik85 píše:No vsak to taky nikdo netvrdi, ze nejaka existuje... Jenom proste je to cele o tom, ze prohlizeni fotek 1:1 na PC vede k tomu, ze clovek ma porad pocit, ze jeho technika neni dostatecne kavlitni. Pak nasleduje kolotoc cteni recenzi na internetu, divoke diskuze, utraceni penez za nejlepsi skla a nasledne zklamani a deprese u zobrazeni 1:1, kdy je to lepsi nez minule, ale porad mekke.ukažte mi dvojici objektivů...
Napada mne myslenka, ze techniku by si mel fotograf vybirat podle formatu tistene fotky, jakou dela.
Ale to už navazuje na větu, kterou jsem tu psal mnohokrát a naposledy před pár dny.
To co tu řešíme NENÍ o fotce. Debata o fotce patří nad fotku (fotku, ne nad monitor a webovou galerii). Tohle je debata o fototechnice. Pro lidi, kteří kromě focení rádi řeší i tyhle aspekty.
Kvalita i dnešních velmi průměrných systémů je prostě taková, že reálně stačí na jakkoliv "profesionální" použití. Není to tak dlouho, co nejlepší 35mm těla měla 2 MPX a nejlepší SF stěny 4-6 MPX. A stačilo to...
U skel by to sice nebyla tak jednoznačná debata jako u skel, ale fakt je prostě ten, že pokud fotíme na A4 (a kdo tu reálně všechny fotky tiskne alespoň na A4?), tak je to stejně +- skoro jedno.
-
Pentax K-7
- Nový uživatel
- Příspěvky: 20
- Registrován: 09 úno 2011, 21:28
Re: Test obiektywu Pentax smc DA* 55 mm f/1.4 SDM
SMC Pentax-DA* 55mm f 1,4 SDM - čistokrevný portréťák - recenze
14.04.2011 11:52
U žádné jiné značky nenajdete tolik monofokálních objektivů optimalizovaných pro použití s digitálními zrcadlovkami, jako právě u Pentaxu. Odrazy světla čipu na zadních optických členech kinofilmových objektivů jsou stále mnohými podceňovány, uživatelé nových fotoaparátů Pentax si však s nepříjemným zmléčněním obrazu a ztrátou kresby nejvyšších jasů starosti dělat nemusejí.
Smc Pentax DA* 55 f 1,4 SDM je nástupcem legendárního portrétního objektivu SMC Pentax 85 mm, jež byl uveden na trh před 20 lety. V porovnání s podobnými objektivy jiných značek je cena tohoto "skla" poměrně vysoká, což u Pentaxu není přiliš obvyklé. Byl jsem tedy zvědav, jestli kvalita fotografií bude s cenou alespoň trochu korespondovat, výsledky však zcela předčily mé očekávání.
K čemu je portrétní objektiv?
Připomeňme si nejprve, proč vlastně existovaly ( dříve zcela běžně ) speciální portrétní objektivy. Odpověď je v podstatě nesmírně jednoduchá. Aby bylo možné fotografovat působivé portréty s přirozeným zovrazením perspektivy obličeje a současně se fotografie přiblížily co nejvíce tomu, jak tvář člověka vnímáme vlastníma očima. Je pro Vás takové vysvětlení nedostačující? Já vím, v éře zdánlivě všemocných pluginů, jež vám pomohou vytvořit "zaručeně" umělecký portrét i ze souboru z mobilního telefonu, mohou výše uvedené požadavky vypadat komicky, ale...
Ještě před 20 lety bylo samozřejmostí snímat portréty v ateliéru na filmy formátu 6x9 cm, přitom druhou samozřejmostí byly speciální portrétní objektivy, byť se jednalo o "fotku na občanku". V současné době, kdy je naopak samozřejmostí pohrdání vším, co bylo, pohrdání dějinami fotografie, staletím zkušeností a ověřených výrazových prostředků je zcela běžné, že vás "cvaknou" digikompaktem, pro nedostatek místa navíc širokoúhlým objektivem, a na úřad pak jdete s pocitem, že místo vás fotografovali ufona. Zatímco do ateliéru se lidé hezky oblékli, před fotografování si došli k holiči a výsledné fotografie byly pečlivě retušovány ještě na negativu, dnes si fotografií pořídíte s bagetou v ruce v automatickém stánku v metru, než přijede další souprava. Tato neúcta k sobě samému pak jde ruku v ruce i s úrovní portrétování jiných lidí. Ať již do alba, nebo dokonce i na zakázku.
