Upper Bridal Veil Falls

Odpoledne jsme pak přejeli k řece Kolumbii a škrábali se do strže k Upper Bridal Veil Falls - málo známý a sporadicky navštěvovaný vodopád. Nevede k němu žádná silnice - jen kamenitá cesta ve velmi prudkém svahu - asi kilometr až dva od silnice. Auto lze nechat na rozšířeném místě určeném k vyhýbání se protijedoucímu autu. Hodil jsem velký kámen pod kolo - co kdyby...hlavně ho nezapomenout dát pryč, než vyjedeme, až se vrátíme. Stejně jako k místu nevede silnice, nevede od cesty žádná oficiální značená trasa, takže jsem doufal, že jsme "zaparkovali" na správném místě. Dále vede jen stezka mizející v křoví a ztrácející se ve svahu. Šplhání dolů nebyla sranda - slézání (nebo spíše klouzání) od stromu ke stromu stěžovala suchá půda, mech, řezavé kapradí a všudypřítomný porost jedovatce, díky kterému musí být člověk velmi opatrný a dávat bacha, kam sahá. Po kontaktu s touto rostlinou sepo dni až dvou objeví na kůži mokvající bolestivé puchýře, které se velmi těžko a dlouho hojí. Na jednou místě zde někdo uvázal horolezecké lano. Upřímně - tahle pasáž byla snazší než jiné, kde lano nebylo :-) Po zdánlivě nekonečném sestupu jsme dorazili na dno rokle a mohli se tak nerušeně kochat krásným vodopádem. Dni rokle dominoval mechem obrostlými starý javor, který se nakláněl nad utíkající říčku. Další strážili rokli kolem nás. Na místě jsme byli sami - konečně. Sem se málokdo odváží. Je tu klid a šumící voda. Cesta nazpět nahoru už byla překvapivě rychlá - nahoru to jde vždy mnohem snáze a rychleji...

24. června 2019