Neottia cordata f. rubescens (Heart Leaved Twayblade, bradáček srdčitý)

Po Antient Growth jsme pokračovali dál do lesů. Vzhledem ke zdržení se při focení cestě jsme však nestihli dojít k plánovanému Deer Lake před setměním. V polovině června tu bylo jaro v plném proudu a mechem porostlá zem v pralese zářila hromadou bílých květů - na zeleném podkladu svítily bíle především klintonky (Clintonia uniflora) a svídy (Cornus × unalaschkensis) a v keřovém patře je doplňovaly růžové květy růží nahoplodých (Rosa gymnocarpa), bílé květy ostružiníku nutkajského (Rubus parviflorus) a zelenavá kónická květenství endemického oplopanaxu hrozivého (Oplopanax horridus). Kdo se však důkladně kouká na zem, může si všimnout extrémně nenápadných a malých orchidejek - bradáčků Neottia cordata a Neottia banksiana.

Bradáček srdčitý, který je u nás velmi vzácnou a kriticky ohroženou orchidejí, jsem chtěl hledat jinde. Zde jsem na něho náhodou narazil na mnoha místech. Roste tu v pralese na mechu mezi jinými bylinami místy skoro jako nějaký plevel. Až je to překvapující! A to v obou formách - zelené i do červena. Rostlina je to velmi nenápadná a mnohému oku unikne, když ji ale hledat chcete, najdete ji. Alespoň tady. V ČR se vyskytuje velmi vzácně v některých horských smrčinách a rašeliništích např. na Chebsku, Šumavě či v Jeseníku. Zatímco u nás je to rostlinka vysoká asi 10 cm, tady jsem nacházel i jedince vytáhlé ke dvaceti. A odkud se vzalo druhové jméno "srdčitý?" - anglický název napoví. Lístky mají tvar srdce.

Toto je jedno z mála míst, které jsem znovu po dvou letech navštívil, takže odsud už pár fotek mám. Zde v galerii jsem dával fotku sojky, kterou jsem v roce 2017 potkal nedaleko od tohoto místa. Viz. zde v galerii...

14. června 2019