Zajděte si do gaalirie nebo muzea, pokud se objeví výstava portrétních fotografií z první poloviny minulého století, nebo nahlédněte do obrazových publikací s portréty, které jste schopni vytvořit s universálním zoomem. Kam se ztratilo to zvláštní kouzlo, atmosféra, pohled do hloubky tváře? A proč obličeje vypadají díky ztřátě protorového dojmu spíše jako lízátka, než tváře, které jen jen promluvit? Jak by asi dopadl legendární portrét Winstona Churchila, kdyby si Yousuf Karsh vzal na fotografování superzoom 28-300mm? Cítili bychom respekt z tváře Alexandra Dumase, kdyby ho Etienne Carjat cvaknul digikompaktem?
Vynikněte poctivostí práce
Občas slýchám, že dnes je těžké ve fotografii vyniknout, protože fotografuje každý a všechno již bylo vyfoceno. Ale to je obrovský omyl. Dnes je snažší vyniknout, než dříve, protože spěch, podceňování ověřených zásad a pravidel, zběsilé cvakání a zoufalá snaha "to" dodělat v počítači vedou k tomu, že vznikají miliony banálních, bezduchých a nic neříkajících fotografií. Stačí ale dělat svou práci či koníčka poctivě, nepodceňovat maličkosti a nepohrdat výrazovými prostředky fotografie a vaše snímky budou všichni obdivovat. A nic nesníží jejich hodnotu, hodnotu poctivé práce, a co na tom, že filmem nezasažení digifotografové budou usilovně zkoumat, jaký že jste to plugin použili.
Nejde jen o ohnisko
V klasické portrétní fotografii můžete vyniknout právě využítím možnosti, které nabízí skutečný portrétní objektiv. Mějte ale na paměti, že portrétní objektiv není portrétním jen pro svou osvědčenou ohniskovou vzdálenost, která je definována přibližně dvojnásobkem úhlopříčky obrazového pole ( 83-88mm u APS-C čipu a 55mm u FF a kinofilmu ). Další charakteristikou "portréťáků" je vysoká světelnost. Ta je žádoucí pro dosažení skutečně minimální hloubky ostrosti, jež je u klasické portrétní fotografie více než žádoucí, protože umožňuje soustředit se na oči snímané osoby, současně pomáhá coby zástupný vyjadřovací prostředek vytvářet působivé prostorové zobrazení.
Rozhodující pro hodnocení portrétního objektivu je pak samostatný vzhled oblasti mimo pole hloubky ostrosti, pro který se používá výraz bokeh ( z japonského slova boke - rozostření ). Právě složité optické soustavy zoomových objektivů jsou tím nepříjemným prvkem současné portrétní fotografie, protože místo měkkého rozostření obvykle vytváří nehezké, ostře ohraničené fleky, a přitom se nemusí jednat o bodové zdroje, naproti tomu musí zobrazovat bokeh jako dokonale měkký, bodové zdroje jako kolečka s mírně rozostřenými okraji ( pro působivé zobrazení šperků při snímání žen ), nepřípustné jsou různé mnohoúhelníky vytvářené běžnými lamelami clony.
Čistokrevný portréťák
Zcela nově konstruovaný digitální speciál SMC Pentax-DA* 55mm f 1.4 SDM splňuje vše, co portrétní objektiv má uživateli poskytnout, a to v nadprůměrné úrovni. Pro jeho otestování jsem se rozhodl nasnímat klasický ateliérový portrét, a to včetně osvětlení, které je pro tento styl portrétů typický.
Nový SMC Pentax-DA* 55mm f 1.4 SDM se chová i při clonění tak, jak se na špičkový profesionální portrétní objektiv sluší. Při úplném odclonění ( f 1.4 ) jsou zaostřené oblasti ostré, jedná-li se o oblasti světlé, jsou lehce difůzní ( rozzářené, optimalizující zobrazení pleti ), leč s ostrou kresbou, nezaostřené oblasti plynule změkčené - ideální zobrazení eliminující vznik fleků v oblasti jemných lesků na pleti snímané osoby. Difúze je jen mírná při cloně f 2.0 a zcela mizí při cloně f 2.8 - opět excelentní vlastnost pro práci s hloubkou ostrosti, jež má pokrýt celý obličej. Při nejvyšším zaclonění je změkčení obrazu prakticky zanedbatelné, a je tedy možné pracovat se silným proostřením obrazu s clonou f 22.
Vzhledem k extrémně malé hloubce ostrosti při odclonění je důležitá přesnost roviny zaostření.
