Urocyon cinereoargenteus (liška šedá) I.

Liška šedá je běžným druhem Severní a Střední Ameriky. Spolu s druhem Urocyon littoralis (Channel Island fox, liška ostrovní) jsou jedinými zástupci rodu Urocoyon. Lišky tohoto rodu spolu s psíkem mývalovitým jsou jediné psovité šelmy schopné lézt po stromech a údajně je schopná velmi rychle vyšplhat do výšky až 18 m, kam se může schovat, nebo chodit mlsat plody. Je tedy typickým příkladem všežravce. Tyto dva druhy lišek jsou navíc zástupcem jednoho z nejstarších rodů psovitých šelem. Liška šedá bývala kdysi nejběžnější liškou Spojených států. Lov, rozmach lidské populace a odlesňování vedly k většímu rozmachu lišky obecné. Je dlouhá přes metr, přičemž ocas měří téměř pul metru. Dospělé lišky váži něco mezi 3,5 a 6 kg - výjimečně až 9 kg. Kromě celkového vzhledu, srsti, hlavy se tato liška od ostatních lišek a fenků liší i zorničkami, které jsou oválné, ne štěrbinovité. U lišky šedé se předpokládá monogamie - fena pak mívá 1 až 7 liščat. Doupě si vybudovává nejčastěji v dutinách stromů - mnohdy vysoko nad zemí. Typicky jsou aktivní v noci nebo za soumraku, což byl i tento příklad, kdy jsme tuto rodinku potkali kousek od parkoviště během návratu při soumraku.

Únikovou vzdálenost měly celkem krátkou - něco kolem 5-10 m, takže se nechaly chvíli fotit a zvědavě si nás prohlížely. Pravděpodobně jsou zvyklé na množství lidí v této oblasti a očekávaly, že nám upadne nějaké odpadek nebo jim dáme něco na zub.

1/160 s | F4.0 | 100.0 mm | ISO: 1600
29. srpna 2017