Pentax Friends - Komunita příznivců fotoaparátů Pentax

Tak jsem to založil jako logickou návaznost na vlákno s Kenem.
Není na to tak / alespoň u mne ne / jednoduché odpovědět navíc je
to poměrně intimní téma,ale zajímá mě jak to vlastně máme.
Možná i dost podobně.

Proč? Otázka zdánlivě jednoduchá, ale když se člověk zamyslí ... hmm ... jak to mé focení vlastně začalo? Syn vyrostl z období kdy si ještě hrál s tátou, tudíž najednou tady bylo více volného času. Tudíž jsem, asi jako každý chlap, zjistil že potřebuji nějakého toho koníčka. Se sportem to u mne nebylo nikdy zrovna moc valné, na rybách štípou komáři, a tož jsem zatoužil po nějakém "uměleckém" sebevyjádření. Malovat neumím, žádný velký hudebník taky zrovna nejsem, literární sklony nulové ... rozvzpomněl jsem se tedy na svou pubertální zábavu, ano "modří již vědí", na focení. Zbyli mně z té doby však jen Praktica a starý (a těžký) stativ, vybavení fotokomory bylo již dávno pryč (jak pošetilé). No a jelikož máme 21. století a hen tu onou digitalizaci, vybral jsem si Pentax. A ten mne přivedl až sem, mezi tuto milou společnost, a tak jsem tedy tady ...

...asi budu přispívat postupně, protože to nejsem schopen shrnout do jednoho příspěvku...
...a znáte ten úžasný pocit kdy jste jako každý poprvé uviděli na papíře
přepsanou realitu přesně tak jak byla před vaším stiskem spouště? Nebylo to fantastické? Pro mě to byla doslova magická zkušenost a zároveň jedna z nejsilnějších emocí, kterou jsem si v životě uvědomil - a oblíbil.Pokaždé když zmáčknu spoušť tak je ten pocit na
mikrochviličku zpět.Je to takovej průhled tam i zpět....

Já to řeknu jednodušeji. Prostě mě to baví.

Jenom ten digitál tomu nějak ubral kouzlo... Není nad to když člověk po 4 hodinách vyleze z fotokomory a v ruce slavnostně třímá někdy i 2-3 finální zvětšeniny...

Ale zase je ten digitál praktičtější rychlejším zpracováním (času je málo) a možností publikování. Nedovedu si představit, že bych někde vystavoval ty svoje 13×18 z fotokomory, kdežto hodit pár bajtů na Web je...

...dokud jsem nefotil, nevěděl jsem, co mi chybí, o co přicházím...

...asi to nejde jednoduše popsat... ..ale jsem teď v situaci, kdy fotit nemohu a tak jsem schopen vyjádřit, co cítím, když fotit nemůžu...

Totiž, připadám si jako němý.. nemohu vyjádřit to, co cítím... nebo, asi vhodněji, nemohu se pokoušet vyjadřovat to, co cítím...

...a to je hrozné.. cítím uvnitř přetlak...

No ja velmi nejake pretlaky ani podtlaky necitim , navyse casu nemam skoro vobec, hoci som student. Kazdy si povie,sak studentske casy... koolko casu to bolo. Ja si to velmi nemyslim. Pri skole, brigade, priatelke a sporte ti vela casu neostane .
Nakolko ma vzdy bavilo fotit (prejavovalo sa to tak,ze stale ked mal niekto fotak a trebalo sa fotit, vzdy som prebral aparat a fotil ja...potom mi ho bolo velmi tazke zobrat z ruky a casto zo mna na akciach nikto nic nemal).
Tak a nakoniec som sa zahrabal do studovania vsetkeho okolo fotenia a kupil si K10D...
Fotenie ma bavi
Nie je to az take vyjadrenie mojich pocitov, pretoze velky umelec nie som a zatial to ani neviem. Skor je to zachytenie reality.Snazim sa v snimkoch predstavit ludom iny pohlad na realitu.Chcem im ukazat to co vidia skreslene, tak ako je to v skutocnosti.

...tak to jsi si nabral větší porci než já.. já se chci pokusit vyjádřit své pocity... Ty chceš předělávat lidi...

no, prve ano, ale to druhe velmi nie...mozno som to povedal zle s tou realitou. Chcem na nu poukazat, to je spravnejsie vysvetlenie.