Upozorňuji ale zájemce o tento objektiv, že se jedná o model osazený výhradně SDM systémem, který je kompatibilní jen s modely Pentax K 10D a novějšími, u starších D-SLR lze zostřovat pouze manuálně.
Vzhledem k vyšší ceně objektivu a povrchnosti digitální éry fotografie nebude tento "portréťák" asi prodáván masově - o to víc oceňuji odvahu Pentaxu takový objektiv pro nejnáročnější portrétní fotografy vůbec začít produkovat. Pokud se ale pro tento objektiv rozhodnete, nebudete zklamáni ani jeho výkonem, ani vyjímečností jeho zobrazení nejen v portrétní, ale také v exkluzivní svatební fotografii.
Text: Jan Karbusický
Článek použit z časopisu Photo life č. 70/2009
www.csfotografie.cz
14.04.2011 11:52
U žádné jiné značky nenajdete tolik monofokálních objektivů optimalizovaných pro použití s digitálními zrcadlovkami, jako právě u Pentaxu. Odrazy světla čipu na zadních optických členech kinofilmových objektivů jsou stále mnohými podceňovány, uživatelé nových fotoaparátů Pentax si však s nepříjemným zmléčněním obrazu a ztrátou kresby nejvyšších jasů starosti dělat nemusejí.
Smc Pentax DA* 55 f 1,4 SDM je nástupcem legendárního portrétního objektivu SMC Pentax 85 mm, jež byl uveden na trh před 20 lety. V porovnání s podobnými objektivy jiných značek je cena tohoto "skla" poměrně vysoká, což u Pentaxu není přiliš obvyklé. Byl jsem tedy zvědav, jestli kvalita fotografií bude s cenou alespoň trochu korespondovat, výsledky však zcela předčily mé očekávání.
K čemu je portrétní objektiv?
Připomeňme si nejprve, proč vlastně existovaly ( dříve zcela běžně ) speciální portrétní objektivy. Odpověď je v podstatě nesmírně jednoduchá. Aby bylo možné fotografovat působivé portréty s přirozeným zovrazením perspektivy obličeje a současně se fotografie přiblížily co nejvíce tomu, jak tvář člověka vnímáme vlastníma očima. Je pro Vás takové vysvětlení nedostačující? Já vím, v éře zdánlivě všemocných pluginů, jež vám pomohou vytvořit "zaručeně" umělecký portrét i ze souboru z mobilního telefonu, mohou výše uvedené požadavky vypadat komicky, ale...
Ještě před 20 lety bylo samozřejmostí snímat portréty v ateliéru na filmy formátu 6x9 cm, přitom druhou samozřejmostí byly speciální portrétní objektivy, byť se jednalo o "fotku na občanku". V současné době, kdy je naopak samozřejmostí pohrdání vším, co bylo, pohrdání dějinami fotografie, staletím zkušeností a ověřených výrazových prostředků je zcela běžné, že vás "cvaknou" digikompaktem, pro nedostatek místa navíc širokoúhlým objektivem, a na úřad pak jdete s pocitem, že místo vás fotografovali ufona. Zatímco do ateliéru se lidé hezky oblékli, před fotografování si došli k holiči a výsledné fotografie byly pečlivě retušovány ještě na negativu, dnes si fotografií pořídíte s bagetou v ruce v automatickém stánku v metru, než přijede další souprava. Tato neúcta k sobě samému pak jde ruku v ruce i s úrovní portrétování jiných lidí. Ať již do alba, nebo dokonce i na zakázku.
Zajděte si do gaalirie nebo muzea, pokud se objeví výstava portrétních fotografií z první poloviny minulého století, nebo nahlédněte do obrazových publikací s portréty, které jste schopni vytvořit s universálním zoomem. Kam se ztratilo to zvláštní kouzlo, atmosféra, pohled do hloubky tváře? A proč obličeje vypadají díky ztřátě protorového dojmu spíše jako lízátka, než tváře, které jen jen promluvit? Jak by asi dopadl legendární portrét Winstona Churchila, kdyby si Yousuf Karsh vzal na fotografování superzoom 28-300mm? Cítili bychom respekt z tváře Alexandra Dumase, kdyby ho Etienne Carjat cvaknul digikompaktem?
Vynikněte poctivostí práce
Občas slýchám, že dnes je těžké ve fotografii vyniknout, protože fotografuje každý a všechno již bylo vyfoceno. Ale to je obrovský omyl. Dnes je snažší vyniknout, než dříve, protože spěch, podceňování ověřených zásad a pravidel, zběsilé cvakání a zoufalá snaha "to" dodělat v počítači vedou k tomu, že vznikají miliony banálních, bezduchých a nic neříkajících fotografií. Stačí ale dělat svou práci či koníčka poctivě, nepodceňovat maličkosti a nepohrdat výrazovými prostředky fotografie a vaše snímky budou všichni obdivovat. A nic nesníží jejich hodnotu, hodnotu poctivé práce, a co na tom, že filmem nezasažení digifotografové budou usilovně zkoumat, jaký že jste to plugin použili.
Nejde jen o ohnisko
V klasické portrétní fotografii můžete vyniknout právě využítím možnosti, které nabízí skutečný portrétní objektiv. Mějte ale na paměti, že portrétní objektiv není portrétním jen pro svou osvědčenou ohniskovou vzdálenost, která je definována přibližně dvojnásobkem úhlopříčky obrazového pole ( 83-88mm u APS-C čipu a 55mm u FF a kinofilmu ). Další charakteristikou "portréťáků" je vysoká světelnost. Ta je žádoucí pro dosažení skutečně minimální hloubky ostrosti, jež je u klasické portrétní fotografie více než žádoucí, protože umožňuje soustředit se na oči snímané osoby, současně pomáhá coby zástupný vyjadřovací prostředek vytvářet působivé prostorové zobrazení.
Rozhodující pro hodnocení portrétního objektivu je pak samostatný vzhled oblasti mimo pole hloubky ostrosti, pro který se používá výraz bokeh ( z japonského slova boke - rozostření ). Právě složité optické soustavy zoomových objektivů jsou tím nepříjemným prvkem současné portrétní fotografie, protože místo měkkého rozostření obvykle vytváří nehezké, ostře ohraničené fleky, a přitom se nemusí jednat o bodové zdroje, naproti tomu musí zobrazovat bokeh jako dokonale měkký, bodové zdroje jako kolečka s mírně rozostřenými okraji ( pro působivé zobrazení šperků při snímání žen ), nepřípustné jsou různé mnohoúhelníky vytvářené běžnými lamelami clony.
Čistokrevný portréťák
Zcela nově konstruovaný digitální speciál SMC Pentax-DA* 55mm f 1.4 SDM splňuje vše, co portrétní objektiv má uživateli poskytnout, a to v nadprůměrné úrovni. Pro jeho otestování jsem se rozhodl nasnímat klasický ateliérový portrét, a to včetně osvětlení, které je pro tento styl portrétů typický.
Nový SMC Pentax-DA* 55mm f 1.4 SDM se chová i při clonění tak, jak se na špičkový profesionální portrétní objektiv sluší. Při úplném odclonění ( f 1.4 ) jsou zaostřené oblasti ostré, jedná-li se o oblasti světlé, jsou lehce difůzní ( rozzářené, optimalizující zobrazení pleti ), leč s ostrou kresbou, nezaostřené oblasti plynule změkčené - ideální zobrazení eliminující vznik fleků v oblasti jemných lesků na pleti snímané osoby. Difúze je jen mírná při cloně f 2.0 a zcela mizí při cloně f 2.8 - opět excelentní vlastnost pro práci s hloubkou ostrosti, jež má pokrýt celý obličej. Při nejvyšším zaclonění je změkčení obrazu prakticky zanedbatelné, a je tedy možné pracovat se silným proostřením obrazu s clonou f 22.
Vzhledem k extrémně malé hloubce ostrosti při odclonění je důležitá přesnost roviny zaostření.
Upozorňuji ale zájemce o tento objektiv, že se jedná o model osazený výhradně SDM systémem, který je kompatibilní jen s modely Pentax K 10D a novějšími, u starších D-SLR lze zostřovat pouze manuálně.
Vzhledem k vyšší ceně objektivu a povrchnosti digitální éry fotografie nebude tento "portréťák" asi prodáván masově - o to víc oceňuji odvahu Pentaxu takový objektiv pro nejnáročnější portrétní fotografy vůbec začít produkovat. Pokud se ale pro tento objektiv rozhodnete, nebudete zklamáni ani jeho výkonem, ani vyjímečností jeho zobrazení nejen v portrétní, ale také v exkluzivní svatební fotografii.
Text: Jan Karbusický
Článek použit z časopisu Photo life č. 70/2009
www.csfotografie.cz
Re: Test obiektywu Pentax smc DA* 55 mm f/1.4 SDM
Taky jsem našel jeden - hezky ukazuje proč 50mm F1.2 je sice zajímavý sběratelský kousek, ale v praxi oproti modernímu designu pohoří: http://www.arnoldstark.de/pentax/Pentax_50-55.htm
Podpora PFS
Menu
Náhodné obrázky
Statistiky
Odkazy