PReco fotim? Tazka ale jednoducha otazka v svojej podstate... Islo to postupne vzdy sa braval fotak a ak prisiel digital prepadol som tomu naplno....
Chodil som na hory a aj chodim a chcel som zachytovat tie miesta kde som bol.... A dostal som sa k podstate Fotim aby som zachytil tie nadherne a zaujimave miesta ktore som nastivil,ktore ma zaujali napriklad aj tam kde som vyrastala bezne tam prejde tisice ludi...
Mma vela konickou ako airsot, cvicenie(sam robim fitness instruktora), filmy hudba( vysielal som na kolejnom radiu) a samozrejme tursitika od ktorej vzniklol moj konicek pre fotografovanie...a medzi tymi zalubami fotografovanie ma vysostne postavenie lebo fotak si mozte zobrat kamkolvek fotit mozte v podstate kedykolvek a cokolvek...
Takze zaver: fotim aby som zachytil miesta a veci ktore ma zaujali ktore su pre mna pekne a ktore ma jhreju na srdci ke dich nastivim-nastivil som....a fotografiou chcem ukazat jak to vnimam a mozno tam je nakoniec aj trochu citu:)

já sám to cítím podobně jako pedro, kromě toho, že je mi 18 a tak sny nemohl odrůst Sport mne vždycky bral, ale zároveň jsem se potřeboval nějak... umělecky vybít. Malovat neumim, a ačkoliv mám hudební sluch, tak na žádný nástroj hrát neumím, natož abych uměl zpívat. A tak zbyla fotografie. Od mala jsme doma měli praktiku a vždycky se mi líbilo, když mi ji táta pověsi na krk. A logicky to vyústilo v to,že jsem si koupil svuj foťák. A druhá strana mince je, že ačkoliv mam velké rezervy, tak vidim že sám něco dokážu a hrozně mě to těší, že alespoń něco málo umim. Neni pro mne krásnější věc, než když mi někdo upřímně řekne, že se mu moje fotka líbí a neni pro mne upřímnější člověk v mém okolí, než ten který mi na ní vytkne chyby.

donPedro píše:Proč? Otázka zdánlivě jednoduchá, ale když se člověk zamyslí ... hmm ... jak to mé focení vlastně začalo? Syn vyrostl z období kdy si ještě hrál s tátou, tudíž najednou tady bylo více volného času. Tudíž jsem, asi jako každý chlap, zjistil že potřebuji nějakého toho koníčka. Se sportem to u mne nebylo nikdy zrovna moc valné, na rybách štípou komáři, a tož jsem zatoužil po nějakém "uměleckém" sebevyjádření. Malovat neumím, žádný velký hudebník taky zrovna nejsem, literární sklony nulové ... rozvzpomněl jsem se tedy na svou pubertální zábavu, ano "modří již vědí", na focení. Zbyli mně z té doby však jen Praktica a starý (a těžký) stativ, vybavení fotokomory bylo již dávno pryč (jak pošetilé). No a jelikož máme 21. století a hen tu onou digitalizaci, vybral jsem si Pentax. A ten mne přivedl až sem, mezi tuto milou společnost, a tak jsem tedy tady ...

"modří již vědí" ...Pedro, jsi můj člověk.. tato genitalní hláška z výborného kresleného fóru z historického Dikobrazu je nesmrtelná
to jen mimo soutěž

lamac píše:já sám to cítím podobně jako pedro, kromě toho, že je mi 18 a tak sny nemohl odrůst Sport mne vždycky bral, ale zároveň jsem se potřeboval nějak... umělecky vybít. Malovat neumim, a ačkoliv mám hudební sluch, tak na žádný nástroj hrát neumím, natož abych uměl zpívat. A tak zbyla fotografie. Od mala jsme doma měli praktiku a vždycky se mi líbilo, když mi ji táta pověsi na krk. A logicky to vyústilo v to,že jsem si koupil svuj foťák. A druhá strana mince je, že ačkoliv mam velké rezervy, tak vidim že sám něco dokážu a hrozně mě to těší, že alespoń něco málo umim. Neni pro mne krásnější věc, než když mi někdo upřímně řekne, že se mu moje fotka líbí a neni pro mne upřímnější člověk v mém okolí, než ten který mi na ní vytkne chyby.

...mám za to, že pokud to má člověk v srdci, je to ohromný tahoun a motivace... onanisty to časem musí sr.. štvát, ale to nikdy nepřiznají...

No ja chtel zacit fotit uz davno, ale vsichni rikali ze je to moc draha sranda nato abych si chvili cvakal a pak toho nechal. Rikali mi to deset let a ja deset let poslouchal. Pak mi jednou ruplo v hlave a ze skoly jsem se vratil s MZ-7. A v ten den dostal svet jiny rozmer. O te doby se to se mnou tahne. Snazim se zdokonalovat nasel jsem si dik foceni par novych kamaradu. Zatech par let co fotim jsem tim zacal zit a nevim co by se ted se mnou delo kdyby mi tenkrate neruplo v hlave.

fjo píše:...mám za to, že pokud to má člověk v srdci, je to ohromný tahoun a motivace... onanisty to časem musí sr.. štvát, ale to nikdy nepřiznají...

kdo na těchhle stránkách není srdcař? i foťák jsem si vybíral srdcem a myslim, že kdo nefotí s vášní a láskou a všema těhlema věcma, tak nemůže být úspěšný. A určitě.. touha tě táhne dál a dál a ty se snažíš poznat nepoznané. Dobře se mi o tom mluví, protože to právě te´d aktuálně prožívam. Je to jako když máš holku a kousek po kousku ji odhaluješ a čakáš, co pěkného přijde teď snad to cítim správně... správně to kouzlo, které mne tak moc přitahuje a kterému jsem podlehl

...musíš ale najít tu správnou holku....